Všechny naše kliniky a lékárny fungují v běžném rozsahu dle aktuální provozní situace. Vstupujte s nasazeným respirátorem FFP2.

Fibrom: Druhy, příznaky a léčba

10. září 2021

Fibrom: Druhy, příznaky a léčba

Fibrom je nejčastějším benigním (nezhoubným) nádorem pojivových tkání. Velmi často postihují kůži, ale mohou se vyskytovat i v jiných orgánech vycházejících z mezenchymu (embryonální pojivo). V článku se dočtete, jaké druhy fibromů existují, proč mohou vznikat, jak fibrom rozpoznat a jak se ho případně zbavit.

Lékaři dosud nemají jasno, proč vlastně tyto kožní útvary vznikají. Jejich vznik je ale částečně podmíněn geneticky.

Jak fibrom vypadá

Fibromy bývají malé výrůstky o velikosti do 2 centimetrů, dle množství vaziva uvnitř měkké nebo tužší konzistence (viz níže v části Druhy fibromů). Poté, co dorostou, ale zpravidla nijak nemění svůj tvar ani velikost.

Kožní fibromy mají ostře ohraničený okraj a jejich povrch bývá hladký, narozdíl od papilomů, které jsou na povrchu zvrásněné. Fibromy jsou ze zdravotního hlediska zpravidla neškodné, tudíž komplikují jedinci život spíše z estetického hlediska. Mohou se objevit v podstatě kdekoliv na těle.

Druhy fibromů

Měkké fibromy

Měkký fibrom (fibroma molle) připomíná houbu nebo drobnou bambulku – je totiž s kůží spojen stopkou, proto též stopkatý nebo pendlující fibrom (odborně akrochordom). Je měkký, jelikož obsahuje malé množství vláken, velké množství buněk a zpravidla na kůži jakoby visí. Nejčastěji se objevuje na krku, v podpaží a v tříslech.

Tvrdé fibromy

Tvrdý fibrom (fibroma durum) tedy obsahuje velmi málo buněk, a naopak velké množství vláken. Mezi jeho nejčastější zástupce patří dermatofibromy a keloidy.

  • Dermatofibromy – růžové až červenohnědé přisedlé papuly (barva se může měnit), které nejčastěji vznikají na končetinách v reakci na drobné poranění (např. poštípání hmyzem). Pohmatově jsou velmi tuhé, v centru s malým důlkem.
  • Keloid – neboli keloidní jizva znamená nadměrný růst jizevnaté tkáně v okolí rány. Důvod vzniku nejsou přesně známy, vznikají zejména na obličeji, hrudníku a ramenou.

Zdroj: Bigstock

Jiné typy fibromů

Existuje mnoho typů fibromů, přičemž některé z nich se vyskytují také jinde než přímo na kůži. Dělíme je podle skutečnosti, na jakém orgánu se vyskytují a jaké složky v nich převažují. Patří mezi ně například:

  • Angiofibromy – obsahují dilatované (rozšířené) cévky, tyto projevy jsou křehké a mohou snadno krvácet, vzácně se mohou vyskytovat také v nosohltanu mladých mužů. lipofibromy – obsahují zralou tukovou tkáň, na těle se projevují jako měkká bulka.
  • Fibroadenomy v prsu – patří mezi nejčastější benigní nádory prsu u mladých žen do 30 let. Většinou jsou zachyceny náhodně jako bulka v prsu při samovyšetření. Přesná příčina vzniku není známá, mohou být spojeny s hladinami pohlavních hormonů. Mohou se zvětšit během těhotenství či během užívání hormonální antikoncepce.
  • Ovariální fibromy – vzácné benigní tumory ovarií (4 % všech ovariálních tumorů) vyskytující se u perimenopauzálních žen.
  • Myxofibromy (fibroma myxomatodes) – nádory z hlenovitého mezenchymu, mohou se vykytovat v podkoží nebo v levé srdeční síni.

A mnohé další typy.

Příznaky aneb Jak poznat fibrom

Po hmatu je fibrom malé kulovité ložisko, které je dle typu měkčí či tužší než okolní kůže. Může vznikat kdekoliv na těle. Protože jsou fibromy nezhoubné nádory a výrůstky, většinou se neprojevují žádnými příznaky.

Mohou mít různou barvu, od světle růžové přes červenou a fialovou až po hnědou. Jak již padlo, ve většině případů jde jen o estetický problém, avšak někdy mohou způsobit obtíže svým růstem (zejména u orgánových fibromů) či mechanickým podrážděním, kdy se může objevit svědění, pálení, bolestivost či krvácení.

