Všechny naše kliniky a lékárny fungují v běžném rozsahu dle aktuální provozní situace. Vstupujte s nasazeným respirátorem FFP2.

Impetigo: Formy, příznaky a léčba

08. září 2021

Impetigo: Formy, příznaky a léčba

Impetigo je bakteriální infekce postihující povrchové vrstvy kůže.  Jde o nejčastější kožní bakteriální infekci u dětí, ale obvyklé se objevuje i u dospělých. Impetigo je vysoce nakažlivé a rychle se šíří především v dětských kolektivech. Onemocnění se projevuje puchýřovitou, strupovitou vyrážkou a často se léčí antibiotiky. Jaké formy impetiga existují, jaké jsou jejich příznaky a co obnáší léčba?

Impetigo je vysoce nakažlivé bakteriální onemocnění kůže, které postihuje zejména děti, ale i dospělé.

Co je impetigo a jaké existují formy

Impetigo je akutní nakažlivé bakteriální onemocnění kůže, které způsobují bakterie Streptococcus pyogenes nebo Staphylococcus aureus, případně kombinace obou. Díky obranným schopnostem lidského těla, zvláště zdravé kůže, pronikají tyto bakterie do těla obtížně. Je-li však kožní bariéra narušena (např. poraněním, odřením, hmyzím bodnutím, ekzémem), výrazně to jejich průnik usnadní. Pak hovoříme o tzv. impetiginizaci (např. impetiginizaci ložisek ekzému), kdy je prvotní problém (ekzém) komplikován druhotnou bakteriální infekcí, a je třeba to zohlednit i v léčbě.

Inkubační doba impetiga je obvykle 1-2 týdny a přenos probíhá přímým kontaktem či nepřímo např. sdílením ručníků atp. Podle klinického obrazu pak rozlišujeme bulózní a nebulózní formu.

Nebulózní forma (impetigo contagiosa)

Tato forma je nejčastější (70 % případů) a může být vyvolána jak streptokokem, tak stafylokokem. Často se stává, že na začátku onemocnění se prokáže výskyt streptokoka a později stafylokoka.

Příznaky nebulózní formy impetiga

Prvním projevem je začervenalé ložisko, které se rychle mění na puchýř nebo zakalený puchýř (pustulu). Puchýřky jsou malé, a protože se jedná o postižení povrchové vrstvy kůže, velmi snadno praskají. Tekutina poté zasychá a tvoří žlutavě medové strupy na vlhké červené spodině. Následuje velmi rychlé šíření, a to i do vzdálenějších míst kvůli zanesení infekčního agens třeba prsty při škrábání.

Projevy mohou mírně svědit a často bývají zvětšené spádové lymfatické uzliny. Postižena může být kterákoli oblast těla, nejčastěji je to ale obličej (oblasti kolem nosu a kolem úst), končetiny a místa porušení kožního krytu. Po odhojení a odpadnutí strupů zůstávají drobné načervenalé skvrny, které se posléze hojí. Při nekomplikovaném průběhu nedochází k jizvení. Někdy může následně docházet ke změně pigmentace v původně postižených místech (tmavší nebo i světlejší ložiska, než je okolní zdravá kůže).

Bulózní forma (impetigo bullosa)

Bulózní forma impetiga je méně obvyklá, je vyvolána bakterií Staphylococcus aureus, resp. toxinem, který bakterie produkuje. Nejčastěji postihuje děti do 2 let.

Příznaky bulózní formy impetiga

Puchýře bývají malé, ale i velké (tzv. buly). Nejprve obsahují průhlednou nažloutlou tekutinu, která se rychle zakaluje. Buly samovolně a snadno praskají, takže při vyšetření často nacházíme jen povrchové vřídky (eroze) s mokváním, se zbytky krytu puchýře v okraji. Eroze posléze zasychají, stroupky ale bývají jen malé, v okrajích lézí. V centru často dochází k hojení, v okrajích ale může docházet k dalšímu šíření.

Šíření probíhá často v jedné oblasti (obličej, trup, končetiny, hýždě a oblast hráze), ale může dojít k rozšíření i do vzdálenějších míst (přenesením prsty nebo předměty). Nebývají zvětšené regionální lymfatické uzliny. Ale rozsáhlé postižení u dětí může být doprovázené celkovými projevy jako jsou horečka, nevolnost, slabost a průjem.

Onemocnění se objevuje na předem neporušené kůži, ale je možné i druhotné infikování (např. ekzém). Kůže není hloubkově poškozena, při nekomplikovaném průběhu a správné péči, se hojí bez jizev. Barevné změny jsou možné.

Impetigo foto, Zdroj: Bigstock

Zvláštní formy impetiga

Ecthyma

Je hnisavá vředovitá infekce kůže. Původcem je Streptococcus pyogenes někdy v kombinaci se stafylokokem. Protože zasahuje do hlubších vrstev kůže, je někdy považována za hlubší formu impetiga či za jeho komplikaci.

