27. února 2020 Pro média Moderní léčba a prevence Nemoci a diagnózy

Onemocnění štítné žlázy ukáže s jistotou až laboratorní vyšetření

Onemocnění štítné žlázy je časté, více jsou postiženy ženy, a to 10-20 % žen po 50. roce věku. Onemocnění mohou zapříčinit autoimunitní procesy, genetické vlivy, některé léky či ozařování v oblasti krku.

Mezi onemocnění štítné žlázy se řadí její strukturální změny a poruchy její funkce, tedy nedostatečná a nadměrná produkce hormonů. Na štítné žláze se mohou objevit cysty nezhoubného charakteru, solidní uzlové změny, nezhoubné i zhoubné, a strukturální změny při autoimunitních procesech. Zvětšená štítná žláza se bez ohledu na příčinu nazývá struma.

Co jste o štítné žláze nevěděli

Štítná žláza se řadí mezi endokrinní žlázy a tvoří ji dva laloky, které jsou umístěny podél hrtanu a horní části průdušnice. Funkční jednotkou jsou malé zavřené váčky zvané folikuly. Váčky jsou tvořené stěnou epitelových buněk a výplní zvanou koloid, ve které jsou obsaženy hormony štítné žlázy tyroxin a trijodtyronin. Ve žláze je přítomen ještě třetí hormon zvaný kalcitonin, který se nachází v intersticiálním vazivu mezi folikuly. „Mezi základní činnosti hormonů štítné žlázy patří zvyšování metabolické aktivity buněk, ovlivnění metabolismu sacharidů zvýšením vstřebávání glukózy ze střeva a využitím glukózy ve svalech, vliv na metabolismus tuků i bílkovin, vliv na oběhovou soustavu, centrální nervovou soustavu, u které pak ovlivňují i její vývoj,“ vysvětluje MUDr. Karolína Drbalová, endokrinoložka a internistka z kliniky Canadian Medical.

Nadměrná činnost štítné žlázy

Štítná žláza při tomto druhu onemocnění produkuje větší množství tyreoidálních hormonů a vykazuje zároveň zvýšenou reakci periferních tkání. Nejvíce se lékaři setkávají s Gravesov-Basedowovou chorobou. „Pacienti s nadměrnou činností štítné žlázy mohou být více podráždění, nervózní, nesoustředění a trpí nespavostí. Pacienty trápí bušení srdce, více se potí a netolerují teplo. Příznakem této choroby může být i jemný třes rukou, průjmy a při dlouhodobém trvání i osteoporóza,“ popisuje příznaky nadměrné činnosti štítné žlázy MUDr. Karolína Drbalová. Pomocí laboratorního vyšetření lékař stanoví hladinu hormonů a protilátek proti štítné žláze v krvi.

Nedostatečná činnost štítné žlázy

Nedostatečná produkce hormonů štítné žlázy má různé příčiny. Patří k nim dědičné dispozice, autoimunitní procesy, pooperační stavy, ozáření krku, druhotný efekt některých léků či nedostatek jódu, který se v České republice zlepšil poté, co začala být jodována kuchyňská sůl. Nemocný je unavený, malátný, trpí zácpou, zimomřivostí a má sklon k depresím. Bolestivé jsou svaly, klouby, kůže je suchá a mohou se objevit otoky.

Kvalitní lékařské vyšetření zjistí onemocnění včas

Léčba je nejprve předepsanými léky, méně často je nutný chirurgický zákrok. Pacienti jsou vyšetřováni klinicky, jsou jim provedeny krevní testy, ultrasonografické vyšetření a někdy i punkce a cytologické vyšetření ložiska přítomného ve žláze. Lékař na základě krevních testů, kde zjišťuje hladinu hormonů TSH, volného T4 a volného T3, stanoví, zda pacient trpí poruchou funkce činnosti štítné žlázy či jsou jeho obtíže spojeny s jinou nemocí.

