30. října 2019 Nemoci a diagnózy Pro média Praktické lékařství

Horečku dítěte se snažte vždy srazit, jinak může i zkolabovat

Neexistuje žádný rozumný důvod, abyste se svému dítěti nesnažili srazit vysokou horečku. Malým dětem do pěti až šesti let totiž mohou hrozit křeče z horečky, které mohou vyústit ve fatální komplikace, upozorňuje MUDr. Silvie Knoppová, dětská lékařka z kliniky Canadian Medical.

„V ordinacích dětských lékařů vídáme, že rodič se z nepochopitelného důvodu rozhodne horečku, ač vysokou, nesrážet. V ordinaci pak argumentuje tím, že chtěl, aby lékař horečku viděl. Tento postup je naprosto zbytečný a může dítě ohrozit,“ zdůrazňuje MUDr. Silvie Knoppová, dětská lékařka z kliniky Canadian Medical.

Dítěti je třeba podat lék na horečku ještě doma a teprve poté se vydat k lékaři. Pouhou zvýšenou teplotu do 38, resp. 38,5 ˚C ihned srážet třeba není, ale horečku, tedy teplotu nad tuto hranici, ano. „Cesta do dětské ordinace či na pohotovost se může zkomplikovat, čekárna může být plná dětí, a to vaše tam může delší dobu čekat v horečce, čímž mu jenom uškodíte,“ apeluje na rodiče doktorka Knoppová s tím, že lékaři naopak v hledání příčiny horečky pomůže, když mu řeknete, jak dítě na lék zareagovalo, tedy zda teplota klesla a případné další příznaky se zhoršily, nebo zlepšily.

A kdy byste měli vyhledat lékaře co nejdříve? „Nejdůležitější je vždy celkový stav dítěte, k tomu patří i to, jak reaguje na horečku a její snižování. Platí, že dítě s teplotou kolem 38 ˚C, které je apatické, spavé, nedostatečně přijímá tekutiny, opakovaně zvrací, ztíženě dýchá, je dehydratované či vykazuje dokonce poruchy vědomí, má vidět lékař ihned bez ohledu na to, jak dlouho teplota trvá. A naopak i při vysoké teplotě přes 39 ˚C, kdy dítě reaguje na snížení teploty příznivě, to znamená, že se daří teplotu srazit na alespoň tři až šest hodin a ono „ožije“, pořádně se napije a má zájem o okolí, není nutné vyhledat lékaře bezprostředně. Ovšem novorozence s teplotou přes 38 ˚C by měl vidět lékař vždy,“ vysvětluje MUDr. Silvie Knoppová.

Normální tělesná teplota člověka se pohybuje mezi 36 a 37 ˚C, ovšem u kojenců může být i lehce přes 37 ˚C. Horečkou nazýváme stav, kdy je teplota vyšší než 38 ˚C. „Pokud horečku způsobuje takzvaná jednodenní viróza, odezní během 24 hodin. U jiných infekcí může trvat výrazně déle. Platí, že při celkově dobrém stavu dítěte, kdy se neobjevují žádné další komplikace, nicméně příčina horečky není jasná, byste měli s dítětem navštívit lékaře, trvá-li tento stav déle než tři dny,“ vysvětluje pediatrička MUDr. Silvie Knoppová.

Při rozhodování, kdy jít s dítětem k lékaři, se nebojte spoléhat na svůj rodičovský instinkt, protože máte svého potomka dokonale „nakoukaného“. „Někdy je to právě rodič, který upozorní na atypické chování, které může být nezvyklé právě jen pro konkrétní dítě, takže by tento příznak lékař nemusel považovat za příznak začínajícího vážnějšího stavu,“ uvádí MUDr. Silvie Knoppová.

Horečku lze srážet léky či ochlazováním organismu, tedy zábaly či sprchou vlažnou vodou. „U dětí se doporučuje paracetamol, u starších tří měsíců i ibuprofen. Tyto léky snižující teplotu, takzvaná antipyretika, jsou pro děti dostupné ve formě čípku, sirupu či tablet rozpustných v ústech, ale i jako normální tablety a kapsle, které užívají dospělí. Kyselina acetylsalicylová (acylpyrin) se u dětí do 15 let podávat nesmí, ač ji dnešní rodiče v dobách svého dětství běžně dostávali, protože při některých infekcích může vyvolat vážné komplikace v podobě postižení jater či mozku,“ zdůrazňuje MUDr. Silvie Knoppová.

Pokuste se také pořídit si léky, které v příbalovém letáku uvádějí dávkování podle hmotnosti dítěte. „Někteří výrobci uvádějí na krabičkách či v příbalových letácích doporučené dávkování podle věku, jenže hmotnost dětí ve stejném věku se může zásadně odlišovat. Dítě pak může být lékem předávkováno, či naopak poddávkováno, takže léčba je pak neúčinná,“ podotýká MUDr. Silvie Knoppová, dětská lékařka z kliniky Canadian Medical. A dodává, že při horečce je zásadní, aby dítě dostatečně pilo, protože jinak ho nejen ohrožuje dehydratace, ale může se snížit i účinek léků, které mu proti horečce dáváte.

 

Související články

Kouření je původcem více než 50 % všech případů rakoviny močového měchýře

Část rizika dokážeme srazit. Co tedy můžeme pro své srdce udělat?

Stále jsem fascinovaná mozkem jako řídícím centrem organismu

Ke vzniku cukrovky hodně přispíváme nezdravým způsobem života