Upozornění: V případě respiračního onemocnění prosíme o použití roušky nebo respirátoru v prostorách klinik. Chráníte tím sebe i ostatní. Děkujeme!

Chřipka – historie, příznaky, očkování a léčba

26. září 2024 Nemoci a diagnózy

Chřipka – historie, příznaky, očkování a léčba

Chřipka je vysoce nakažlivé virové onemocnění dýchacího systému. V České republice každoročně způsobí onemocnění statisíců až 1 milionu obyvatel a souvisí s ní průměrně až 2 000 úmrtí. V článku stručně zmiňujeme nejvýznamnější chřipkové pandemie a epidemie, projevy a komplikace nemoci, možnosti léčby i prevence, a to zejména formou očkování proti chřipce.

Foto: Freepik.com

Charakteristika chřipky a její původce

Chřipka je akutní infekce dýchacích cest, jejíž původcem jsou různé kmeny chřipkového viru. Konkrétně ji vyvolávají 2 typy RNA virů z čeledi Orthomyxoviridae – Myxovirus influenzae typu A a B. Typ C vyvolává jen sporadická onemocnění, které nejčastěji probíhají jako tzv. nemoc z nachlazení.

  • chřipkové viry typu A – infikují savce a ptáky,
  • chřipkové viry typu B – infikují pouze lidi,
  • chřipkové viry typu C – infikují lidi a prasata.

„Chřipkové viry typu A nejčastěji způsobují epidemie a pandemie, jelikož umí podstoupit výraznou antigenovou mutaci, znehodnotit imunizaci předchozími infekcemi a opět se šířit. Právě kvůli mutacím se od sebe kmeny každý rok nějak liší, proto je imunitní systém při nové infekci neumí dost rychle rozpoznat. Prodělaná chřipka tak nechrání před jejím opakováním v dalším roce. Chřipkové viry typu B a C nemutují a případný antigenový posun bývá nepatrný,“ vysvětluje MUDr.Adéla Raková, všeobecná praktická lékařka pro dospělé a lékařka distanční péče v Canadian Medical.

Chřipka způsobená chřipkovými viry, tedy sezónní pravá chřipka, je vysoce nakažlivé onemocnění dýchacího systému. Chřipkové viry typu A a B se přenášejí hlavně kapénkami, ale do těla se mohou dostat i přímým kontaktem či prostřednictvím kontaminovaných předmětů. Zpravidla způsobují lehčí formy onemocnění, u starších a oslabených jedinců však i závažnější formy s fatálními následky.

Nejničivější pandemie a epidemie chřipky

Epidemie chřipky nastává takřka každoročně, a to v podzimních a zimních měsících. Dle statistiky během chřipkové vlny nakazí virus chřipky 5 až 15 % populace, přičemž u mnoha z nich onemocnění skutečně propukne.

Při chřipkové epidemii může závažný průběh nastat u všech věkových skupin, nejvíce jsou však ohroženi kojenci, malé děti, senioři, lidé s chronickými onemocněními a těhotné ženy. Kromě sezónní chřipky se mohou vyskytnout i její jiné formy, které se typicky objevují při výrazné mutaci chřipkového viru a mohou vyvolat pandemii. Zásadní genetické změny viru ve 20. století byly příčinou 3 velkých pandemií chřipky:

  • španělská chřipka (typ A, kmen H1N1) – proběhla v letech 1918 až 1920 a podlehlo jí cca 20 až 50 milionů lidí,
  • asijská chřipka (typ A, kmen H2N2) – proběhla v letech 1957 až 1958 a podlehl jí cca 1 milion lidí,
  • hongkongská chřipka (typ A, kmen H3N2) – proběhla v letech 1968 až 1969 a podlehl jí cca 1 milion lidí,

V roce 2009 WHO vyhlásila pandemii tzv. prasečí chřipky, která byla v srpnu 2010 prohlášena za ukončenou. Dále bývají v souvislosti s chřipkovými pandemiemi zmiňovány např. ruská chřipka, ptačí chřipka či mexická chřipka.

Největší chřipková epidemie v rámci samostatné ČR udeřila v roce 1995 (typ A, kmen H3N2). Přesné počty úmrtí na chřipku z roku 1995 však nejsou známy.

Chřipkové příznaky

„Inkubační doba chřipky je obvykle 1 až 3 dny, u nekomplikovaných případů trvá onemocnění 4 až 7 dní a spontánně končí uzdravením po krátké rekonvalescenci,“ doplňuje doktorka Raková. Typické chřipkové příznaky se po inkubační době objevují velmi náhle. Mohou to být následující:

  • vysoká horečka (až 41 °C),
  • bolest v krku,
  • suchý dráždivý kašel bez produkce hlenů,
  • rýma,
  • bolest hlavy, svalů a kloubů,
  • celková únava, slabost a vyčerpání,
  • ztráta chuti k jídlu.

