Obsah

Co je celiakie?

Příznaky celiakie: Jak se projevuje?

Jaké existují typy celiakie?

Je celiakie dědičná?

Diagnostika celiakie: Jak se testuje?

Následky neléčené celiakie

Léčba celiakie: Záchranou je bezlepková dieta

Nejčastější dotazy k celiakii

Foto: Magnific

 

Co je celiakie?

Celiakie je celoživotní autoimunitní onemocnění, které se projevuje reakcí na lepek (gluten) – směs bílkovin obsažených v pšenici, žitu a ječmeni. Při požití lepku dochází u pacientů k zánětlivé reakci sliznice tenkého střeva, která postupně vede k vyhlazování klků a narušení vstřebávání živin, minerálů a vitamínů. Odhaduje se, že celiakií trpí přibližně 1 % populace, ale většina případů zůstává nerozpoznaná.

 

Hlavní příčinou poddiagnostiky je variabilní a často atypický průběh onemocnění. Mnoho pacientů nemá klasické trávicí potíže, ale nemoc se u nich prezentuje mimostřevními příznaky – únavou, anémií, osteoporózou nebo neurologickými obtížemi – které se nespojují se střevním onemocněním. Průměrná doba od nástupu prvních příznaků ke stanovení diagnózy může u dospělých přesáhnout i deset let. Výsledkem dlouhodobě nerozpoznané nemoci je postupná podvýživa, a to i přesto, že pacient jí dostatečně. Jedinou účinnou léčbou je bezlepková dieta.

 

Onemocnění se může manifestovat v jakémkoli věku po zavedení lepku do stravy, od kojeneckého období až po pokročilý věk. Průběh nemoci je velmi variabilní – od těžkých trávicích potíží přes neklasické mimostřevní projevy až po zcela asymptomatické formy, kdy je střevo poškozeno, ale pacienta nic neobtěžuje.

 

Celiakie vs. alergie na lepek vs. intolerance lepku (neceliakální citlivost na lepek)

Termín „nesnášenlivost lepku“ se běžně používá pro několik různých stavů, které se liší závažností i diagnostikou. Celiakie je autoimunitní onemocnění, alergie na lepek (přesněji alergie na pšenici) je alergická reakce související s IgE protilátkami a neceliakální citlivost na lepek je stav, při kterém příznaky po konzumaci lepku vznikají bez prokazatelné alergie i autoimunitní reakce. Následující tabulka ukazuje hlavní rozdíly:

 

	Celiakie	Alergie na pšenici/lepek	Neceliakální citlivost na lepek (intolerance)
Mechanismus	Autoimunitní reakce poškozující sliznici tenkého střeva.	Přehnaná reakce imunitního systému na bílkovinu (alergen).	Porucha metabolismu či trávení bez autoimunitní a alergické reakce; mechanismus není dosud zcela objasněn.
Rychlost nástupu projevů	Dny až týdny po konzumaci lepku.	Okamžitě (minuty až hodiny).	Hodiny až dny po konzumaci.
Závažnost	Vede k dlouhodobému poškození střeva a závažné podvýživě.	Může vést k život ohrožujícímu anafylaktickému šoku.	Způsobuje trávicí diskomfort, ale neničí střevo a neohrožuje život.

 

Potravinové intolerance: Krevní test až na 271 potravin

Příznaky celiakie: Jak se projevuje?

Příznaky celiakie jsou velmi variabilní a liší se podle věku, formy onemocnění i rozsahu poškození střeva. U dětí častěji dominují klasické trávicí potíže, zatímco u dospělých převažují mimostřevní projevy. Někteří pacienti jsou zcela asymptomatičtí, přestože jejich střevo je poškozeno. Někdo má pouze mírné trávicí obtíže, jiný trpí celkovým vyčerpáním nebo úbytkem hmotnosti či dalšími projevy.

 

Trávicí systém a příznaky celiakie

Klasické gastrointestinální příznaky zahrnují chronický průjem, nadýmání, bolesti břicha, plynatost a zácpu. U dětí se často objevuje nechutenství, zvracení a zpomalení růstu. U dospělých může dojít k úbytku tělesné hmotnosti a svalové hmoty.

 

Na stav střev může upozornit vzhled stolice

V rozvinutých případech celiakie je přítomna steatorea – nápadně objemná, mastná a nepřirozeně zapáchající stolice signalizující malabsorpci tuků. Stolice může být i řídká a častá, ale u části pacientů se naopak objevuje zácpa. U dětí může být stolice objemná, světlá a „pěnivá“. Změny stolice však nejsou přítomny u všech celiaků – zejména při neklasických formách nemoci může být stolice zcela normální.

