Všechny naše kliniky a lékárny fungují v běžném rozsahu dle aktuální provozní situace. Vstupujte s nasazeným respirátorem FFP2.

Meningitida – příčiny, příznaky, druhy a léčba

30. listopadu 2020

Meningitida – příčiny, příznaky, druhy a léčba

Meningitida čili zánět mozkových blan je infekční onemocnění mozkomíšních plen. Mezi hlavní příznaky patří bolesti hlavy, horečka, ztuhlá šíje, poruchy vědomí či celková zmatenost. Není-li zahájena včasná léčba, může toto onemocnění způsobit velmi vážné dlouhodobé následky či dokonce smrt.

Co je meningitida a jaké jsou její příčiny

Meningitidu nejčastěji způsobují viry nebo bakterie, které se do mozku dostanou z dýchacích cest nebo krve. Vzácně se jako původci onemocnění objevují plísně nebo parazité. Infekce se může vyvinout také po poranění hlavy či jako komplikace jiného onemocnění. Při meningitidě v důsledku zánětlivé reakce dochází k otoku mozku a stoupá nitrolební tlak. Mozek a mozkové cévy mohou být vážně poškozeny.

Příznaky meningitidy

Meningitida hrozí lidem v každém věku, závažný průběh nemoci se vyskytuje u pacientů s oslabenou imunitou. Obzvlášť nebezpečná je bakteriální meningitida (více v kapitole Druhy meningitidy). Mezi hlavní příznaky zánětu mozkových blan můžeme zařadit:

  • prudké bolesti hlavy,
  • ztuhlost šíje,
  • náhlá horečka,
  • bolest svalů a kloubů,
  • mravenčení,
  • nevolnost až zvracení,
  • zmatenost až poruchy vědomí,
  • světloplachost (fotofobie),
  • přecitlivělost na hlasité zvuky (fonofobie).

Je-li nemoc způsobená bakterií Neisseria meningitidis (meningokok), může být příznakem i petechiální vyrážka, tj. velký počet malých, nepravidelných, fialových či červených skvrn (drobné krvácení do kůže).  Nejčastěji se objevuje na trupu, nohách, sliznici, spojivkách a dlaních. V raných fázích mohou meningitidu doprovázet další potíže jako pokles krevního tlaku, zrychlený dech a srdeční frekvence či výkyvy tělesné teploty.

Snímek jediné bakterie Neisseria meningitidis (modře) z elektronového mikroskopu. Foto: Arthur Charles-Orszag, Wikimedia Commons

Meningitida u dětí

Nezralá dětská imunita ještě neumí dostatečně rozpoznat a zničit opouzdřené bakterie (meningokoky, pneumokoky), proto jsou zejména malé děti ohrožené závažným průběhem bakteriálních meningitid. Mezi hlavními příznaky dominuje podrážděnost, horečka, zvracení, nechutenství, změna barvy kůže, prokrvená vyrážka.

Druhy meningitidy

Bakteriální meningitida (hnisavý zánět mozkových blan)

Bakterie, které jsou na vině při vzniku meningitidy, se někdy běžně vyskytují např. v nosohltanu. „Hostiteli“ nijak neškodí, může se ale stát jejich přenašečem. Bakteriální meningitida se řadí mezi velmi závažná onemocnění. Jde o akutní infekci s rychlým průběhem. Často zanechává trvalé následky nebo končí smrtí.                     

V novorozeneckém období je nejčastějším původcem streptokok skupiny B, u kojenců a starších dětí dominuje pneumokok, meningokok a hemofilus. U dospělých jsou to nejčastěji pneumokoky nebo meningokoky. Vzácná je tuberkulozní meningitida (způsobená bakterií Mycobakterium tuberculosis).

Mezi nejobávanější bakteriální původce meningitidy patří již zmíněná Neisseria meningitidis (meningokok, nejčastěji typ A, B, C, W, Y), která infikuje pouze člověka. Mezi projevy meningokoka v těle patří těžký hnisavý zánět mozkových blan nebo prudce probíhající sepse (otrava krve), což je nejzávažnější a těžko léčitelný stav.       

Virová meningitida

Virová meningitida má zpravidla méně závažný průběh než bakteriální. Způsobuje ji celá řada běžných virů (enteroviry, herpetické viry, virus varicelly, příušnic atd.).   

Plísňová meningitida

Plísňová (fungální) meningitida je velmi vzácná, postihuje pacienty se závažnou poruchou imunity, jako je AIDS, nebo pacienty s dlouhodobou léčbou potlačující imunitu – např. po transplantaci (kryptokoková meningitis).

