Autismus – celoživotní nemoc s neznámou příčinou

31. července 2020 Zdraví a životní styl

Autismus – celoživotní nemoc s neznámou příčinou

Poruchy autistického spektra (PAS) se objevují u 1,5–2 % dětí a 1 % dospělých. Celoživotní diagnóza autismu značně komplikuje sociální interakci, mírnější formy však umožňují vést i relativně normální život. K těm patří třeba Aspergerův syndrom.

Autismus nelze vyléčit, musíme se s ním sžít

Autismus je vrozenou poruchou sociální interakce a komunikace. Jde o vadu ve vývoji a fungování mozku, kvůli které autisté odlišně vnímají běžné situace a neadekvátně na ně reagují.

Poruchy autistického spektra se nedají vyléčit. Včasná diagnostika však umožňuje aplikovat na dítě metody kognitivně behaviorální terapie, díky níž lze zmírnit některé projevy autismu a začlenit jedince do společnosti. Při dostatečném pochopení a oboustranném naučení se vzájemné komunikaci mohou vést autisté s mírnější formou autismu relativně normální život, a dokonce svou poruchu využít v zaměstnání (například smysl pro řád či zápal pro určité téma). Závažnější případy potřebují nepřetržitý dohled, i těm ovšem usnadní život trpělivost a respekt ze strany ostatních.

Příčiny autismu

Není zcela jasné, co autismus způsobuje. Zřejmě se jedná o genetické předpoklady spojené s dalšími faktory, jako jsou škodlivé látky a životní prostředí. Na vině mohou být také nemoci matky v těhotenství a komplikace při porodu. Autismus se objevuje třikrát častěji u chlapců než u dívek.

Jak poznat autismus

Obvykle se autismus projevuje už v dětství kolem 2. roku života. Nejvhodnější je diagnostikovat jej do 3 let věku dítěte, občas se však může rozpoznat až v dospělosti. Projevy u jednotlivých autistů se mohou lišit. K těm základním patří:

  • neschopnost společenské interakce a komunikace,
  • stereotypy a opakující se zájmy,
  • sociální odcizení,
  • vyhýbání se společnosti,
  • absence empatie,
  • problém s mezilidskými vztahy,
  • nízká nebo naopak vysoká citlivost na doteky, zvuky a pohyby.

Někteří autisté se potýkají s vysokou citlivostí na doteky. Foto: Jordan Whitt, Unsplash

„Brzkou diagnostiku autismu u dětí umožňují pravidelné preventivní prohlídky u pediatra, který ověřuje vývoj dítěte v jednotlivých oblastech. Odchylky ve vývoji nemusí vždy značit autismus, ale již při podezření je vhodné vyhledat pomoc odborníka a vývoj více sledovat,“ říká MUDr. Erik Petrovský, psychiatr z EUC Kliniky Ústí nad Labem.

Projevy autismu se liší podle věku. Mezi 8. a 12. měsícem se u dětí vyznačuje malým zájmem o sociální kontakt, dále dítě nežvatlá a příliš nereaguje na snahu získat jeho pozornost. V 18 měsících může autismus naznačit neukazování na věci, nedostatečná reakce na řeč, nezájem o společné aktivity, nízká míra nápodoby či malá snaha o sdílení pozornosti (nošení a ukazování věcí). Po dosažení 2. roku se autismus projevuje nedostatečnou reakcí na pokyny a otázky, absencí slovního vyjadřování, zájmem o vlastní aktivity, a naopak neschopností hrát si společně.

Co dělat při podezření na autismus

„Všechny formy autismu představují pro dítě a jeho rodinu zátěž. Musí se spolu naučit fungovat zcela odlišným způsobem, než na který jsou zvyklí. Čím dříve se však autismus odhalí, tím lépe se dá hledat nejvhodnější řešení, jak s dítětem pracovat. Na jakékoli odchylky v chování proto nezapomínejte upozornit pediatra na pravidelné prohlídce. Ten nejlépe uzná, zda je potřeba se jimi více zabývat nebo zda se jedná o běžný jev,“ vysvětluje MUDr. Erik Petrovský, psychiatr z EUC Kliniky Ústí nad Labem.

Vzhledem k široké škále projevů autismu existuje i vícero testů, kterými se podezření potvrdí nebo vyvrátí. K diagnostice se využívají psychotesty, funkční magnetická rezonance, analýza motoriky a hlasu, EEG makery či screeningové testy (dotazníky).

TIP: Některé screeningové testy jsou volně dostupné na internetu. Pokud máte jakékoli pochybnosti, můžete je před návštěvou lékaře vyzkoušet. „Online testy jsou vhodnou metodou pro prvotní prověření příznaků. Rozhodně z nich však nevyvozujte závěry bez konzultace s lékařem,“ upozorňuje MUDr. Erik Petrovský, psychiatr z EUC Kliniky Ústí nad Labem.

Onemocnění lze diagnostikovat i pomocí dotazníkových testů na autismus. Foto: Morgan Basham, Unsplash

Formy autismu – Aspergerův syndrom, Rettův syndrom a další

Světová zdravotnická organizace rozděluje autismus do pěti základních forem: dětský autismus, atypický autismus, Rettův syndrom, Aspergerův syndrom a dezintegrační porucha.

Dětský autismus se projevuje současně v oblasti komunikace, sociální interakcepředstavivosti. Dítě má problém s řečí, preferuje samotu a příliš nereaguje na podněty. Tuto formu lze odhalit už do 2 let věku dítěte.

Atypický autismus nezasahuje všechny oblasti vývoje. Dítě může mít třeba lepší komunikační schopnosti nebo sociální dovednosti. Atypický autismus se často projevuje až po dosažení 3 let věku dítěte.

Rettův syndrom je specifickou formou postihující pouze ženy. Jedná se o vážný typ, kdy dítě kolem 18 měsíců ztratí všechny získané schopnosti a jeho stav se zhoršuje. Pacientky trpící touto nemocí končí na invalidním vozíku nebo upoutané na lůžko.

Aspergerův syndrom patří k nejznámějším a zároveň lehčím typům autismu. Neovlivňuje intelekt, autisté s tímto syndromem mají naopak často nadprůměrný inteligenční kvocient. Omezená schopnost komunikovat s vrstevníky je v tomto případě zapříčiněna egocentrismem. K častým projevům patří také detailní vyjadřování, absolutní pravdomluvnost, špatná motorika a specifické zájmy, jako třeba studování jízdních řádů.

Dezintegrační porucha postihuje děti mezi 2. a 7. rokem života, nejčastěji kolem 3. a 4. roku. Způsobuje dočasnou stagnaci nebo zhoršení dosavadních komunikačních a sociálních schopností. Jejich stav se opět zlepší, ale nedosahuje původní úrovně.

Sháním psychiatrii v Praze                                 

Sháním psychiatrii v Ústí nad Labem             

Sháním psychologii v Liberci                             

Sháním psychologii v Českých Budějovicích

Související články

Více článků