Štítná žláza během těhotenství

Správná činnost štítné žlázy je velmi důležitá během těhotenství. „Hormony štítné žlázy se podílí na vývoji nervové soustavy dítěte v děloze. Nejpodstatnější období je první trimestr těhotenství, kdy ještě dítě nemá vlastní štítnou žlázu a je závislé na hormonech matky. V dalších měsících gravidity je správná činnost štítné žlázy nutná i pro kvalitu placenty. Snížená činnost může vyvolat potrat či předčasný porod,“ konstatuje MUDr. Drbalová z kliniky Canadian Medical.

Onemocnění štítné žlázy u dětí

Dítě trpí stejnými příznaky, které vykazuje dospělý pacient, navíc se u něj nedostatek hormonů štítné žlázy může projevit zpomaleným fyzickým i mentálním vývojem, nedostatečným růstem a v neposlední řadě nesoustředěností se zhoršením školního prospěchu. Rodiče by měli při zjištění symptomů navštívit dětského lékaře, který je odkáže na specializované pracoviště. Při pravidelných kontrolách vyšetřuje pediatr pohmatem i velikost štítné žlázy. Struma bývá často prvním příznakem při nedostatečné i nadměrné funkci.

Štítná žláza a strava

Při hypofunkci štítné žlázy nemusí pacient dodržovat žádnou dietu, jídelníček již rozvinutou nedostatečnou produkci hormonů štítné žlázy zásadně neovlivní. Při hyperfunkci štítné žlázy je vhodné dodržet dostatečný přísun vápníku a vitamínu D. Nadměrná produkce hormonů štítné žlázy zvyšuje metabolismus kosti a může vést z dlouhodobého hlediska k osteoporóze, hlavně u postmenopauzálních žen. „Nevhodná jsou jídla s velkým obsahem jódu, hlavně mořské ryby a řasy, omezena by měla být vyšetření, při kterých se používá jodová kontrastní látka (CT, koronarografie – vyšetření věnčitých tepen srdce),“ upozorňuje MUDr. Drbalová.

Základní laboratorní vyšetření používaná pro posouzení funkce štítné žlázy

„Laboratorní stanovení jednotlivých hormonů a protilátek je pro ověření funkce štítné žlázy velmi důležité. Mezi nejzákladnější patří stanovení dvou hormonů – tyreotropního (TSH) a volného tyroxinu (fT4). Mezi oběma hormony je úzký vztah. I malý pokles tyroxinu způsobí násobné zvýšení tyreotropního hormonu. TSH je tedy velmi citlivým parametrem funkce štítné žlázy,“ vysvětluje MUDr. Petr Podroužek, CSc., odborný ředitel EUC Laboratoří. Dalším vyšetřením prováděným u stavů, kde předpokládáme změněnou (nadměrnou či nedostatečnou) produkci hormonů štítné žlázy, je stanovení protilátek proti tyreoperoxidáze (anti-TPO). Zjišťuje se tak možný autoimunitní původ změny produkce hormonů štítné žlázy. Autoimunitní znamená, že se imunitní obrana organizmu obrací proti vlastním tkáním a poškozuje je. Toto vyšetření odhalí pacienty se zvýšeným rizikem rozvoje další poruchy štítné žlázy. Spektrum laboratorních vyšetření štítné žlázy lze rozšířit i o další parametry.

„Odběr krve pro laboratorní vyšetření tyreoidálních hormonů můžeme, je-li pacient bez medikace, provádět kdykoli během dne. Pokud je pacient léčen, je potřeba se o přípravě k odběru krve poradit s lékařem,“ dodává MUDr. Podroužek.

 

Související články

Chřipka přichází náhle. Na prevenci je čas už nyní!

Klíšťová encefalitida – riziko roste rychle, přístup k prevenci se mění pomalu

Tříselná kýla – příznaky, léčba a prevence

Bolest zad – druhy, příčiny, léčba a prevence