03. listopadu 2019 Zdraví a životní styl Nemoci a diagnózy Praktické lékařství Moderní léčba a prevence Pro média

Citrusy jsou přeceňované. Stačí jablka

 Rozhovor s MUDr. Jaroslavou Čiefovou pro časopis Blesk pro ženy nejen o posilování imunity. 

Když chcete posílit imunitu, ale nemáte náladu dělat revoluci ve svém životním stylu? Nebojte se. Nebudete muset jíst citrony na kila ani se koupat v ledové tříšti. Praktická lékařka a internistka Jaroslava Čiefová z EUC Kliniky Praha – Šustova tvrdí, že stačí drobné kroky, ale je důležité v nich vytrvat.

 

Platí, že jedno jablko denně je základ zdraví?

 

Ideální je jíst ovoce i zeleninu několikrát denně, celkem byste měla sníst během dne zhruba 400 až 500 gramů tepelně neupravené zeleniny a ovoce. Osobně moc nedoporučuji ovoce z dovozu, zvláště citrusy se podle mě přeceňují. Bohatě stačí česká jablka a hrušky. Ale nejde jen o vitamin C, důležitá je pestrá strava obsahující i další vitaminy a minerály. Málo se třeba jedí ryby, ty bychom v jídelníčku neměly vynechávat. Imunitu nepodpoříte jen otužováním, ale i pestrou stravou, vyhýbáním se stresu, alkoholu, abstinencí kouření, dostatečným a pravidelným spánkem…

 

Má smysl brát vitaminové doplňky?

 

Podle mojí zkušenosti je často užívají lidé, kteří žádné zásady zdravého života nedodržují a pak se před chřipkovou sezonou nadopují vitaminovými doplňky a myslí si, že všechno bude dobré. Jenže takhle to prostě nefunguje. Význam mají u lidí, jejichž tělo potřebuje více vitaminů například po operaci, po nemoci, v těhotenství nebo při kojení. Ale je pravda, že dětem je zhruba dva tři měsíce před začátkem epidemií dávám, protože nesnědí tolik zeleniny a ovoce. Takovou zkušenost má hodně rodin: nejenže toho dítě tolik nesní, ale dostatek zeleniny a ovoce pro čtyřčlennou rodinu stojí dost peněz.

 

Mluvila jste o otužování. Jenže co když je nám pořád zima?

 

Sama jsem typ, který má raději teplo, takže chodím do sauny. Otužovat se totiž nemusíte pouze chladem, pro nás teplomilné je lepší kombinace horka a zchlazení organismu. Ale do ledového bazénu nevlezu, stačí sprcha.

 

A když už se přece jen odhodlám dát si studenou sprchu?

 

S otužováním začněte pomalu, aby si tělo postupně zvyklo. Nejdřív zkuste spát u otevřeného okna a choďte na procházky, i když venku není hezky. A pak můžete začít i s otužováním vodou, nejdříve ve sprše a ideálně ráno. Nejprve vlažnou vodou, stačí minutu, hlavně od nohou, ne od hlavy. Vašemu tělu po nějakém čase začne připadat voda teplá a samo vám naznačí, že máte zkusit studenější.

 

Co problém s partnerem, když jeden chce spát při otevřeném okně, ale druhému je zima?

 

Přesně jako u nás doma. Manžel je otužilec, než jsme se poznali, spal celoročně u otevřeného okna. Já jsem opak, mám dvě peřiny a teplé ponožky. V zimě okna zavíráme, ale nepřitopujeme. I děti mají v noci v pokoji kolem 18 stupňů. Místnosti nepřehříváme ani ve dne, takových 20–21 stupňů doma úplně stačí.

 

V čem děláme největší chyby?

 

Tím, že se většina lidí otužuje jen občas. Začnou před zimou, a když se na jaře oteplí, tak s tím zase přestanou. Jenže tak si větší odolnost proti nachlazení a chřipkám opravdu nevytvoříte. Chcete-li si posílit imunitu, platí jedno zásadní pravidlo: nepolevovat.

 

Má smysl se očkovat proti chřipce?

 

Určitě to má význam u rizikových skupin, kterým to také hradí zdravotní pojišťovny, tedy u lidí nad 65 let, u lidí s chronickým onemocněním jako je cukrovka, onemocnění plic, ledvin či srdce. A pak u těch, kteří jsou denně ve styku s velkým množstvím lidí: prodavačů, zdravotníků, učitelů… Hodně lidí si myslí, že po očkování prodělali ještě silnější chřipku, ale ve skutečnosti nešlo o chřipku, ale většinou o nachlazení, před kterým je žádné očkování neochrání. Chřipka není spojena ani s rýmou, ani s kašlem, „pouze“ dostanete vysoké horečky, kvůli kterým nemáte sílu i tři dny vylézt z postele.

 

A co u dětí?

 

Svoje děti nenechávám očkovat. Význam to může mít u dětí s poruchou imunity, v těchto případech doporučuji poradit se s imunologem. Většina dětí se s chřipkou vyrovná rychle. I já mám zkušenost, že když loni dostali chřipku děti i manžel, tak dětem už druhý den bylo docela dobře, zatímco manžel ležel týden.

 

Jak posílit dětskou imunitu?

 

Základem je, abyste s nimi chodily ven za jakéhokoli počasí. Ale chápu, že je to velmi obtížné ve chvíli, kdy je vyzvedáváte ze školy už za tmy, jste unavené a těšíte se domů. Rozhodně je nesprchujte ledovou vodou, ale můžete je zvykat na vlažnější. Měly by také spát v trochu chladnější, dobře větrané místnosti.

 

Hodně lidí si nedovolí nachlazení vyležet a dál chodí do práce. Může to mít nějaké následky?

 

Může. Často na pohotovosti vidím, klasicky v pátek večer a sobotu, pacienty, kterým přes týden nebylo dobře ale „museli“ chodit do práce, a pak řešíme jejich záněty průdušek, dutin či dokonce zápaly plic, a mívají mnohem delší rekonvalescenci. Znám i případy, kdy přechození chřipky vedlo k onemocnění srdce.

 

Kdy to stačí se vyležet a kdy jít k lékaři?

 

Vzhledem k tomu, že chřipka i nachlazení jsou nemoci virové, na které pomáhá hlavně klidový režim, a neléčí se antibiotiky, je optimální alespoň tři dny zůstat doma v posteli a obvykle třetí den bývá ten zlomový, kdy se vám udělá většinou lépe. Nebo se naopak stav nezlepšuje, či dokonce zhoršuje. Pak je jistě namístě lékaře navštívit, aby vyloučil nastupující bakteriální infekci a nasadil antibiotika.

 

Co antibiotika? Ano, nebo ne?

 

V první řadě je důležité říct, že antibiotiky se neléčí virová onemocnění, ale jen bakteriální. A chřipka je virové onemocnění. Co se týká antibiotik, setkávám se s pacienty, kteří je odmítají, ale častější je, že je naopak vyžadují už první den teplot, přestože jednoznačně mají virózu. Nesprávným nasazením antibiotik však může nastat situace, že pokud se u nich později rozvine nějaká bakteriální infekce, antibiotika budou neúčinná.

 

 

 

Související články

Kouření je původcem více než 50 % všech případů rakoviny močového měchýře

Část rizika dokážeme srazit. Co tedy můžeme pro své srdce udělat?

Stále jsem fascinovaná mozkem jako řídícím centrem organismu

Ke vzniku cukrovky hodně přispíváme nezdravým způsobem života