Příčiny vzniku fibromů

Lékaři dosud nemají jasno, proč vlastně tyto kožní útvary vznikají. Jejich vznik je ale částečně podmíněn geneticky, přičemž vliv mohou mít i následující faktory:

  • Dlouhodobé mechanické tření – např. v okolí řetízků na krku, třísla a podpaží zejména u obézních jedinců
  • Reakce na poranění kůže – např. po bodnutí hmyzem, malé řezné ráně, drobném poranění nebo po operaci. Zde se jedná o reakci těla nadměrnou tvorbou fibrózní tkáně a jejímu nakupení v podkoží.
  • Věk – s rostoucím věkem se riziko vzniku fibromů zvyšuje. Funkce imunitního systému se totiž zhoršuje a tělo nestíhá opravovat problémy správně a včas.
  • Poruchy imunity a autoimunitní onemocnění – osoby s poruchami imunity (např. se sníženou imunitou, po transplantaci, s nádorovými chorobami atp.) mají vyšší riziko tvorby fibromů. Stejně tak tomu je u některých autoimunitních chorob.
  • Hormonální antikoncepce a léky – užívání hormonální antikoncepce v raném věku nebo užívání některých léků na potlačení imunity (imunosupresiva) též zvyšují riziko vzniku fibromů.

Zdroj: Bigstock

Léčba fibromů

Přestože stále opakujeme, že fibromy nepředstavují žádné zdravotní riziko, přece jenom – pokud na kůži objevíte bulku či výrůstek, který začne měnit tvar či velikost, je vhodné vyhledat lékaře. Ten posoudí, zda se opravdu jedná o nezhoubnou záležitost a pokud skutečně diagnostikuje fibrom, který nečiní žádné kosmetické nesnáze, není nutná léčba ani odstranění.

Odstranění fibromu

„Rozhodnete-li se fibrom odstranit, pravděpodobně vás čeká zákrok pomocí elektrokauteru. Takový přístroj odstraňuje patologické tkáně působením vysokofrekvenčního proudu a jeho následným teplem, který umožňuje vznik elektrických impulzů. Odstranění fibromu touto metodou trvá pár mžiků a pocítíte při ní jen slabé brnění či pálení,“ vysvětluje MUDr. Lucie Polák, lékařka dermatovenerologie z Canadian Medical, které je součástí zdravotnické skupiny EUC.

Konkrétní způsob léčby vždy závisí na typu, lokalizaci, velikosti a charakteru toho kterého fibromu. Další metody odstranění fibromu jsou následující:

  • Excize – vyříznutí skalpelem s následným sešitím rány nebo bez šití (speciální náplast). Zde se rána obvykle hojí s jizvou.
  • Exkochleace – provádí se ostrou lžičkou (používá se např. u stopkatých fibromů). Rána se zahojí bez jizvy, případně s drobnou jizvičkou.
  • Laser – odpaření laserem nehradí zdravotní pojišťovny, nýbrž sám pacient.
  • Vypálení (zmrazení) tekutým dusíkem – používá se např. u papilomů či bradavic, ale lze tak odstranit i fibromy.
  • Injekce kortikosteroidů – zejména u keloidních jizev vede k jejich zmenšení Fibrom v kostce „Fibrom je nejčastějším benigním nádorem měkkých tkání. Zpravidla není nijak ohrožující a znamená spíše o kosmetický problém. Bývá nebolestivý a může se objevit kdekoliv na těle. Existuje mnoho typů fibromů, přičemž některé se vyskytují i jinde než na kůži (např. na orgánech). Pokud na kůži objevíte kožní výrůstek, který mění tvar či velikost, je vhodné vyhledat lékaře, přičemž konkrétní způsob léčby vždy závisí na typu, lokalizaci, velikosti a charakteru fibromu,“ doplňuje MUDr. Lucie Polák.

Potřebujete zkonzultovat povahu svých fibromů? Můžete se obrátit na odborníky z EUC:

Dermatologové EUC

 

 

Často kladené otázky

Fibromy bývají malé výrůstky o velikosti do 2 centimetrů, dle množství vaziva uvnitř měkké nebo tužší konzistence (viz níže v části Druhy fibromů). Poté, co dorostou, ale zpravidla nijak nemění svůj tvar ani velikost.

Po hmatu je fibrom malé kulovité ložisko, které je dle typu měkčí či tužší než okolní kůže. Může vznikat kdekoliv na těle. Protože jsou fibromy nezhoubné nádory a výrůstky, většinou se neprojevují žádnými příznaky.

Pokud na kůži objevíte bulku či výrůstek, který začne měnit tvar či velikost, je vhodné vyhledat lékaře. Ten posoudí, zda se opravdu jedná o nezhoubnou záležitost a pokud skutečně diagnostikuje fibrom, který nečiní žádné kosmetické nesnáze, není nutná léčba ani odstranění.

Související články