Všechny naše kliniky a lékárny fungují v běžném rozsahu dle aktuální provozní situace. Vstupujte s nasazeným respirátorem FFP2.

Arytmie: Druhy, příznaky a léčba

16. srpna 2021

Arytmie: Druhy, příznaky a léčba

Arytmie patří mezi nejčastější srdeční onemocnění. Jedná se o souborné označení poruch srdečního rytmu, zejm. frekvence, šíření vzruchu v srdci či jejich kombinace. Často jde o nezávažné arytmie, které lze zachytit pouze dlouhodobým monitoringem elektrokardiogramu. Ovšem u osob s postižením srdce mohou být některé arytmie životu nebezpečné. O jejich vzniku, dělení, projevech i léčbě se dočtete v článku.

Vznik nespočtu druhů arytmií mohou provokovat různé faktory a podněty, které ovlivňují nervový systém člověka. Spouštěčem srdeční arytmie tak může být např. stres, kouření, nadměrné pití alkoholu, kávy, zvýšená fyzická zátěž atp.

Co je srdeční arytmie a jak vzniká

„Arytmie vznikají důsledkem odlišného vytváření či vedení elektrických vzruchů v srdci. Existuje velké množství poruch srdečního rytmu, a to jak v plusových hodnotách (zrychlený rytmus), tak v těch mínusových (zpomalený rytmus, případně delší výpadky v srdeční činnosti). Ty pak mohou působit různorodé obtíže,“ popisuje MUDr. Pavel Poláček, kardiolog z Canadian Medical.

U jinak zdravých jedinců takové arytmie zpravidla neznamenají bezprostřední ohrožení života, ale pro osoby s postižením srdce (např. po infarktu myokardu) mohou mít některé druhy arytmií fatální následky.

Druhy arytmie srdce

Za normálních okolností se srdce stahuje cca 60 až 100× za minutu. I běžně však srdce pracuje pomaleji (např. během spánku) a někdy zase rychleji (např. při fyzické námaze). Při arytmiích tedy může být srdeční rytmus abnormálně pomalý (bradyarytmie), nebo naopak rychlý (tachyarytmie).

Arytmie lze klasifikovat na základě několika hledisek:

  • Dle patogenetických mechanismů vedoucích k jednotlivým arytmiím rozlišujeme poruchy tvorby vzruchu, poruchy vedení vzruchu a kombinované poruchy.
  • Podle lokace vzniku rozlišujeme arytmie sinusové, supraventrikulární a komorové.
  • Podle srdeční frekvence, kterou arytmie způsobují, rozlišujeme bradykardie (bradyarytmie čili zpomalený rytmus) a tachykardie (tachyarytmie čili zrychlený rytmus).
  • Z hlediska klinické závažnosti arytmií rozlišujeme arytmie benigní a maligní.

Příčiny srdeční arytmie

Nejčastější příčinou bývá ICHS (ischemie, hypoxie, acidóza, reperfuzní poškození). Dále to mohou být:

  • arteriální hypertenze,
  • různé iontové poruchy,
  • poruchy acidobazické rovnováhy,
  • dilatace nebo hypertrofie srdce,
  • zánět myokardu (myokarditida),
  • vrozené a získané srdeční vady,
  • narušení rovnováhy vegetativního nervového systému (stres, úzkost, šok),
  • arytmogenní látky (drogy, kofein, adrenalin, alkohol, digoxin, diuretika, antiarytmika),

Příznaky arytmie

Bradyarytmie

Příznaky pomalého srdečního rytmu se mohou lišit dle druhu poruchy a rychlosti jejího vzniku. Pokud je porušena normální tvorba elektrických vzruchů v sinusovém uzlu (malý okrsek elektricky aktivní tkáně umístněný v pravé síni, jeho úkolem je vytvářet elektrické vzruchy), pracuje srdce pomalu a neumí svou činnost při zátěži zrychlit. Nemocný pak může mít tyto potíže:

  • závratě a točení hlavy,
  • zvýšené zadýchávání a únavnost,
  • krátkodobá ztráta vědomí (při velmi pomalé srdeční akci či delších výpadech v tvorbě el. vzruchů).

