Upozornění: V případě respiračního onemocnění, prosíme o použití roušky v prostorách klinik. Chráníte tím sebe i ostatní. Děkujeme!

 

ADD neboli porucha pozornosti – projevy, příčiny a možnosti terapie

20. listopadu 2023

ADD neboli porucha pozornosti – projevy, příčiny a možnosti terapie

ADD je označení pro poruchu pozornosti, která bývá zaměňována s ADHD, což je taktéž porucha pozornosti, ovšem s přítomností hyperaktivity. U ADD je problémem především soustředit pozornost na určitou činnost, u ADHD jde spíše o obtíž pozornost udržet. V článku se zaměříme na ADD – jak se projevuje, jaké může mít příčiny, jaké jsou možnosti léčby či postupy a doporučení, které mohou život s touto diagnózou usnadnit.

ADD je neurovývojový syndrom, který se objevuje u osob všech pásem inteligence – původcem jsou odchylky ve fungování centrální nervové soustavy.

Co je vlastně ADD?

ADD (Attention Deficit Disorder, porucha pozornosti) je neurovývojový syndrom, který se objevuje u osob všech pásem inteligence – původcem jsou odchylky ve fungování centrální nervové soustavy (CNS). U nás byl tento syndrom ještě v devadesátých letech diagnostikován jako LMD neboli lehká mozková dysfunkce.

 

Poruchy pozornosti v dětství i dospělosti

Lidé s ADD mají odlišně strukturovaný mozek (drobné organické poškození mozku). ADD je poruchou vrozenou, která člověka zpravidla provází celý život, tudíž se netýká jen dětí. Je pro ni však typický vznik a projevy potíží již v předškolním věku. Projevy se v průběhu života mohou zmírňovat, respektive je porucha pozornosti u dospělých snáze zvladatelná. Jelikož se ADD často pojí s autismem, mohou se u dětí s poruchami pozornosti objevovat i autistické symptomy.

 

V čem se liší ADD a ADHD

„ADD je označení pro vývojové potíže ve fungování operací vyžadujících zaměření, plánování, předvídání, udržení pozornosti a též sebeovládání. Jde o velmi podobnou poruchu pozornosti, jakou je ADHD. Lidé s ADHD však bývají hyperaktivní, impulzivní a mají potíže se soustředěním. ADD s sebou hyperaktivitu nenese, ale potíže spojené se soustředěním a impulzivitou jsou zde taktéž přítomné,“ vysvětluje MUDr. Erik Petrovský, psychiatr z EUC Kliniky Ústí nad Labem.

Odborníci tyto poruchy pozornosti často souhrnně označují jako hyperkinetická porucha a zařazují do ní obě skupiny příznaků. Ovšem pro pregnantní terminologii je třeba tyto poruchy odlišovat – jde o dvě různá onemocnění, ačkoliv jsou si velmi podobná. Jak již padlo v úvodu, u ADD je problémem především zaměřit pozornost na konkrétní činnost, zatímco u ADHD jde spíše o problémy pozornost udržet.

Foto: Freepik.com

Lidé s ADHD bývají hyperaktivní, impulzivní a mají potíže se soustředěním. ADD s sebou hyperaktivitu nenese, ale potíže spojené se soustředěním a impulzivitou jsou zde taktéž přítomné

Jak se ADD projevuje – porucha pozornosti bez hyperaktivity

V běžném životě může mít ADD negativní i pozitivní projevy. Mezi negativní aspekty lze řadit především jistou utlumenost, pomalost a těžkopádnost (hypoaktivita), dále zapomínání, nesoustředěnost či stavy, kdy se jedinec s ADD při soustředění nechá snadno vyrušit jiným podnětem – obtížně dokončuje zadané úkoly a obecně se potýká s jakýmsi životním chaosem. Je to tedy jistá porucha aktivity a pozornosti.

Dále se může ADD projevovat vyšší emoční labilitou, která vede např. k rychlejší kulminaci vzteku či unáhleným závěrům při konfliktu. Tyto negativní aspekty pak u dětí a mladistvých mohou vést k potížím ve škole, a to zejména v klasických vzdělávacích systémech, které jim nejsou přizpůsobené. Studenti s ADD pak často nedokončí vysokou školu, případně mají pozdější problémy v zaměstnání.