„Objevit se mohou též dýchací potíže, u kojenců pak nevolnost a zvracení. Riziko nákazy dalších osob je nejvyšší při kašli a kýchání nemocného. Koncentrace viru u dětí je zpravidla vyšší,“ upozorňuje MUDr. Adéla Raková.

V nekomplikovaných případech se příznaky obvykle zmírní během 2 až 5 dnů. Některé příznaky jako kašel a slabost však mohou přetrvávat až o 2 týdny déle. U starších, oslabených či chronicky nemocných, kteří jsou chřipkou nejvíce ohroženi, se onemocnění často komplikuje zápalem plic či zánětem srdečního svalu.

Foto: Freepik.com 

Očkování proti chřipce

Očkování proti chřipce pomáhá snižovat počty nemocných i úmrtnost v souvislosti s každoroční chřipkovou epidemií. Při změně v antigenicitě nemusí předchozí očkování zabránit vzniku chřipky, avšak sníží závažnost onemocnění, riziko komplikací a potažmo riziko úmrtí.

„Očkování tedy vede ke značnému snížení výskytu chřipky, a to ve všech věkových skupinách. Některým rizikovým skupinám (senioři, lidé s chronickým onemocněním, zdravotně postižené osoby či např. zdravotníci) hradí očkování zdravotní pojišťovny,“ připomíná MUDr. Adéla Raková.

Další významnou prevencí chřipky je pak zdravý životní styl, pravidelné otužování, saunování, zvyšování fyzické kondice a hygienická opatření jako časté a správné mytí rukou, pravidelné větrání, užívání jednorázových kapesníků, ručníků apod.

Očkování, chřipka a indikace

Každoroční protichřipková vakcína se doporučuje hlavně seniorům, osobám s chronickým onemocněním, se závažnými primárními či sekundárními imunodeficity, dále těhotným ženám (ve všech fázích gravidity), ženám plánujícím těhotenství během chřipkové sezóny, lidem, kteří pečují o osoby s akutním nebo chronickým onemocněním, i těm, kteří jsou s rizikovými osobami ve styku nebo s nimi sdílejí domácnost.

Vzhledem k poklesu hladin ochranných protilátek a průběžně probíhající změně cirkulujících kmenů je doporučeno podstupovat přeočkování proti chřipce každoročně.

Diagnostika a léčba chřipky

Během chřipkové sezóny stanovuje lékař diagnózu hlavně dle anamnézy a fyzikálního vyšetření pacienta. Někdy se též provádějí specifické laboratorní testy a jiné pomocné vyšetřovací metody (vyšetření nosního sekretu a hlenu, výtěry z krku a krevní testy).

Při včasném zahájení léčby lze pak proti chřipkovým virům přímo bojovat antivirotiky, a to jen u rizikových skupin pacientů. Lékař může jako léky na chřipku předepsat tzv. inhibitory neuraminidázy, které brání množení chřipkových virů v těle. Léčba chřipky je hlavně symptomatická.

Během chřipky je nutné vyřadit kouření a alkohol. Při druhotné bakteriální infekci se zahajuje vhodná léčba antibiotiky (vždy předepisuje lékař), ta ovšem účinkují pouze proti této bakteriální infekci, nikoli proti virům chřipky.

U jistých pacientů může být léčba komplikovaná, jelikož chřipka zhoršuje již dříve probíhající onemocnění srdce a cév, plic, ledvin, diabetu a dalších chronických nemocí. Speciální léky a zmíněná antivirotika se tak doporučují zejména u pacientů s těžkým průběhem chřipky.

Bojujete s chřipkou? Prostředky pro pomoc i prevenci můžete najít v širokém sortimentu EUC Lékáren:

Přípravky na bolest a horečku  

Možné komplikace chřipky

Vzácněji tedy může mít chřipka těžký průběh a způsobit vážnější komplikace. Ohroženi jsou zde zejména kojenci, malé děti, senioři, lidé s jinými chronickými onemocněními a těhotné ženy. Velmi těžký průběh onemocnění může pacienta ohrozit na životě.

  • Zápal plic – bývá nejčastější komplikací chřipky. Největší riziko pak představuje tzv. primární zápal plic způsobený přímo virem chřipky. Obvykle se projeví rychlým zhoršením celkového stavu s dušností. Jelikož některé bakterie mohou do těla vstupovat zároveň s chřipkovými viry, může zde dojít též k tzv. bakteriální superinfekci, která způsobuje zápal plic v odlišné formě.
  • Další komplikace – kromě zápalu plic se někdy vyskytuje např. zánět srdečního svalu, osrdečníku, pohrudnice, ledvin, nosních dutin, středního ucha, svalů, mozkomíšních plen či míchy. Může dojít též k poškození mozku, oběhovému selhání, a v nejhorších případech způsobí chřipka úmrtí.