Nejčastěji se objevuje na dolních končetinách. Prvními projevy jsou pak zakalené puchýřky (pustuly), začíná tedy jako povrchové impetigo. Pustuly posléze praskají a mohou vytvářet vřídky až vředy s krustami na povrchu. Často je doprovázena zvětšenými lymfatickými uzlinami. Hojí se pomalu a zanechává jizvy.

Folikulitida

Impetigo se může také projevovat jako folikulitida (folliculitis), což je zánět vlasových váčků. Původcem bývá Staphylococcus aureus.

Impetigo a léčba

Cílem léčby je především zastavení nákazy, zmírnění příznaků onemocnění a podpora hojení kůže. Impetigo se obvykle léčí antibiotiky, proto je vhodné vyhledat lékaře, jelikož samoléčba podomácku nemusí být dostačující. Kvůli vysoké infekčnosti nemoci je třeba zabránit dalšímu přenosu izolací nemocného v domácí péči.

Antibiotika mohou být podávána lokální formou v podobě masti či krému, případně formou celkovou – tablety, sirup.

  • Lokální léčba impetiga – aby mohla lokální antibiotika snáze proniknout na postižená místa, je třeba nejprve velmi šetrně odstranit strupy. To je možné odmočením či přiložením vlhkého krytí nejlépe se slabou dezinfekcí (např. roztok hypermangánu) a poté se potírá 2x denně antibiotickou mastí.
  • Celková léčba impetiga – antibiotika se podávají formou tablet, u malých dětí pak jako sirup. Pokud je nemoc (u dítěte i dospělého) doprovázena např. zvýšenou teplotou či svěděním, je vhodné podávat i doprovodné léky – proti bolesti a teplotě např. paracetamol, proti svědění zase antihistaminika.

Při léčbě impetiga je nezbytné dodržovat následující hygienická opatření:

  • rány pečlivě dezinfikovat,
  • každý den umývat kůži antibakteriálním mýdlem,
  • při natírání postižených míst je vhodné používat ochranné rukavice,
  • měnit nemocnému ložní prádlo, pyžamo a ručník, aby nedošlo k šíření infekce oblečením či jinými textiliemi,
  • prádlo atp. prát na vysokou teplotu, případně přidat antibakteriální roztok a následně přežehlit,
  • nepoužívat společné ručníky a často si mýt ruce,
  • dítěti ostříhat nehty, aby si škrábáním nepřenášelo infekci dále po těle.

Impetigo fotogalerie, Zdroj: Bigstock

Komplikace impetiga

Impetigo je ve většině případů nepříliš bolestivé onemocnění bez vážnějších komplikací, výjimečně však může dojít k následujícím obtížím:

  • Glomerulonefritida – zánětlivé onemocnění ledvin, k němuž dochází při infekci některými druhy bakterií Streptococcus pyogenes. Objevuje se hlavně u dětí ve věku 2-12 let a výrazněji se projevuje po 3-6 týdnech po prvních projevech impetiga.
  • Syndrom opařené kůže (Staphylococcal scalded skin syndrome) - vzniká působením toxinu (podobně jako bulózní impetigo), který se ale z místa původní infekce rozšíří krevní cestou do dalších oblastí. Postihuje hlavně děti mladší 5 let. Projevuje se nejdříve červenými ložisky (často rozsáhlými) s odlučováním povrchových vrstev kůže, což může mít fatální dopady. Objevuje se horečka, celková nevůle a citlivost kůže.

Neváhejte vyhledat lékařskou pomoc

„Impetigo je vysoce nakažlivé bakteriální onemocnění kůže, které postihuje zejména děti, ale i dospělé. Nemoc má 2 základní formy – bulózní a nebulózní. Impetigo je ve většině případů nepříliš bolestivé onemocnění bez vážnějších komplikací, avšak výjimečně hrozí až život ohrožující komplikace (viz výše). Impetigo se obvykle léčí antibiotiky, proto je vhodné vyhledat lékařskou pomoc,“ vysvětluje MUDr. Helena Michalíková, vedoucí lékařka dermatovenerologie z Canadian Medical.

Trápí vás impetigo? Můžete se obrátit na lékaře z EUC:

Dermatologové EUC

Často kladené otázky

Impetigo je bakteriální infekce postihující povrchové vrstvy kůže. Jde o nejčastější kožní bakteriální infekci u dětí, ale obvyklé se objevuje i u dospělých.

Inkubační doba impetiga je obvykle 1-2 týdny a přenos probíhá přímým kontaktem či nepřímo např. sdílením ručníků atp.

Impetigo se obvykle léčí antibiotiky, proto je vhodné vyhledat lékaře, jelikož samoléčba podomácku nemusí být dostačující. Kvůli vysoké infekčnosti nemoci je třeba zabránit dalšímu přenosu izolací nemocného v domácí péči.

Související články