Poškození svalů – řešení příčin, léčba a prevence

Vypadá to, že se sval poškodí z ničeho nic, ale pokud chvíli popřemýšlíte, většinou si vzpomenete, že v téhle oblasti vás občas něco trochu bolelo nebo alespoň obtěžovalo.

Proč svaly bolí?

Důvodů je víc. Pomineme-li poškození tkáně úrazem, a tedy jasný zdroj obtíží, pak za bolestmi svalů mohou stát metabolické změny při vyčerpání větší části energetických zdrojů, často ale také velkou námahou vzniklá mikrotraumata tkáně (tedy drobné trhlinky).  Svaly mohou bolet i při celkovém zánětu – třeba při viróze nebo revmatickém onemocnění jako je myositis.
Bolest pak obecně upozorňuje tělo na problém tak, aby nás donutila ke změně, k řešení – v tomto případě k řádnému odpočinku. Pokud bolest překonáváme dlouhodobě, může dojít nedostatečným nekvalitním hojením dokonce k trvalé degradaci kvality postižené tkáně. Zajizvené svaly pak ztrácí valnou část své funkce, a je velmi obtížné, někdy skutečně i nemožné, nadále provozovat sport na původní úrovni.
Takže pozor na heslo No Pain No Gain, lepší je Rozum do hrsti a Všeho s mírou a držet se přiměřenosti tréninku i odpočinku s přiměřenou kvalitní stravou a přiměřenou konzumací potravinových doplňků.

Jaké typy poškození svalů rozeznáváme?

Akutní, chronické, natažení svalu, natržení svalu, úplná ruptura, svalová horečka, kontuze svalu, myositis. Kromě posledně jmenovaného jde vlastně jen o různě vyjádřené formy principiálně stejného poškození svalů – trhlinky tkáně vazivové a svalové, prokrvácení, s různě vyjádřenou zánětlivou reakcí. Po každém poranění se poškozená tkáň nejdříve odbourává a pak znovu buduje. Příslušné metabolické produkty procesu lze při větším poškození detekovat v krvi a moči.  Při výrazném poškození jde o rhabdomyolýzu, při extrémním poškození (rozdrcení, extrémní prostředí) pak může dojít i k selhání ledvin (Crash syndrom).
My se ale vrátíme k těm naopak nejlehčím typům poškození svalů:

Akutní stavy

Akutní stavy vzniknou přímým poraněním (pád, náraz apod.), náhlým nekoordinovaným pohybem (uklouznutí, rozběh) apod.
Natažení svalu je mírná forma překonání hranice roztažnosti tkáně. Hojí se nejkratší dobu, již po několika dnech je možný návrat ke sportu.  Nebývá přítomen otok ani ztráta síly, postižené místo je ale tužší a bolestivé na pohmat.
Zatímco u kontuze svalu jde o poškození svalu lokální v místě úderu nebo nárazu spolu s poraněním kůže a ostatních tkání, při natržení svalu jde o poranění spíše v ose svalových vláken jejich přetržením. S rozšířením ultrazvukového vyšetření lze rozlišit několik stupňů poškození podle velikosti samotného zranění a podle velikosti prokrvácení, pokud je přítomno. Sval otéká, podle hloubky poranění může i na kůži být viditelný hematom nebo hmatná přítomnost tekutiny (krve) ve tkáni svalů. Je patrná i částečná ztráta funkce svalů.  Při větším poranění je i viditelný defekt svalu jako prohlubeň. Návrat ke sportu je pak podle rozsahu poranění možný po dvou až šesti týdnech, podle výkonnosti i po delší době.
Úplná ruptura svalu je pak jasná naprostou ztrátou funkce svalu. Hojení trvá měsíce a někdy vyžaduje i chirurgickou léčbu.
Svalová horečka je poškození svalu námahou, kdy je více vyjádřena zánětlivá složka. Jde o plošnější drobounká poškození bez jasného nálezu na SONO vyšetření.

Chronické stavy

Chronické stavy vzniknou po opakovaných nedohojených zraněních, po opakovaném přetrénování, nebo také dlouhodobým přetížením třeba monotónní prací.
Vypadá to, že se sval poškodí z ničeho nic, ale pokud chvíli popřemýšlíte, většinou si vzpomenete, že v téhle oblasti vás občas něco trochu bolelo nebo alespoň obtěžovalo. Jde vlastně o mnohočetná, třeba i velmi malá, traumata měkkých tkání, která se hojí jizvičkami. Až nakonec zjistíte, že postižené místo tak nějak přestává poslouchat a fungovat.
Myositis je na rozdíl od degenerativních jizev skutečně výrazně zánětlivé onemocnění svalu. Svaly trvale bolí, postupně se zmenšuje objem svalové hmoty, může být přítomna i velká únava jako součást celkového onemocnění organismu revmatického typu.
K chronickému poškození svalů může dojít i vlivem užívání některých léků nebo metabolickými změnami během onemocnění.

Hojení akutních poranění

Probíhá tedy ve třech fázích. V postiženém místě dochází postupně v různé míře k zánětu, reparačně-proliferační fázi s postupným přechodem k remodelaci tkáně.
V prvním stádiu je nutný klid, někdy ulevuje chlad, vyvýšená poloha k prevenci otoku. Velmi brzy nastupuje druhá fáze – odbourávání a novotvorba tkáně. Kvalita hojení se dá nejvíce ovlivnit právě v této fázi. Správně nastaveným pohybovým režimem pomůžeme tělu k tomu, aby kolagenní a svalová vlákna dostala to nejideálnější prostorové uspořádání, jaké je možné, a nikoliv formu chaotické dysfunkční sítě.
Hojení urychlují některé léky a fyzikální terapie jako ultrazvuk, magnetoterapie, laser, později i lymfoterapie, prohřívací techniky apod. Nesteroidní revmatika užíváme jen při velké bolesti a krátkodobě, abychom nenarušovali proces hojení. 
Postupně roste význam cvičení – zvyšování rozsahu pohybu, posilování nejdříve v takzvaně uzavřených svalových řetězcích, postupně až k posilování samotných postižených svalů. Opětovný vznik otoku a bolesti značí uspěchání procesu hojení a nutnost vrátit se kousek zpět. Je prokázán i vliv excentrického posilování na zvyšování pružnosti vazivové tkáně, která obaluje každé svalové vlákno a tvoří tedy jeho nedílnou součást – spoluvytváří vlastně pružnost svalu. 

Prevence poškození

1) Dostatečná regenerace.
2) Optimální příprava na každý výkon: zahřátí tkáně, postupné zvyšování zátěže, nezanedbávání pravidelného protahování, a tedy udržování pružnosti vaziva svalů.
3) Prevence, a i doléčení všech poranění, spolu s kvalitní stravou.
4) Udržování optimální svalové souhry, prevence svalových dysbalancí. Nejlepšími sportovci se stávají ti, kdo mají perfektní znalost svého vlastního těla a umí s ním dobře vyjít – znají jeho slabiny i přednosti. Mají tedy jakési vysoké IMQ – ideomotorickou inteligenci.  Mají dobré vrozené motorické stereotypy a stále na nich pracují – i zde je totiž možné spoustu věcí nacvičit.

Centrum sportovní medicíny EUC