Lékařskou pomoc je pak nezbytné urychleně vyhledat v následujících případech:

  • při vysoké horečce trvající déle jak 3 dny, či vysoké horečce nereagující na antipyretika
  • při bolesti na hrudi,
  • při potížích s dýcháním.

S lékařem by se měly vždy radit osoby se zvýšeným rizikem vzniku komplikací, tedy s chronickým onemocněním srdce, cév, ledvin a plic.

Chřipka v těhotenství

Chřipka v těhotenství představuje jisté riziko pro matku i miminko, je tudíž důležité snažit se dbát zejména na prevenci. Též při porodu ubírá tolik potřebnou energii a je komplikací i pro ošetřující zdravotníky. Proto je těhotným ženám či ženám plánujícím těhotenství v rizikových měsících doporučeno očkování proti chřipce. Léčba chřipky v těhotenství se liší zejména výběrem léků, který je zde omezený.

  • Při teplotě do 38 °C není třeba nasazovat léky,
  • je vhodné navýšit příjem tekutin, doplnit vitamíny a minerály důležité pro správnou funkci imunity,
  • při teplotě nad 38 °C lze užívat léky obsahující paracetamol (v co nejnižší dávce),
  • kombinované léky na chřipku (tablety, horké nápoje) zde nejsou vhodné (mohou zvyšovat krevní tlak),
  • teplotu lze srážet také pomocí studených zábalů,
  • zvýšené ztráty tekutin při horečce rychle doplní rehydratační roztok.

A co chřipka a kojení? I zde platí podobná pravidla jako výše uvedená. Pokud však horečka trvá déle než 24 hodin, provází ji křeče, zvracení či průjem, je na místě neprodleně vyhledat lékaře.

Chřipka u dětí

Též při podezření na chřipku u kojenců a velmi malých dětí je vždy třeba kontaktovat lékaře. Základním opatřením je zde správné snižování horečky – dětem lze podávat paracetamol nebo ibuprofen v dávkách odpovídajících věku/váze dítěte, ve formě čípků (u velmi malých dětí při zvracení) či sirupu. V příbalovém letáků je nutné vždy ověřit věkové omezení.

Jak již padlo, chřipka se u dětí může projevit i dalšími příznaky jako nevolnost, zvracení, bolest břicha či průjem. Může též vyvolat zánět středního ucha či zánět vedlejších dutin nosních, i zde je tedy vhodné vyhledat lékařskou pomoc. Vakcína proti chřipce je u dětí možné od 6 měsíců věku.

 

Foto: Freepik.com

Chřipka vs. angína

Jaký je vlastně rozdíl mezi chřipkou a angínou? Chřipka je onemocnění virového původu, proto na rozdíl od angíny nelze léčit pomocí antibiotik. Angína bývá způsobena bakteriemi stafylokoka nebo streptokoka a dosud proti ní neexistuje očkování. Stejně jako chřipka se však šíří kapénkovou infekcí.

Mezi první příznaky angíny patří horečka, bolest v krku a zduření mandlí, na nichž se objevují bílé skvrny (čepy). Pro zahájení správné léčby je nutné navštívit lékaře, který provede výtěr z krku a následně nasadí vhodná antibiotika.

Chřipka ve zkratce

Chřipka je vysoce infekční onemocnění virového původu, které primárně postihuje dýchací cesty. Vyvolávají ji RNA viry typu A a B, inkubační doba je obvykle 1 až 4 dny a zdrojem nákazy výhradně člověk infikovaný virem chřipky. K přenosu dochází nejčastěji kapénkami a období nakažlivosti je u dospělých v 1. až 5. dni onemocnění, u osob se sníženou obranyschopností a dětí může být delší.

Nejúčinnější prevencí chřipky ve všech věkových skupinách je očkování, které vede ke značnému snížení výskytu chřipky, případně ke snížení její závažnosti a rizika komplikací. Chřipkové viry sice zpravidla způsobují lehčí formy onemocnění, u oslabených jedinců však může být forma závažnější, až s fatálními následky. Proto v případě podezření na chřipku u rizikových osob či při těžších příznacích vždy neprodleně vyhledejte lékaře.

Obrátit se můžete také na odborníky z klinik EUC.

Lékaři a ordinace EUC

Zdroje:

cpzp.cz, nzip.cz, wikiskripta.eu, szu.cz

Související kategorie:

Související články

Více článků