 

Příznaky celiakie mimo trávicí trakt

U dospělých často převažují mimostřevní projevy celiakie. Mezi ty nejčastější patří:

• dlouhodobá únava a pocity vyčerpání,
• sideropenická anémie (anémie z nedostatku železa nereagující na podávání železa),
• rychlý úbytek tělesné hmotnosti,
• aftózní stomatitida (opakovaný výskyt aft v ústech),
• zvýšení jaterních transamináz,
• osteoporóza nebo osteopenie nepřiměřené věku.

 

U dětí se celiakie může projevit zpomaleným růstem, opožděným nástupem puberty a poruchami prospívání.

 

Kožní, neurologické a psychické příznaky

Nemoc o sobě může dát vědět také skrze kůži nebo nervovou soustavu.

 

Mezi kožní projevy celiakie patří dermatitis herpetiformis (Duhringova choroba), což je velmi svědivá vyrážka v podobě drobných puchýřků, které se symetricky objevují typicky na loktech, kolenou, hýždích, zádech a ve vlasech. Méně rozlišitelným kožním příznakem může být nespecifická vyrážka, suchá kůže, ekzém nebo zhoršené hojení ran.

 

Neurologické příznaky celiakie zahrnují stavy, jako je porucha koordinace pohybů, neuropatie (brnění, pálení či necitlivost končetin), četnější migrény a bolesti hlavy a takzvaná „mlha v hlavě“, projevující se zhoršeným soustředěním. Pacienti také často pociťují nevysvětlitelné sklony k depresi a úzkostem a celkovou podrážděnost.

 

Projevy celiakie v dospělosti a u dětí

Celiakie se může projevit v dospělosti i po desetiletích bez příznaků. Spouštěče mohou být různé – těžká infekce (např. rotaviry), těhotenství, operace, silný psychický stres nebo výrazná změna stravy.

 

U kojenců a batolat se celiakie obvykle projevuje krátce po zavedení obilných příkrmů do stravy. Podezření na celiakii by mělo vzniknout u každého dítěte s útlumem růstu bez zjevné příčiny, chronickým průjmem, opakovaným výskytem aft nebo anémií nejasného původu. Včasná diagnostika a dieta jsou zásadní pro obnovení normálního růstu a vývoje.

 

Foto: Magnific

 

Jaké existují typy celiakie?

Celiakie se klasifikuje do několika forem podle míry klinických projevů, sérologie a histologického nálezu. Nemá totiž vždy stejný průběh a zdaleka ne každý pacient trpí bolestmi břicha. Lékaři rozlišují několik základních typů:

• Klasická celiakie: Pacient trpí výraznými trávicími potížemi, průjmy, dochází u něj k hubnutí a vyšetření prokáže jasné poškození střeva.
• Neklasická celiakie: Trávicí potíže chybí. Převládají mimostřevní příznaky, jako je anémie, únava nebo osteoporóza.
• Subklinická, až asymptomatická (tichá) celiakie: Pacient nepociťuje žádné zjevné zdravotní příznaky či jen velmi mírné obtíže, přesto vyšetření prokáže poškození střevní sliznice.
• Potenciální celiakie: V krvi pacienta jsou přítomny specifické protilátky, ale sliznice tenkého střeva je při vyšetření zatím zdravá.

 

Typ celiakie	Příznaky
Klasická (typická)	malabsorpce živin, průjem, steatorea, úbytek hmotnosti, zpomalení růstu
Neklasická (atypická)	převažují mimostřevní projevy: anémie, osteoporóza, neplodnost, neurologické potíže
Subklinická	nevýrazné symptomy na prahu klinické detekce: hraniční deficit železa, únava, elevace transamináz
Asymptomatická (tichá)	bez příznaků, zjištěná např. screeningem v rizikových skupinách
Potenciální	příznaky mohou chybět

 

Je celiakie dědičná?

Celiakie má významnou genetickou složku, ale nejde o jednoduše děděné onemocnění – genetická predispozice je nutná, nikoli dostačující. Nemoc je úzce spjata s přítomností genů HLA (Human Leukocyte Antigen). Pokud se tato nemoc vyskytuje u přímých příbuzných jedince, je vyšší riziko, že se u něj v průběhu života také rozvine. Samotná přítomnost genů ovšem neznamená, že nemoc nutně propukne – vytváří k ní pouze predispozici.

