30. července 2020 Zdraví a životní styl Nemoci a diagnózy Moderní léčba a prevence

Černý kašel čili pertuse – příznaky a léčba

Černý (dávivý) kašel patřil kdysi k velmi obávaným onemocněním. Představoval, zejména pro novorozence a kojence, ale i pro dospělou populaci, riziko ohrožení zdraví a života.  Starší ročníky si určitě vzpomenou, s jakou úzkostí kdysi jejich rodiče sledovali u svých dětí každé zakašlání. Není divu, v roce 1956 bylo v ČR ještě přes 49 000 potvrzených pacientů. Až zavedení očkování v roce 1958 rychle počet případů snížilo. Z původních obrovských počtů nemocných zde bylo náhle díky očkování necelých 50 případů ročně. I v současnosti musíme ale stále počítat s tím, že původce onemocnění stále koluje v populaci.

Foto: Semevent, Needpix.com

Černý kašel – příznaky

Černý kašel (pertuse) je velmi nakažlivé onemocnění dýchacích cest způsobené bakterií Bordetellou pertusis, konkrétně toxiny, které bakterie produkuje a které napadají sliznici dýchacích cest.

Inkubační doba černého kašle, tedy od nákazy do objevení prvních příznaků, trvá 1–3 týdny. „Zpočátku se onemocnění jeví jako běžné onemocnění dýchacích cest, často s rýmou, kýcháním, zvýšenou teplotou, bolestí v krku, chrapotem, zánětem spojivek. Stav je provázen suchým záchvatovitým kašlem, který se zhoršuje v nočních hodinách. Jako typický se označuje hlasitý, hluboký a zajíkavý nádech po krátké zástavě dechu – zvuk připomínající kokrhání kohouta. Záchvaty kašle jsou častější v noci,“ popisuje MUDr. Petr Podroužek, CSc., odborný ředitel EUC Laboratoří.

Na rozdíl od běžných viróz a alergií nemá pacient mezi jednotlivými záchvaty kašle téměř žádné příznaky. Typický klinický obraz se v současné proočkované populaci často mění a jediným příznakem u dětí i dospělých může být dlouhodobě přetrvávající kašel. Komplikací onemocnění může být zápal plic, zánět středního ucha, dehydratace, křeče, fraktury žeber, dušnost či krátká zástava dechu – může způsobit nedostatek kyslíku pro zásobení mozku. Pokud onemocnění není léčeno (lidově přechozený černý kašel), může trvat tři měsíce i déle (dříve byl lidově nazýván i jako stodenní kašel).

Přenos černého kašle

Onemocnění je nebezpečné zejména pro nejmenší děti a kojence, může ohrozit i život.  Vyskytuje se stále častěji ale i u dospělých, u kterých časem může dojít ke snížení hladiny ochranných protilátek po očkování. K přenosu bakterie dochází od infikovaného jedince prostřednictvím aerosolu při mluvení, kašli a kýchání, období nakažlivosti začíná na konci inkubační doby onemocnění. Pokud osoby v okolí nemocného nejsou imunní, může se jich nakazit i 90 %.

Léčba černého kašle je vždy cílená a patří do rukou lékaře. U malých dětí je většinou nutná hospitalizace. Zásadní jsou antibiotika, doplňování tekutin – často nitrožilní infuzí, izolace nemocných.

Povinné očkování proti černému kašli novorozenců a dětí

Očkování proti černému kašli je v ČR součástí povinného očkování a hradí jej stát. Od ledna 2018 se očkuje třemi dávkami hexavakcíny (chrání proti záškrtu, tetanu, dětské obrně, dávivému – černému – kašli, hemofilovým infekcím a žloutence typu B).

První očkování se provede od započatého 9. týdne dvěma dávkami v průběhu prvního roku života dítěte a poté třetí dávka vakcíny je podána mezi 11.–13. měsícem věku dítěte. U nedonošených dětí je schéma upraveno a obsahuje i čtvrtou dávku vakcíny. Dále se mezi 5.–6. rokem a následně ještě v 10.–11. roce provádí přeočkování proti tetanu, záškrtu a dávivému kašli.

O případných kontraindikacích očkování je potřebné poradit se s lékařem. Mezi obecné kontraindikace patří horečnaté onemocnění, některá chronická onemocnění, degenerativní a metabolická onemocnění, alergické reakce.

