Ekzém – příčiny, nejčastější druhy, příznaky a léčba

Co je vlastně ekzém

„Ekzém je chronické, zánětlivé, ale neinfekční kožní onemocnění většinou alergického původu. Zpravidla se vyznačuje svěděním, suchostí kůže, začervenáním, někdy tvorbou puchýřků a olupováním kůže,“ říká MUDr. Linda Todtová, dermatoveneroložka z EUC Kliniky Ústí nad Labem.

Ekzém může vzniknout v podstatě na kterémkoliv místě na těle a nejčastější je atopický ekzém či tzv. dyshidrotický ekzém. U dětí se většinou projeví ekzém na obličeji a ve vlasech.

 Některé typy ekzémů přetrvávají pár dní, jiné probíhají dlouhodobě a opakovaně se vrací. Zpravidla sice nejde o závažné onemocnění, ale může být pro pacienta psychicky náročné a negativně ovlivňovat kvalitu jeho života od útlého dětství až do dospělosti.

Příčiny vzniku

„Při vzniku ekzému hrají významnou roli genetické příčiny, dále hormonální a vnější vlivy. Z hormonálních změn jde hlavně o období puberty, menstruace, těhotenství či kojení. Z vnějších vlivů je vhodné zmínit stres, prašné prostředí, syntetické oblečení, dráždivé mycí/prací prostředky, zvířecí alergeny, některé potraviny, vlivy ročního období a infekce, které v akutní fázi kožní problémy zhoršují. Níže si stručně popíšeme nejčastější druhy ekzémů,“ vysvětluje MUDr. Linda Todtová.

Atopický ekzém

Jde o kožní zánět většinou alergického původu. Objevuje se často již v kojeneckém věku. Někdy během dětství vymizí, jindy setrvává po celý život.

Atopický ekzém je tedy často celoživotní epizodické onemocnění – zpravidla ho střídají období klidu a vzplanutí. S ohledem na genetickou odchylku dochází v imunitním systému k dysfunkci kožní bariéry. Kůže atopika bývá vysušená a náchylná k poškození. Může vypadat různě, přičemž mezi nejčastější příznaky patří:

• zarudnutí, svědění a mokvání,
• vyšší suchost a celkové podráždění pokožky,
• zánětlivé pupínky až drobné puchýřky,
• jemně se olupující plochy a následně i hojící se strupy,
• u chronického ekzému dochází ke zhrubnutí a barevné změně kůže.

Podstata léčby spočívá v optimální péči o pokožku a obnově kožní bariéry pomocí emoliencií. Důležitá je též úprava životosprávy (oblékání, kosmetické přípravky atp.), jídelníčku (atopická dieta) a omezení faktorů vyvolávajících svědění.

K léčbě středně závažných a závažných forem jsou vhodná emoliencia, silné lokální kortikosteroidy, lokální inhibitory kalcineurinu, vlhké obklady, fototerapie, případně systémová léčba.

Foto: Depositphotos.com

Atopický ekzém u dětí a miminek

Atopický ekzém se již v prvních měsících života může projevovat jako červené mokvající krusty v obličeji, na hlavě a zevních částech končetin. U starších dětí bývá průběh spíše chroničtější a jedná se o zarudlá svědící a olupující se ložiska v ohybových partiích končetin.

V tzv. akutní fázi, kdy se dítě často škrábe, se může přidat tzv. bakteriální superinfekce. Někdy může dojít též k infekci postižených ložisek virem herpes simplex (nutná celková léčba antivirotiky).

Dyshidrotický ekzém na rukou a chodidlech

Jedná se o typ ekzému, který se omezuje na dlaně a prsty rukou nebo plosky.

Projevuje se červenými ložisky s drobnými puchýřky naplněnými čirou tekutinou, které praskají, zasychají a následně se vylupují. Objevuje se silné svědění a pálení okolní pokožky. U neléčeného ekzému pak hrozí riziko druhotné bakteriální infekce. Toto onemocnění může být též projevem kontaktního alergického ekzému (viz níže).

Kontaktní ekzém / iritační dermatitida

Pokud přijde kůže do kontaktu s alergeny či dráždivými látkami, může dojít k vyvolání zánětu v místě dotyku – např. při kontaktu s chemikáliemi, kovy ve špercích, konzervačními látkami v kosmetice a farmaceutických přípravcích atp.

Kůže zčervená, svědí, tvoří se na ní červené pupínky až puchýřky, v horším případě otok a mokvání (mokvající ekzém).

• iritační dermatitida – vzniká přímým poškozením dráždivou látkou,
• kontaktní alergický ekzém – vzniká při styku pokožky s alergenem, kdy se rozvine nepřiměřená reakce imunitního systému se vznikem zánětu pokožky.

