Artróza – příčiny, příznaky, druhy a léčba

25. července 2022

Artróza – příčiny, příznaky, druhy a léčba

Artróza je degenerativní onemocnění kloubů. Vzniká na základě opotřebení kloubní chrupavky, ale též například vlivem systémového onemocnění či následkem úrazu. Nejčastěji postihuje kolenní a kyčelní klouby, páteř, případně rameno, prsty či zápěstí. Co artrózu způsobuje, jak se projevuje, jaká má stádia a jak probíhá její léčba?

Co je artróza

Artróza (osteoartróza) je definována jako soubor degenerativních pochodů, které ničí kloubní tkáně. Ve zkratce lze říci, že základem artritických obtíží je hlavně poškození kloubní chrupavky, a tím i zhoršený kluzný pohyb kloubních ploch vůči sobě.

Artróza umí výrazně zhoršit kvalitu života a často vede až k invaliditě. Patří mezi nejčastější onemocnění pohybového aparátu – v generaci padesátníků postihuje až 80 % obyvatelstva, přičemž s přibývajícím věkem výskyt stoupá. Objevuje se ale též u mladších osob, zvláště u fyzicky pracujících či sportovců, kteří klouby pravidelně přetěžují,vysvětluje MUDr. Jiří Madar, ortoped z EUC Kliniky Ústí nad Labem.

Rozdíly v četnosti výskytu z hlediska pohlaví se liší pouze lokalizací onemocnění. Jde totiž o degenerativní nezánětlivé onemocnění, které může postihnout v podstatě jakékoliv klouby. Nejčastěji to bývají velké nosné klouby – kyčelní, kolenní a ramenní, dále páteř nebo drobnější klouby končetin. Souhrnně tedy pacienty trápí:

  • artróza kolene (gonartróza),
  • artróza kyčelního kloubu (koxartróza),
  • artróza meziobratlových kloubů páteře (spondylartróza),
  • artróza krční páteře (cervikální spondylóza),
  • artróza ramene (omartróza),
  • artróza zápěstí či prstů (risartróza),
  • artróza čelistního kloubu,
  • artróza kotníku.

Příčiny vzniku artrózy

Přesné příčiny nejsou dosud zcela objasněny. Dříve byl za důvod považován pouze pokročilý věk pacienta a opotřebení kloubní chrupavky. Tyto faktory jsou dnes vnímány spíše jako jedna z mnoha možných příčin. Dle vzniku tedy artrózu dělíme na primární a sekundární.

  • Primární artróza – zde není bezprostřední příčina zcela jasná. Hovoří se o dědičných faktorech, neúměrném a jednostranném zatěžování kloubů či obezitě.
  • Sekundární artróza – zde jsou příčiny konkrétnější. Jde zejména o úrazy a vývojové vady kloubu. Dále některá metabolická onemocnění, endokrinní choroby, zánětlivá onemocnění kloubu a krvácení do kloubu. Důležitou roli hrají i mechanické faktory jako např. rozdílná délka končetin, hypermobilita či změny osového postavení kostí.

Souhrnně lze za možné příčiny artrózy považovat následující:

  • pokročilý věk a opotřebení kloubní chrupavky,
  • dědičnost,
  • poruchy metabolismu,
  • špatné postavení kloubů,
  • mikrotraumata,
  • záněty kloubů,
  • kloubní zlomeniny,
  • nesprávná činnost ledvin,
  • nedostatečná výživa kloubního systému.

Foto: Pixabay.com

Jak artróza probíhá

Při této plíživé a dlouhotrvající chorobě dochází k postupnému poškozování chrupavky, která kryje povrch kloubu. Chrupavka tak ztrácí pružnost, pevnost a ztenčuje se. Vznikají v ní trhliny, povrch přestává být hladký, tudíž při pohybu vzniká silnější tření. Někdy může dojít dokonce k úplnému zániku chrupavky.

Na kostech postiženého kloubu se tvoří výrůstky (osteofyty) dráždící nervové pleteně – to způsobuje bolest a další obtíže jako např. praskání či vrzání v kloubu při pohybu. Postupem času se kloub může stát až úplně nepohyblivým.

Ačkoliv je artróza nezánětlivé onemocnění, objevuje v jejím průběhu stav připomínající zánět. Tehdy jde o tzv. aktivovanou artrózu – náhlé a výrazné zhoršení potíží, kloub je oteklý a prakticky nepohyblivý, kůže v okolí je napjatá a teplá.

Projevy artrózy a stádia nemoci

Projevy artrózy jsou různé a odvíjí se od stádia onemocnění a jeho lokalizace.

Začínající artróza bývá nenápadná, takže skrytě může probíhat až desítky let.