Černý kašel se objevuje i u dospělých, zpočátku může vypadat jako běžné nachlazení. Foto: nastya_gepp, Pixabay.com

Černý kašel – očkování těhotných

Očkování těhotných žen již není tabu, naopak je to důležitý prvek ochrany ženy i jejího ještě nenarozeného dítěte před infekčními onemocněními. Některé vakcíny jsou v těhotenství kontraindikované (živé vakcíny), nesmí se podávat. Jiné jsou pro ochranu ženy a nenarozeného dítěte před některými infekčními onemocněními použitelné – zahrnují černý kašel, zarděnky, plané neštovice a chřipku. Očkování v třetím trimestru těhotenství je dnes doporučováno pro zabránění onemocnění kojenců – mezi 27. a 36. týdnem těhotenství.  Obecně by žena měla znát stav svého očkování proti infekčním onemocněním, tedy zda byla v minulosti řádně očkována, případně si ještě před těhotenstvím vakcinaci doplnit.

Očkování dospělých

„Očkování proti černému kašli provedené před mnoha lety v rámci povinného očkování již nemusí v dospělosti účinkovat. V dospělé populaci dochází k postupnému snižování hladiny ochranných protilátek – jejich hladinu lze prověřit v laboratoři,“ připomíná MUDr. Petr Podroužek, CSc., odborný ředitel EUC Laboratoří. V dospělosti se proti nemoci již plošně neočkuje, ale vzhledem k růstu počtu případů černého kašle v populaci se doporučuje očkování zvážit i pro dospělé, zejména pak pro starší či chronicky nemocné lidi, budoucí rodiče i okolí novorozence.

Laboratorní diagnostika černého kašle

Přímý průkaz onemocnění lze provést kultivací či molekulárně biologickými metodami (PCR), odebírá se výtěr z nosohltanu. Průkaz DNA bakterie je díky vysoké citlivosti PCR metod považován za zlatý standard, umožňuje detekci onemocnění do 3–4 týdnů od počátku onemocnění a záchyt lze získat i po zahájení antibiotické léčby.

Nepřímá diagnostika – v EUC Laboratořích stanovujeme protilátky IgA a IgG proti pertusovému toxinu. IgA protilátky se tvoří asi po 1–2 týdnech, ale u kojenců to může být i později, asi 6–7 týdnů po infekci. Mohou přetrvávat individuálně asi 6–24 měsíců. IgG protilátky se objevují za 2–3 týdny a přetrvávají dlouhodobě s vrcholem v 6.–8. týdnu po infekci. V akutním stadiu onemocnění se odebírá první vzorek krve co nejdříve je to možné, druhý v odstupu 2–3 týdnů. Potvrzením onemocnění je nejméně čtyřnásobný vzestup hladiny protilátek.

Černý kašel lze diagnostikovat i ze vzorku krve. Foto: EUC Laboratoře

Výsledek laboratorního vyšetření se hodnotí vždy komplexně i s klinickým obrazem. Hodnota ochranné hladiny koncentrace protilátek proti pertusovému toxinu není stanovena – nelze se tedy ze strany laboratoře jednoznačně vyjádřit k ochraně konkrétního pacienta. Protilátky vzniklé po infekci či po vakcinaci nelze vzájemně rozlišit. Pro vyšetření se odebírá vzorek srážlivé krve.

POZOR: Parapertussis je onemocnění podobné černému kašli, ale má kratší dobu trvání příznaků a většinou lehký průběh. Vyvolavatelem je Bordetella parapertussis. V EUC Laboratořích provádíme přímý průkaz onemocnění molekulárně biologickými metodami (PCR) a průkaz protilátek třídy IgA a IgG metodou ELISA.

Další informace k odběrům krve a k vyšetřením naleznete na webu www.euclaboratore.cz.

EUC Laboratoře  odběrová místa

 

 

Související články

Chřipka přichází náhle. Na prevenci je čas už nyní!

Klíšťová encefalitida – riziko roste rychle, přístup k prevenci se mění pomalu

Tříselná kýla – příznaky, léčba a prevence

Bolest zad – druhy, příčiny, léčba a prevence