V některých případech však jedinci s ADD dokážou vyvinout naopak neskutečnou dávku soustředění, kdy je od činnosti či tématu takřka nelze odtrhnout. Často bývají učenliví, zapálení a při vhodně přizpůsobeném systému vzdělávání a školního prostředí dosahují výjimečných výsledků „v oblíbených oblastech“. Také se často umí efektivně orientovat v chaosu, mají nadhled, bývají kreativní a zvládají být okouzlujícím středem pozornosti.

 

Příznaky ADD

Jak jsme již naznačili, symptomy ADD se objevují již v dětství, často přetrvávají do období dospívání a nemizí ani v dospělosti.

ADD leckdy nebývá příliš nápadná. Zpravidla se vyznačuje skupinou příznaků, které se však nemusejí vyskytovat současně, tudíž jejich kombinace mohou být značně rozdílné. Nutno podotknout, že projevující se uvedené příznaky nemusejí vždy znamenat právě ADD. Obecně lze mezi hlavní příznaky zařadit následující:

  • problémy se zaměřením pozornosti na určitou činnost;
  • roztržitost, snadný pokles soustředěnosti a obtížné dokončování úkolů;
  • nepozorné naslouchání, tzv. denní snění;
  • opakované ztrácení osobních věcí;
  • časté zapomínání (např. toho, co chtěl jedinec udělat, říct atp.);
  • potíže s pořádkem a uspořádáním věcí;
  • problémy se sociálními vazbami a emoční přecitlivělost.

Porucha pozornosti u dětí – příznaky:

  • utlumenost, pomalost a těžkopádnost;
  • špatná koordinace pohybů;
  • pomalejší hrubá a jemná motorika i grafomotorika;
  • potíže se sebeobsluhou (např. zdlouhavé oblékání),
  • špatné, případně krátké soustředění na jednu činnost;
  • pomalejší pracovní tempo, špatná rytmizace (např. při vytleskávání);
  • zapomínání – dítě si např. nepamatuje, co probíhalo ve školce či škole;
  • potíže s jídlem – dítě je vybíravé a jí pomaleji;
  • kresba bývá jednoduchá a nedokončená, tvary dítě často netrefí k sobě;
  • poruchy pozornosti – dítě často nevnímá, hledí do prázdna;
  • nejistota, úzkostnost, někdy též poruchy řeči (opožděný vývoj);
  • dítě nevyžaduje pozornost (kde ho posadíte, tam zůstane).

Foto: Freepik.com

 

Příčiny ADD

Mezi odborníky panuje jistá neshoda v tom, jak tato porucha vlastně vzniká. S největší pravděpodobností se však může jednat o kombinaci více příčin, přičemž největší roli zde hrají biologické příčiny a genetické dispozice.

  • Biologické příčiny – neurologický problém je charakterizován nedostatečností dvou neurotransmiterů: dopaminu a norepinefrinu (noradrenalin).
  • Dědičnost – často některý člen rodiny zápolí s podobnými problémy nebo psychickými potížemi, jako je deprese či úzkost.
  • Komplikace v těhotenství či při porodu – jako viník se zde označuje nedostatek kyslíku pro dítě během porodu (anoxie). Mozkové struktury ovlivňující pozornost jsou na tento druh poškození citlivé.
  • Poškození mozku toxiny – fetální alkoholový syndrom, formaldehyd, olovo atp.

 

Diagnostika ADD

„Stanovení diagnózy ADD je značně komplikované. Příznaky jsou totiž často smíšené s mnoha dalšími psychickými či fyzickými potížemi. Před stanovením diagnózy je však třeba vyloučit např. podobný syndrom s jinou etiologií, deprivaci, zanedbanost výchovy, disharmonický vývoj osobnosti či dětskou schizofrenii,“ podotýká MUDr. Erik Petrovský, psychiatr z EUC Kliniky Ústí nad Labem.