První příznaky se pak mohou objevit už kolem dvacátého roku života. Ačkoliv tehdy nemocný o artróze často neví, na kloubu již mohou být patrné změny ve struktuře. Ty se nejčastěji projevují např. bolestí při zátěži, zánětem kloubu, bolestí svalů, problémy s pohybem, ztuhlostí kloubu v začátku fyzické aktivity či citlivostí na chlad. Rozeznáváme čtyři stadia neboli stupně artrózy, od nichž se odvíjí i konkrétní příznaky a léčba nemoci.

  • stupeň – chrupavka se ztenčuje, důsledkem čehož je zužování kloubní štěrbiny.
  • stupeň – nadále dochází ke zužování štěrbiny, kloubní plochy mohou obsahovat drobné nerovnosti, dochází k tvorbě osteofytů a přítomna bývá i sklerotizace.
  • stupeň – v této fázi se kloubní štěrbina stále zužuje, dále vznikají osteofyty, objevit se mohou i další problémy jako subchondrální skleróza či deformace kloubní jamky a hlavice.
  • stupeň – kloubní štěrbina úplně vymizí, na koncích kloubů jsou patrné deformace, objevují se i osteonekrotické změny, subchondrální skleróza, cysty a nadále též osteofyty. V této fázi přestává kloub fungovat.

Obecně lze říci, že bolest i omezení pohybu sílí s postupováním nemoci. Alarmujícím projevem, který předpovídá nepříznivou prognózu do budoucna, je tzv. klidová bolest, která zpravidla přichází v noci.

Výsledkem 4. stupně artrózy je omezená, až takřka nulová hybnost postiženého kloubu. Příznaky se pochopitelně mohou lišit dle faktu, jaký kloub či klouby jsou artrózou napadeny. Níže probereme nejčastější lokalizace artrózy.

Artróza krční páteře

Pokročilé artrózy (nejen krční) páteře jsou závažnou formu tohoto onemocnění a mohou vést až k ochrnutí. Mezi artrotická postižení páteře patří:

  • Spondylartróza – degenerativní onemocnění meziobratlových kloubů doprovázené tvorbou výrůstků. Pohyblivost páteře je omezená a dochází k útlaků míšních kořenů, což vyvolává tzv. kořenovou bolest.
  • Spondylóza – degenerativní onemocnění obratlových těl vedoucí k jejich degeneraci a vzniku výrůstků, které se mohou zvětšit a spojit sousední obratle. To znamená znemožnění pohybu daného úseku páteře. Kořenová bolest zde zpravidla vystřeluje podél nervu.

Při artrózách páteře jsou bolesti velmi silné, z počátku bývají spojené s námahou, později se objevují i v klidu. Specifickým typem je pak artróza krční páteře (cervikální spondylóza). Ta se projevuje bolestí krku, která se zhoršuje během aktivity, případně vystřeluje do ramene či ruky, dále brněním v rukách, slabostí nohou, bolestmi hlavy až migrénami, ztrátou rovnováhy či kontroly nad vyměšovacími funkcemi.

Artróza kolene (gonartróza)

Většinou postihuje obě kolena a častěji trápí ženy vyššího věku. Typickým příznakem bývá bolest při námaze, zejména při chůzi po schodech, případně při pohybu v obtížném terénu. Bolest zde mívá tzv. startovací charakter – objevuje se ráno či po dlouhém sezení. Po delším pohybu pak mizí, ale může se znovu objevovat při větší námaze kloubů.

V pokročilejším stadiu gonartrózy je bolest silnější a projevuje se i v klidu. Následně dochází k omezení hybnosti v kolenním kloubu, kdy pacientovi způsobuje potíže i pouhá chůze. Kloub bývá oteklý, může se tvořit větší náplň kolene, kdy jej musíme opakovaně punktovat a mohou se vyskytnout i deformity.

Artróza kyčle (koxartróza)

Zde je bolest lokalizována do oblasti třísel, může též vystřelovat po vnější straně stehna do kolene, případně postupuje jen do třísla nebo křížové kosti. I tady jde o bolest startovacího charakteru. Pokud se artróza dál rozvíjí, vzniká bolest při chůzi a následně i v klidu. V pokročilých stádiích může mít pacient problém např. vstát z vany, obtížně se obuje nebo navlékne ponožky.

Artróza prstů (rhisartróza)

Pokud nemoc zasáhne malé okrajové klouby ruky, projevy se mírně liší. Objevuje se ranní ztuhlost kloubů a může se tvořit i nebolestivý otok, z nějž později vznikne tuhý uzel. Střídá se období klidu a aktivity nemoci, objevit se může i pocit mravenčení, zhoršená motorika a změněná citlivost rukou.

Někdy se zde vyskytuje i tzv. erozivní artróza s rychlejším a dramatičtějším průběhem, se známkami zánětu a deformacemi drobných kloubů rukou. Tento typ artrózy se nejčastěji vyskytuje u žen středního věku a bývá zaměňován s revmatoidní artritidou.