Náhlá porucha vedení elektrických vzruchů ze síní na komory se obvykle projeví krátkodobou ztrátou vědomí. Při postupném vzniku poruchy mohou být příznaky podobné jako u poruchy tvorby elektrických vzruchů v sinusovém uzlu (motání hlavy, únavnost...).

Ale – u podobných příznaků mohou být na vině mnohá další onemocnění jako epilepsie či mozkové příhody, proto je vždy nutné odborné lékařské posouzení.

Zdroj: Jesse Orrico, Unsplash

Tachyarytmie

Nejčastějším příznakem tachyarytmií jsou palpitace, což je pocit rychlého, až usilovného bušení srdce, přičemž u spousty případů jde jen o jakési srdeční klopýtnutí. Podkladem těchto poruch rytmu jsou tzv. extrasystoly, tzn. předčasné stahy z míst abnormální tvorby vzruchu v síních či komorách. Extrasystoly se mohou opakovat rychle za sebou, kdy jsou pociťovány jako nepravidelné pomalejší bušení srdce.

Dále je častá tzv. fibrilace síní, kdy dojde ke vzniku elektrických vzruchů na řadě míst v srdečních síních (mimo sinusový uzel). Taková arytmie je pociťována jako nepravidelné bušení srdce, někdy provázené i zvýšenou únavností nebo dušností.

V dalších případech se arytmie projevuje záchvaty pravidelného bušení srdce. Ty mají obvykle náhlý začátek i konec a jsou pociťovány jako rychlé tepání srdce. Často jsou provázeny pocitem tísně, zkráceného dechu, případně slabostí až krátkodobou ztrátou vědomí. U nemocných s postižením koronárních tepen může dojít při záchvatu arytmie také k bolesti na hrudi (angina pectoris). Mizivá část nemocných trpí setrvalými arytmiemi, které jsou přítomny prakticky neustále.

Příznaky tachyarytmií tedy mohou zahrnovat:

  • bušení srdce,
  • pocit dušnosti či kratšího dechu,
  • pocit tlaku na hrudi,
  • pocit pálivé bolesti na hrudi (angina pectoris),
  • pocit točení hlavy, až závratě,
  • krátkodobé ztráty vědomí.

Ovšem pozor, neexistuje přímý vztah mezi závažností arytmie a jejím vnímáním. Takže např. bezvýznamnou poruchu rytmu může jedinec vnímat velmi negativně a může mu značně komplikovat život. Naopak mnohem závažnější arytmie nemusí být vnímány skoro vůbec.

Existuje také tzv. respirační arytmie, což je odchylka od normálního srdečního rytmu, při níž dochází k pravidelným cyklickým změnám srdeční frekvence v závislosti na dýchání. Respirační sinusová arytmie se často objevuje u mladých lidí v klidu (arytmie v klidu), případně u osob vegetativně labilních (např. neurotici).

Zdroj: Anna Kolosyuk, Unsplash

Arytmie u dětí

Nejčastější arytmií u dětí je supraventrikulární tachykardie (viz výše). Ta se obvykle vyskytuje ve formě krátkých a klinicky dobře tolerovaných záchvatů, ale při delším trvání v řádu desítek minut až hodin může vést k oběhovým problémům.

Léčba arytmie

Léčba se odvíjí podle druhu arytmie, naléhavosti příznaků, případného postižení srdečního svalu a přítomnosti dalších onemocnění.