 

Porucha pozornosti – test

Existuje i řada online testů poruchy pozornosti, při reálném podezření je však vždy na místě absolvovat vyšetření ke stanovení diagnózy na odborném pracovišti. Podezření na diagnózu vysloví neurolog, případně klinický psycholog.V případě dětí a mladistvých je dobré navštívit pedagogicko-psychologickou poradnu pro zachycení problémů s učením a nastavení nejvhodnějšího systému výuky.

Žádný z odborníků však nemůže stanovit diagnózu podle diagnostických kritérií, vyloučit současný výskyt více nemocí a ordinovat léky na poruchu pozornosti. Je zde nutná důkladná diferenciální diagnostika, a to zejména před volbou farmakoterapie. Je tedy třeba, aby diagnózu stanovil psychiatr, případně dětský psychiatr.

 

Léčba a vhodné způsoby práce při ADD

Léčba vyžaduje komplexní přístup. Projevy ADD lze zmírnit nastavením vhodného režimu. V případě dětí pak spočívá hlavně v úpravě denního rozvrhu, výchovných a vyučovacích metod a nastavení srozumitelného řádu i pro mimoškolní aktivity. Mezi vhodná doporučení pro práci s lidmi, potažmo dětmi s ADD tedy mohou patřit následující:

  • klidné a podnětné prostředí pro přípravu do školy či plnění úkolů;
  • eliminace rušivých podnětů v okolí, vybrané pomůcky atp.;
  • stálá motivace a povzbuzování dítěte;
  • střídání činností a častější přestávky;
  • stanovení rozvrhu činností, vizualizace denního režimu (pravidelné a neměnné opakování činností);
  • stručné instrukce a požadavky;
  • podpora v činnostech, respekt a láska;
  • práce v menších skupinách, snaha o zapojení do kolektivu;
  • krátkodobé činnosti, které pomáhají cvičit pozornost;
  • žádné soutěžení, které může vyvolat pocity strachu a úzkosti;
  • postupné zrychlování pracovního tempa;
  • hlídání dokončování úkolů a odstranění případných chyb.

Foto: Freepik.com

Možné komplikace při ADD

ADD, o níž navíc pacient neví, může způsobovat problémy v různých oblastech života: ve škole, v práci, v osobním a rodinném životě i obecně ve vztazích. Máte-li tedy podezření, že se vy, vaše dítě či někdo v okolí potýká s ADD, kontaktovat můžete např. Psychiatrickou kliniku 1. LF UK a VFN v Praze, občanské sdružení DYS-centrum Praha či podobná specializovaná pracoviště zabývající se specifickými poruchami pozornosti, učení či chování.

Obrátit se můžete také na odborníky z klinik EUC.

Lékaři a ordinace EUC

Často kladené otázky

ADD (Attention Deficit Disorder) je porucha vývoje pozornosti, konkrétně pak označení pro vývojové potíže ve fungování operací vyžadujících zaměření, plánování, předvídání, udržení pozornosti a též sebeovládání. Jedná se tedy o vrozený neurovývojový syndrom, který se objevuje u osob všech pásem inteligence.

Mezi negativní aspekty lze řadit zejména utlumenost, pomalost a těžkopádnost, dále zapomínání, nesoustředěnost, případně stavy, kdy se jedinec s ADD při soustředění nechá snadno vyrušit jiným podmětem, obtížně dokončuje zadané úkoly a může se objevovat i vyšší emoční labilita. Při vhodném způsobu práce či učení však existují i pozitivní aspekty ADD jako zapálenost, učenlivost, obecný nadhled či kreativita.

ADD je označení pro poruchu vývoje pozornosti a často bývá zaměňována právě s ADHD. Lidé s ADHD bývají hyperaktivní, impulzivní a mají problémy se soustředěním. U lidí s ADD hyperaktivita není přítomna, leč problémy se zachováním soustředění a impulzivitou ano. Odborníci tyto poruchy často souhrnně označují jako hyperkinetická porucha a zařazují do ní obě skupiny příznaků. Jde však o dvě různá, leč velmi podobná onemocnění.

Související kategorie:

Související články