Léčba artrózy

Pro vhodnou léčbu je důležité řádné vyšetření lékařem, který provede hlavně rentgen, magnetickou rezonanci, sonografii či scintigrafii, eventuálně krevní testy. Po diagnostice následuje komplexní léčba, která spočívá v maximalizaci pohybového rozsahu, minimalizaci bolestí a eliminaci zhoršování stavu. Léčba probíhá až několik let a je nutné, aby pacient dlouhodobě spolupracoval, popisuje MUDr. Jiří Madar.

Foto: Pixabay.com

Nefarmakologická léčba

Terapie zpravidla začíná pohybovou a fyzikální léčbou pod vedením fyzioterapeuta. Ten doporučí cviky k posílení potřebného svalstva – bez nadměrné zátěže postiženého kloubu. Dále může být pacientovi doporučena magnetoterapie, elektroterapie, hydroterapie, akupunktura či léčba ultrazvukem.

U pacientů s nadváhou je na místě snížení hmotnosti. Důležité je též používání protetických pomůcek (speciální úprava obuvi, vložky do bot, hole, ortézy…) a některá režimová opatření jako vyloučení či omezení nevhodných sportů.

I přes typickou artritickou bolest a ztuhlost je vždy nutné, aby pacient zůstal aktivní. Ideální volbou je například jóga, pilates nebo taiči, které jsou šetrné vůči kloubům. Dále se místo náročných sportů doporučuje např. plavání, jízda na kole, běžky či vodní aerobik.

TIP: Pomoci mohou též horké a studené obklady, prohřívání postižených oblastí či parafínové zábaly.

Farmakologická léčba

V případě artritických bolestí se podávají tlumící léky ze skupiny analgetik (tablet i masti). Dále vhodně zvolená nesteroidní antirevmatika – kvůli nežádoucím účinkům je však nezbytné jejich časté střídání. Nasazují se i dlouhodobě působící medikamenty ze skupiny chondroprotektiv pro podporu regenerace chrupavčité tkáně a tvorbu kolagenu. Další možností je aplikace injekcí s kyselinou hyaluronovou nebo kolagenem přímo do postižených kloubů.

Chirurgická léčba

Pokud nestačí pohybová a farmakologická léčba, přistupuje se k chirurgickým zákrokům.

  • Artroskopie – endoskopické ošetření odlučující se chrupavky, odstranění volných tělísek, ošetření zánětem změněné kloubní výstelky apod. Tento postup je volen zvláště u artrózy kolene či ramene, hlezna či zápěstí.
  • Osteotomie – operační úprava osy zatížení kloubu.
  • Náhrady kloubů – částečné či úplné endoprotézy postižených kloubů. Nejčastěji kyčelního kloubu, kolene a v poslední době i ostatních kloubů – ramene, lokte či palce u nohy

Foto: Pixabay.com

Co na artrózu z babských rad

Kromě přiměřené tělesné aktivity a dostatku spánku může pomoci třeba Priessnitzův obklad či kostivalové masti. Z bylinek pak mohou být nápomocné např. bříza, pampeliška, přeslička, truskavec, zlatobýl, kopřiva, bez, šípek, třapatka či lichořeřišnice. Vždy je ale důležité především spolupracovat s lékařem a dodržovat jeho pokyny.

Jak zastavit artrózu?

Nijak. S artrózou se pacient musí naučit žít, můžeme ji zpomalit, zmírnit bolesti, ale nelze vyléčit. Pokud však pacient upraví životní styl a dodržuje navržený postup léčby, může si ulehčit od nepříjemných projevů, případně zabránit postupu nemoci do dalších stádií. Prevencí artrózy je pravidelná fyzická aktivita, regenerace, případně doplňky stravy podporující zdraví kloubů. U lidí s nadváhou je na místě redukce hmotnosti. Pociťujete-li příznaky napovídající artróze, neodkládejte návštěvu lékaře. Obrátit se můžete též na odborníky z klinik EUC.

Ortopedi EUC

Často kladené otázky

Artróza je definována jako soubor degenerativních pochodů, které ničí kloubní tkáně. Ve zkratce lze říci, že základem obtíží je hlavně poškození kloubní chrupavky, a tím i zhoršený kluzný pohyb kloubních ploch vůči sobě.

Artróza může postihnout v podstatě jakékoliv klouby. Nejčastěji to však bývají velké nosné klouby – kyčelní, kolenní a ramenní, dále drobnější klouby ruky (prsty či zápěstí), ale též kotník či např. krční páteř.

Projevy jsou různé a odvíjí se od stádia onemocnění a jeho lokalizace. Začínající artróza bývá nenápadná, přičemž první příznaky se mohou objevit už kolem dvacátého roku života. Ačkoliv tehdy nemocný o artróze často neví, na kloubu již mohou být patrné změny ve struktuře. Ty se nejčastěji projevují bolestí při zátěži, zánětem kloubu, bolestí svalů, problémy s pohybem, ztuhlostí kloubu v začátku fyzické aktivity či citlivostí na chlad. Rozeznáváme 4 stupně artrózy, od nichž se odvíjí i konkrétní příznaky nemoci.

Související články