 

Kdy má genetický test na celiakii smysl? Jeho přínos spočívá především ve vyloučení nemoci. Pokud lékařské testy prokážou, že nemáte geny HLA-DQ2 nebo HLA-DQ8, rozvoj celiakie je u vás velmi nepravděpodobný. Celiakie se také poměrně často pojí s jinými autoimunitními poruchami, jako je cukrovka 1. typu nebo onemocnění štítné žlázy.

 

Tip: Testování na predispozici k celiakii z krve lze provést i bez doporučení lékaře – vyšetření je dostupné v EUC Laboratořích prostřednictvím genetického testu na predispozici k celiakii.

 

Diagnostika celiakie: Jak se nechat otestovat?

Diagnóza celiakie je založena na kombinaci sérologického průkazu specifických autoprotilátek z krve a histologického vyšetření sliznice tenkého střeva. Všechna vyšetření musí být provedena při běžném příjmu lepku, tedy před zahájením bezlepkové diety.

 

Krevní testy a hraniční hodnoty

Základem diagnostiky je krevní test na celiakii, který hledá specifické protilátky. Lékaři nejčastěji měří protilátky proti tkáňové transglutamináze (anti-tTG) a endomyziu (anti-EMA).

 

U části pacientů se vyskytuje selektivní deficit protilátek IgA, proto se při diagnostice vyšetřuje i celkové IgA. Pokud jsou zjištěny takzvané hraniční hodnoty protilátek, lékař obvykle doporučí testy s odstupem času zopakovat a detailněji posoudí klinické příznaky.

 

Tip: Odběr krve k určení celiakie můžete absolvovat na nejbližším odběrovém místě EUC Laboratoří během několika minut a výsledky testu na celiakii se dozvíte do 1 týdne.

 

Střevní biopsie

Pro definitivní potvrzení diagnózy se obvykle provádí střevní biopsie. Při tomto vyšetření lékař pomocí endoskopu odebere drobný vzorek sliznice z tenkého střeva. Mikroskopické vyšetření vzorku následně bezpečně potvrdí, nebo naopak vyvrátí vyhlazení střevních klků, které je pro celiakii typické.

 

Proč nezačínat bezlepkovou dietu před testem?

Pokud máte podezření na celiakii, nikdy nezačínejte držet bezlepkovou dietu před provedením krevních testů nebo biopsie. Pokud totiž z těla vyloučíte lepek, hladina protilátek začne přirozeně klesat a sliznice střeva se začne hojit. Výsledky vyšetření tak budou falešně negativní a nemoc nepůjde správně diagnostikovat.

 

Pokud jste dietu již zahájili a potřebujete absolvovat test na celiakii, je nutné se zhruba na 6–8 týdnů vrátit k pravidelnému příjmu lepku (tzv. glutenová provokace) – což může být nepříjemné, ale jinak není spolehlivá diagnostika možná.

 

Následky neléčené celiakie

Neléčená celiakie má závažné dlouhodobé následky, které mohou postihnout prakticky každý orgánový systém. Riziko komplikací koreluje s délkou trvání onemocnění bez diety.

 

Dlouhodobý nedostatek vitamínů a minerálů vede k osteoporóze (řídnutí kostí) a k těžké anémii. U žen může neléčená nemoc přímo způsobit neplodnost a vést k opakovaným potratům. Dlouhodobý a neléčený zánět ve střevě navíc prokazatelně zvyšuje riziko vzniku nádorových onemocnění, zejména pak zhoubného střevního lymfomu.

 

Foto: Magnific

 

Léčba celiakie: Záchranou je bezlepková dieta

Základní a standardní léčbou celiakie je celoživotní bezlepková dieta. Pouze úplné vyřazení lepku umožní střevní sliznici, aby se zahojila a začala znovu správně vstřebávat živiny. Dieta musí být striktní – i malé množství lepku může udržovat zánět a poškození střeva.

 

Co při bezlepkové dietě nejíst (potraviny s lepkem):

• pšenici, žito, ječmen a běžný oves (pokud nemá speciální certifikaci bezlepkovosti);
• klasické pečivo, těstoviny, knedlíky a omáčky zahuštěné běžnou moukou;
• pivo a cereální nápoje.