Léčba bradyarytmie

Pro farmakologickou léčbu bradyarytmií máme k dispozici jenom málo medikamentů, které jsou navíc vyhrazeny k použití při léčbě v nemocnici. Pokud bradyarytmie působí pacientovi výrazné potíže, nezbývá než přistoupit ke kardiostimulaci. Při elektrické kardiostimulaci je srdeční rytmus řízen kardiostimulátorem. Může být pouze dočasná pro terapii akutně vzniklé arytmie – tehdy je kardiostimulátor mimo tělo pacienta. U trvalé kardiostimulace je stimulátor implantován přímo do těla pacienta (pod kůži v oblasti pod klíční kostí).

Léčba tachyaritmie

U tachyarytmií se podávají léky ze skupiny antiarytmik, přičemž výběr konkrétního léku závisí na druhu arytmie. Zejména při fibrilaci síní často přistupujeme k elektrické kardioverzi, která spočívá v ukončení („resetování“) arytmie aplikací elektrického výboje do oblasti hrudníku. Výkon se provádí v krátké celkové anestézii

Při život ohrožujících arytmiích je léčbou volby implantace kardioverteru-defibrilátoru, přístroje velmi podobného kardiostimulátoru, který snímá srdeční aktivitu. Pokud nastane život ohrožující tachyarytmie, změní elektrickým výbojem srdeční rytmus směrem k normě. Pacient to obvykle pocítí jako silné škubnutí v hrudníku.

Eliminace patologických zdrojů

Často využívanou metodou je eliminace patologických zdrojů arytmie v srdci. Tato metoda je však vhodná pouze pro některé druhy arytmií. Při operačním zákroku zvaném chirurgická ablace srdeční arytmie je odstraněno patologické ložisko (např. kryogenní cestou – zmrazením). Při katetrizačním výkonu, tj. tzv. katetrizační ablaci, je patologické ložisko zlikvidováno radiofrekvenčních energií aplikovanou ze špičky katétru, jejíž působení na tkáň vede k tepelnému poškození patologické tkáně. U jedné z nejčastějších arytmií, fibrilace síní, je katetrizační ablace v dnešní době prakticky metodou první volby.

Zdroj: Bigstock

Souhrnně jsou tedy možnosti preventivní léčby arytmií tyto:

  • kardiostimulátor,
  • léky na srdeční arytmii (antiarytmika),
  • katetrizační ablace,
  • chirurgická ablace,
  • kardioverter-defibrilátor.

Co pomáhá na srdeční arytmii

Vznik nespočtu druhů arytmií mohou provokovat různé faktory a podněty, které ovlivňují nervový systém člověka. Spouštěčem srdeční arytmie tak může být např. stres, kouření, nadměrné pití alkoholu, kávy, zvýšená fyzická zátěž atp. Eliminací takových podnětů lze zmírnit intenzitu nebo snížit výskyt arytmií, případně jejich vnímání. Vzniku většiny druhů arytmií ale nelze předcházet jinak než aplikací některé z výše uvedených léčebných metod.

Komplikace srdeční arytmie

U srdečního selhávání a jiných onemocnění kardiovaskulárního systému srdeční arytmie značně zhoršují prognózu základního onemocnění a zvyšují riziko úmrtí pacienta. U většiny arytmií s původem v srdečních síních také vznikají krevní sraženiny (tromby) na stěnách síní, které se mohou uvolnit a vycestovat do oběhu, bohužel nejčastěji do mozku s následnou cévní mozkovou příhodou (CMP).

Jak postupovat při srdeční arytmii

Základem je na jedné straně nepanikařit, na straně druhé neváhat s vyhledáním lékařské pomoci, což v krajním případě může znamenat i aktivaci záchranné služby. Hrozí-li ztráta vědomí, je nutné přejít do polohy vleže nebo alespoň vsedě. Dále je vhodné nahmatat puls a zjistit jeho (ne)pravidelnost a rychlost. Při výskytu příznaků arytmie vždy doporučujeme poradu s lékařem, který posoudí, zda jsou nezbytná další vyšetření a případná léčba. 

Můžete se také obrátit na odborníky ze sítě EUC:

Kardiologové EUC

 

Související články