Meningitida neinfekčního původu 

Meningitidu může způsobit také řada neinfekčních příčin, třeba rozšíření rakoviny na mozkomíšní pleny, jiná zánětlivá onemocnění, systémový lupus erythematodes, případně účinky některých léků.

Nehnisavá (aseptická) meningitida

Tento pojem označuje případy, u nichž nebyla prokázána bakteriální infekce, obvykle ji způsobují viry. Může však vzniknout i po prodělané bakteriální infekci, jež byla již částečně vyléčena. Příčinou může být i endokarditida (zánět srdečních chlopní), při níž dochází k rozsévání malých shluků bakterií v krevním řečišti. Dále infekce vyvolané bakteriemi spirochetami, např. Treponema pallidum (příčina syfilidy) a Borrelia burgdorferi (příčina lymské boreliózy).

Nepřímým původcem meningitidy může být i nákaza vyvolaná bakterií Borrelia burgdorferi. Foto: Jamice Haney Carr, Claudia Molins, USCDCP, Pixnio

Sepse a další komplikace

Dostane-li se meningokok do krve, způsobuje prudkou sepsi čili systémovou zánětlivou reakci organismu (SIRS). Bakterie se šíří krví po celém těle, spustí se celá kaskáda dějů, které vedou k selhání orgánů, krvácení a následně ve vysokém procentu případů až ke smrti.

U meningokokové sepse dochází v důsledku infekce, krvácení i ucpání cév k nekróze (odumření) prstů či končetin, které pak musí být amputovány. Dále může infekce způsobit krvácení do nadledvin. Následkem je také postižení hlavových nervů, což se může projevit poruchami sluchu a zraku. Septický průběh je častý i u pneumokokových a hemofilových infekcí, zejména u malých dětí.

Inkubační doba meningitidy a nakažlivost

Inkubační doba meningokokové meningitidy je krátká, cca 1 až 8 dní. V rámci hodin může dojít k náhlému vzestupu horečky, objeví se nevolnost, zvracení, ztuhnutí šíje nebo petechie (prokrvácená vyrážka).

Bakteriální i virová meningitida je nakažlivá, přenáší se kapičkami sekretu z dýchacích cest při blízkém kontaktu (líbání, kýchání, kašlání). Nešíří se vdechováním vzduchu v místě, kde se nemocný vyskytoval.

Diagnostika a léčba meningitidy

Meningitidu mohou lékaři potvrdit hlavně prostřednictvím lumbální punkce. Jde o   vyšetření, během kterého se speciální jehlou po lokálním umrtvení odebere vzorek mozkomíšního moku z páteřního kanálu. 

Neléčená meningitida může mít fatální následky. Nemocným se tedy po určení diagnózy co nejdříve podávají širokospektrální antibiotika – cefalosporiny III. generace nebo penicilin. Při virové infekci se používají antivirotika. Doporučuje se také pomocná léčba kortikosteroidy. Virová meningitida zpravidla vyžaduje jen podpůrnou léčbu, aplikují se antivirotika, důležitý je i klidový režim.

Očkování proti meningitidě

Jedinou účinnou prevencí proti závažným bakteriálním meningitidám je očkování.             

V současné době jsou dostupné vakcíny proti všem hlavním bakteriálním vyvolavatelům, očkovat lze všechny věkové kategorie. V povinném očkování mají děti u nás a ve všech vyspělých zemích již mnoho let zařazenou vakcínu proti hemofilovým infekcím, která vedla k prudkému poklesu těchto invazivních onemocnění.

Posledních 10 let mají děti hrazenou i vakcínu proti pneumokokům. Na tu mají nárok i osoby nad 65 let a lidé se zvýšeným rizikem. V roce 2020 byla státem nově schválena   úhrada obou vakcín proti meningokokům (A, C, W, Y a B) pro kojence.

Proti bakteriálním meningitidám lze očkovat v každém věku. Foto: Karolina Grabowska, Pexels

Nikdy nepodceňujte příznaky

Meningitida, zvláště pak ta bakteriální, může vážně ohrozit život člověka. Nepodceňujte proto její příznaky a vždy vyhledejte pomoc lékaře, který provede patřičná vyšetření a případně nasadí vhodnou léčbu. Nezahájení včasné léčby může mít fatální následky – od ztráty sluchu až po smrt nemocného.

Sháníte praktického lékaře nebo pediatra? Objednejte se k profesionálům v oboru na některé z našich pracovišť. Jsme největším poskytovatelem ambulantní lékařské péče v ČR, svěřte se do dobrých rukou.

Praktičtí lékaři EUC

 

Související články