 

Pozor na skryté zdroje lepku: bílkovina se často přidává i do uzenin, kečupů, sójových omáček, instantních polévek nebo zmrzlin.

 

Co jíst místo toho:

• přirozeně bezlepkové obiloviny a plodiny, jako je rýže, kukuřice, brambory, luštěniny, quinoa, pohanka nebo amarant;
• čisté a nezpracované suroviny: maso, ryby, vejce, zelenina, ovoce a čisté mléčné výrobky.

Tip: Široký výběr bezlepkových potravin najdete v bezlepkové kategorii EUC Lékárny.

 

Za jak dlouho se bezlepková dieta projeví?

Fyzicky se při bezlepkové dietě může celiakům ulevit už během několika dnů či prvních týdnů.

 

• První zlepšení – ústup nadýmání, bolestí břicha a průjmu – může přijít již během několika dnů až 2–4 týdnů.
• Únava a další systémové příznaky se zlepšují během 4–8 týdnů.
• Normalizace krevních testů (pokles protilátek) trvá obvykle 3–6 měsíců.
• Úplná regenerace střevní sliznice trvá 6–12 měsíců, u dospělých s dlouho neléčenou celiakií i déle.

 

Rychlost úpravy stavu je individuální a závisí na závažnosti poškození, délce trvání onemocnění a striktnosti diety. I po nasazení diety je důležité absolvovat pravidelné lékařské kontroly protilátek v krvi, aby se ověřilo, že je dieta účinná.

 

Nejčastější dotazy k celiakii

Jak se projevuje celiakie?

Klasické příznaky celiakie zahrnují průjem, nadýmání, bolesti břicha, úbytek hmotnosti a u dětí zpomalení růstu. U dospělých častěji dominují mimostřevní projevy: únava, anémie, osteoporóza, neurologické potíže (mlha v hlavě, brnění končetin), kožní vyrážka nebo reprodukční problémy. Část pacientů je zcela bez příznaků, přestože střevo je poškozeno.

 

Jaký je rozdíl mezi celiakií a alergií na lepek?

Celiakie je autoimunitní onemocnění, které fyzicky ničí střevní sliznici. Alergie na lepek (na pšenici) je rychlá reakce imunitního systému na alergen, která střevo trvale nepoškozuje. Neceliakální citlivost na lepek způsobuje příznaky podobné celiakii, ale bez autoprotilátek a bez poškození střeva.

 

Jak se celiakie testuje?

Základem je krevní test na specifické protilátky (anti-tTG a anti-EMA) a testování hladiny protilátek IgA. Definitivní potvrzení diagnózy následně poskytuje střevní biopsie.

 

Je celiakie dědičná?

Ano, je silně vázána na genetické predispozice (konkrétně geny HLA-DQ2 a HLA-DQ8). Pokud ji má někdo v přímé rodině, riziko onemocnění stoupá.

 

Jak vypadá stolice při celiakii?

Stolice může být řídká a častá či nápadně objemná, mastná, se žlutou barvou a výrazným zápachem, což je způsobeno špatným trávením tuků.

 

Co znamenají hraniční hodnoty protilátek?

Znamenají, že výsledek krevního testu není jednoznačně pozitivní ani negativní. V takovém případě se testy obvykle opakují a indikuje se biopsie tenkého střeva k potvrzení diagnózy.

 

Mohu začít bezlepkovou dietu ještě před testem?

Ne, to by byla zásadní chyba. Vyřazení lepku před testováním zkreslí výsledky, které pak mohou vyjít falešně negativně, i když celiakií reálně trpíte. Pokud jste dietu již zahájili, je nutné se na 6–8 týdnů vrátit k pravidelnému příjmu lepku (glutenová provokace).

 

Co se stane, když se celiakie neléčí?

Neléčená celiakie má závažné následky: osteoporózu a zlomeniny, chronickou anémii, nedostatek vitamínů, neplodnost a opakované potraty, neurologické komplikace (neuropatie, ataxie), zvýšené riziko non-Hodgkinova lymfomu a adenokarcinomu tenkého střeva a rozvoj dalších autoimunitních onemocnění. Striktní bezlepková dieta tato rizika po několika letech výrazně snižuje.

 

Přečtěte si také:

Celiakie – příznaky, diagnostika a léčba

O celiakii

Jste často unavení? Možná za to může lepek

 

Tento článek má pouze edukativní charakter. O účincích léků se vždy poraďte s lékařem nebo lékárníkem. Před užitím pečlivě čtěte příbalový leták.