 Při léčbě kontaktního ekzému je velmi důležité zamezit kontaktu kůže s vyvolávajícím činitelem reakce.

Foto: Depositphotos.com

Mezi další druhy ekzému/dermatitidy patří:

• Fotoalergický kontaktní ekzém – ke vzniku je nutný kontakt s alergenem, po kterém následuje expozice UV záření. Nápadná je tedy lokalizace ekzému v místě osluněné pokožky.

• Seboroická dermatitida (seboroický ekzém) – svědivá zánětlivá vyrážka se šupinami v centrální části obličeje, na temeni hlavy nebo na horní polovině trupu. Vzniká v oblasti mazových žláz a často se přidává kvasinková infekce (kvasinkový ekzém). Onemocnění ovlivňují klimatické podmínky (horké klima, vlhko), životní prostředí i psychický stav (stres). U dětí nejčastěji postihuje vlasatou část hlavy, obočí, tváře a plenkovou oblast, kde se vyskytují zarudlá ložiska se silnou žlutou krustou.

• Numulární dermatitida – jedná se o chronický ekzém vyznačující se suchou kůží a kulatými, ohraničenými a nesvědícími skvrnami zejména na dolních končetinách.
• Solární dermatitida – příliš dlouhá expozice UV záření může vyvolat spálení pokožky až do formy zánětu, který se vyznačuje silným zarudnutím a vznikem puchýřků.
• Fototoxická dermatitida – vzniká jako následek působení UV záření v kombinaci s některými léky či chemikáliemi.
• Fytofotodermatitida – další typ fototoxické dermatitidy vznikající působením UV záření v kombinaci s látkami obsaženými v rostlinách (často vzniká při práci na zahradě).

Jak vyléčit ekzém

Volba léčby se řídí podle závažnosti choroby (rozsah a intenzita projevů), lokalizace postižené oblasti, dosavadní reakce na léčbu a dále přidružených komplikací (sekundární infekce).

 Důležitá je správná péče o pokožku – mnohé příznaky jsou zvládnutelné doma, rozhodně se však doporučuje spolupráce s dermatologem, zvláště je-li zánět rozsáhlý a domácí léčba nefunguje.

 Základem léčby jakékoliv závažnosti je léčba zevní, lokální:

• mycí a koupelová péče (olejová mycí emoliencia)
• promazávací prostředky (emoliencia, která obnovují kožní bariéru, hydratují, zvláčňují a promašťují, mají i protisvědivé a protizánětlivé účinky)
• kortikosteroidy a imunomodulátory (protizánětlivé léky)
• jiné: dehty, ichtamol, zinkové a konopné masti

 V závažnějších případech může dermatolog doporučit celkovou léčbu antibiotiky, kortikosteroidy, imunosupresivy, případně fototerapii. Pro nejtěžší ekzémy existuje možnost nejmodernější léčby, tzv. biologická léčba a léčba malými molekulami.

 Časté chyby a omyly jsou opomíjení preventivní péče o kůži, nedůslednost doporučené léčby, nevhodné kombinace s jinými léčivy, kortikofobie, střídání lékařů a pracovišť, které vede k absenci dlouhodobého plánu léčby.

 Při zanedbání léčby pak hrozí další infekční komplikace (infekce zlatým stafylokokem či herpetický ekzém s infekcí kůže), trvalé změny vzhledu pokožky, jizvení, zhrubnutí kůže nebo trvalé změny její barvy.

Foto: Depositphotos.com

Existuje prevence ekzémů?

Samotný ekzém sice zpravidla není nebezpečný, někdy však dokáže velmi potrápit. U dětí je pak velkým problémem zabránit škrábání – u nejmenších mohou pomoci např. měkké bavlněné palčáky. Je-li předpokládanou příčinou ekzému alergie, je třeba eliminovat kontakt s daným alergenem.

 „Nezbytná jsou však i další opatření vedoucí ke zmírnění příznaků a zabránění jejich zhoršení. Doporučuje se např. nošení bavlněného spodního prádla a ponožek. Důležité je vždy myslet na fakt, že léčba ekzému, zvláště pak u dětí a miminek, vždy vyžaduje konzultaci s lékařem, který stanoví vhodný postup léčby,“ uzavírá MUDr. Todtová.

 Obrátit se můžete také na odborníky z klinik EUC.

Dermatovenerologové EUC

 Zdroje:

• http://dermanet.cz/
• BENÁKOVÁ, Nina. Moderní farmakoterapie v dermatologii. 2. doplněné vydání. Jessenius. Praha: Maxdorf, [2023]. ISBN 9788073457662.

Často kladené otázky

autor:

MUDr. Linda Todtová