Spálová angína – příznaky, komplikace a léčba

Spálová angína vs. ranná spála

Spálová angína spadá pod akutní tonzilitidy a jejím původcem je β-hemolytický streptokok Streptococcus pyogenes. Ten produkuje Dickův erytrogenní toxin, jehož uvolňování do krevního řečiště způsobuje doprovodné příznaky, zejména pak typickou vyrážku. Ta vzniká z důvodu poškozování jemných cév toxinem a též jako imunitní reakce mířená proti toxinu.

Název onemocnění je odvozen od jeho typického příznaku, kterým je zmíněná spálová vyrážka (spálový exantém). Rozlišujeme 2 typy spály – spálovou angínu, na kterou se v tomto článku zaměříme, a rannou spálu. Obě nemoci mají stejného původce a projevují se výsevem vyrážky. Další příznaky se mohou lišit.

·       Spálová angína

Přenos při spálové angíně probíhá prostřednictvím kapének, případně přes trávicí trakt (přes infikované předměty – hračky či nádobí nemocného). Typická vyrážka zde následuje v krátkém časovém rozmezí za prvotními příznaky. Onemocnění osob starších 12 let je méně časté, u kojenců pod 5 měsíců velmi raritní.

·       Ranná spála

Ranná spála se oproti angíně spálové rozvíjí po proniknutí bakterie do těla kůží, např. otevřenou ránou. Průběh tedy nemusí být stejný – příznaky se nemusí objevit, případně jsou patrné až po výsevu vyrážky.

Foto: Freepik.com

Příznaky spálové angíny

Inkubační doba spálové angíny je 1 až 4 dny, poté se nemoc zpravidla projeví typickými příznaky angíny. Mezi prvotní projevy tak může patřit horečka, zimnice, celková schvácenost, bolesti hlavy, bolest v krku, potíže s polykáním. Objevit se mohou též bolesti břicha a zvracení, vysvětluje MUDr. Petra Bomberová Kánská, praktická lékařka pro dospělé a vedoucí lékařka služby Lékař online 24/7. Dalšími, pro spálu specifickými, projevy pak bývají:

• nateklé mandle s bílým povlakem;
• bělavý a později se olupující povlak na jazyku;
• malinový jazyk – jazyk se barví do ruda;
• zarudlé tváře, bledost kolem úst (Filatovův příznak);
• zduřelé a bolestivé mízní uzliny pod dolní čelistí.

Spálová vyrážka se objevuje brzy po prvotních příznacích, nejprve v podbřišku, pak na hrudníku a dále se šíří na vnitřní strany stehen, podpaží a loketní jamky. Obvykle se jeví jako světle červené tečky, kůže je na dotyk hrubá.

Objevit se mohou i drobné papulky v oblasti lůžek nehtů a na ušních boltcích (Šrámkův příznak).

Spálová vyrážka ustupuje cca za 4 dny, přičemž kůže v postižených místech může rohovatět a olupovat se.

Foto: Freepik.com

Spálová angína u dětí a dospělých

Nemoc propuká náhle a obvykle se neobejde bez teplot, až vysokých horeček, zimnice a dalších typických angínových projevů (viz výše). Zhruba u poloviny dětí je však průběh mírnější, u kojenců a batolat se pak častěji vyskytuje hlenohnisavá rýma či zánět středního ucha.

Dospělí jedinci bývají spíše streptokokovými přenašeči bez příznaků – samotná spálová angína se zde objevuje vzácně.

Léčba spálové angíny

Při podezření je vhodné vyhledat lékaře co nejdříve. Ten provede výtěr z krku (případně odběr krve) a na základě výsledků zvolí vhodnou léčbu. U spálové angíny je nezbytná léčba antibiotiky – nejčastější volbou léčby je Penicilin V. Ten se podává po dobu 10 dnů, u závažného průběhu poté následuje léčba tzv. depotním penicilinem, který zabraňuje návratu nemoci.

Zatím není znám kmen Streptococcus pyogenes, který by byl proti penicilinu rezistentní, léčba tedy přináší výsledky již za 2 až 3 dny. Při těžších formách spály je nutná hospitalizace a nitrožilní podání antibiotik. Ve většině případů však bývá možná domácí léčba. Při selhání léčby nebo alergii na penicilin se podávají cefalosporinová či makrolidová antibiotika, cefalosporiny či makrolidy.

Léčený pacient přestává být infekční po 24 až 48 hodinách (tzv. infekční doba), zatímco neléčený nemocný je bacilonosičem až po dobu několika týdnů.

Pokud vyrážka svědí, předepisují se antihistaminika. Na zmírnění bolestí a horečky jsou vhodné léky s obsahem ibuprofenu a paracetamolu. Při bolestech v krku mohou pomoci různé pastilky, spreje atp.

Během léčby je důležitý minimálně týdenní klidový režim a dostatek tekutin. Několik následujících týdnů po nemoci je vhodné dále udržovat mírné tempo.

Komplikace spálové angíny

Před objevem antibiotik byla spála smrtelná, případně zanechávala závažné následky. Dnes jsou při včasné léčbě komplikace spíše neobvyklé. Při neléčené spále mohou vznikat:

• abscesy na mandlích,
• poškození srdečního svalu a chlopní,
• poškození kloubů,
• revmatická horečka,
• poruchy nervové činnosti,
• zánět ledvin.

Každou streptokokovou angínu je vždy nutné léčit antibiotiky. Následky neléčených infekcí se začnou projevovat v horizontu několika týdnů.

Foto: Freepik.com

Imunita po spálové angíně

Po prodělaném streptokokovém onemocnění je člověk imunní jen proti kmenu, který jej vyvolal. Existuje však nespočet druhů této bakterie, je tudíž možné onemocnět nemocí vyvolanou jinou streptokokovou variantou. Očkování nelze provádět právě kvůli velkému množství těchto kmenů.

Existuje prevence spálové angíny?

Žádná spolehlivá prevence proti nákaze zde neexistuje. Alespoň částečnou prevencí mohou být správné hygienické návyky a okamžitá separace od nakaženého. V případě spálové angíny, která nejčastěji propuká ve školkách, je tedy zásadní izolovat nemocné dítě od kolektivu, a to minimálně po dobu 8 dní.

V karanténě by mělo nemocné dítě používat vlastní nádobí a nesdílet s ostatními ani jiné předměty (hračky, ručníky…). Dále je nezbytné, aby ti, kteří přišli s nemocným do kontaktu, podstoupily vyšetření a v případě potvrzení diagnózy taktéž absolvovali léčbu. V České republice navíc podléhá každý případ spály povinnému hlášení.

Jak již padlo, zanedbání léčby streptokokové nemoci může způsobit vážné komplikace a následky. Proto je vždy nezbytné každou streptokokovou angínu řádně přeléčit antibiotiky předepsanými lékařem či pediatrem.

Obrátit se můžete také na odborníky z klinik EUC.

Lékaři a ordinace EUC

Zdroje: wikiskripta.eu, angina.cz, cpzp.cz

Často kladené otázky

autor:

MUDr. Petra Bomberová Kánská