Játra – popis, funkce a možná onemocnění

Popis a členění jater

Játra jsou největším metabolickým orgánem těla a u dospělého jedince váží v průměru 1,5 kg. Za minutu jimi proteče cca 1,5 l krve.

Nacházejí se v horní části břišní dutiny. Dolní viscerální plochou s prohloubeným tvarem (facies visceralis) naléhají na žaludek, jícen, dvanáctník, tračník a pravou ledvinu s nadledvinu. Horní částí (facies diaphragmatica) jsou srostlá s bránicí. V blízkosti jater nachází žlučník a slinivka břišní.

Zdravá játra mají měkkou a pružnou konzistenci, červenohnědou barvu a jsou mírně lesklá. Na játrech rozlišujeme 4 laloky (pravý a levý lalok a zespodu viditelný lobus quadratus a lobus caudatus), které jsou tvořeny osmi jaterními segmenty. Tyto segmenty mají význam pro určení polohy různých ložisek při vyšetření jater zobrazovacími metodami.

Ve střední části viscerální plochy se nachází tzv. jaterní branka (porta hepatis), v níž je uložena tepna jaterní, vrátnicová žíla, společný žlučovod a lymfatické cévy, uzliny a nervy.

Na mikroskopické úrovni se játra skládají z mnoha jaterních lalůčků (velké 1 až 2 mm), které tvoří funkční jednotky. Každý lalůček je tvořen velkým množstvím jaterních buněk (hepatocyty), které se rozbíhají od centrální žíly (vena centralis). Kolem lalůčků pak probíhají mezilalůčkové tepny a žíly a centrální žíly.

Játra a jejich funkce

Játra jsou největší exokrinní žláza v těle, tedy životně nezbytný orgán.

Jaterní buňky umí obratně plnit různorodé funkce jater dle aktuální potřeby. Neslučitelná se životem je tak až ztráta nad 80 % jaterní tkáně. Játra mají navíc skvělou schopnost regenerace, proto se celkem obstojně umí vyrovnat s akutním i chronickým poškozením.

Játra mají zcela zásadní funkci pro syntézu a biotransformaci celé řady sloučenin, všechny funkce není možné vyjmenovat, mezi ty klinicky nejdůležitější patří:

• syntéza prakticky všech bílkovin organismu
• pomoc při metabolismu hemoglobinu včetně inkorporace železa do jeho molekuly, s tím souvisí funkce jater jako zásobárny železa. Kromě syntézy hemoglobinu jsou důležitá i pro zpracování bilirubinu, což je produkt vzniklý rozpadem hemoglobinu. Bilirubin je v játrech konjugován a vylučován do žluči
• syntéza většiny faktorů koagulační kaskády, proto jsou důležitá pro proces srážení krvetvorby;
• zapojují se do metabolismu amoniaku, což je pro organismus škodlivá látka, která musí být metabolizována na močovinu rozpustnou ve vodě, která pak může být vyloučena do moči
• detoxikace a metabolizace léků a toxických látek;
• syntéza molekul glukózy na sloučeninu glykogen, který slouží jako zásobní forma glukózy;
• syntéza molekuly cholesterolu a triacylglycerolů pro potřeby organismu, a kromě toho vylučují cholesterol a lipidy do žluči;
• samotná tvorba žluči znamená kromě odstraňování odpadních produktu i zlepšení trávení lipidů ve střevě, protože dochází k jejich emulgaci, což umožní lepší přístup trávicích enzymů slinivky břišní;
• Skladování některých vitaminů (např. A, D, E, K a vit B12);
• jaterní tkáň má význam i pro imunitní pochody.

Foto: Depositphotos.com

Funkce jater v krevním oběhu

K metabolickým procesům v játrech je třeba spousta kyslíku, přičemž dochází k tvorbě tepla. Do jater proudí cca 1,1 litru krve za minutu z břišních orgánů přes portální žíly a dalších cca 400 ml krve bohaté na kyslík přes vlastní jaterní tepnu = průtok krve játry cca 1,5 litru za minutu, tj. cca 30 % objemu krve v krevním řečišti.

Játra se navíc přizpůsobují aktuální potřebě kyslíku, a to změnou množství přijímaného kyslíku z krve. Umí tak zdvoj až ztrojnásobit množství kyslíku oproti své běžné spotřebě.

V játrech se zároveň nachází spousta krevních cév, takže jak již padlo, jsou jakousi krevní zásobárnu před pravou srdeční síní. Mohou tak dočasně pojmout další půllitr krve nad svou obvyklou kapacitu (500 ml).

Funkce jater v metabolismu a trávení

„V játrech se vstřebávají látky přijaté portální žilou a jaterní tepnou. Velkou část z nich játra zpracovávají a/nebo ukládají, aby je následně mohla uvolňovat do oběhu a žlučových cest. Z tohoto hlediska jsou játra považována za největší žlázu lidského těla, přestože jde spíše o celkem komplikovaný orgán. Vylučují totiž žluč obsahující mimo jiné žlučové soli důležité pro trávení a vstřebávání tuků,“ vysvětluje MUDr. Adéla Raková, praktická lékařka pro dospělé a lékařka distanční péče Canadian Medical.

Onemocnění jater

Dle části článku výše je zřejmé, že jakékoliv nemoci jater jsou považovány za závažné.

Mezi příčiny jaterních chorob pak patří infekce, poranění, polékové a toxické poškození, autoimunní procesy nebo genetické defekty.

Játra jsou poměrně dobře vyšetřitelný orgán. Jejich tkáň je dobře přístupná zobrazovacím metodám (ultrazvuk, CT, MR) a z krevního odběru můžeme získat důležité informace o jejich poškození a narušení funkce jater (jaterní testy, hladina albuminu, parametry krevní srážlivosti apod.). Při podezření na poškození jaterní tkáně lze provést neinvazivní elastografii, či invazivní jaterní biopsii.

Hepatitida neboli zánět jater

Existují 2 hlavní formy hepatitidy – akutní s rychlým rozvojem zánětu, a chronická s pomalým rozvojem zánětu a dlouhodobějším poškozením jater. Hepatitida může být způsobena mnoha příčinami, nejčastěji však infekcí jedním z několika virů infekční hepatitidy – A, B, C, D a E.

• Virová hepatitida A – ze zdravotního hlediska vcelku málo závažná, v kolektivech snadno se šířící tzv. „nemoc špinavých rukou“. Přenáší se u osob s nedostatečnou hygienou, nedostatečně tepelně upravenou potravou kontaminovanou virem, k nákaze může dojít i kontaminovanou vodou. Inkubační doba je poměrně dlouhá cca 30 dnů. Projevuje se nespecifickými chřipkovitými příznaky, bolestí břicha, nevolností, zvracením, zvětšením jater a velmi často je provázeno žloutenkou. Infekce velmi často odezní a je bez trvalých následků. Prevencí je důkladné mytí rukou, v méně rozvinutých zemích pít pouze balenou vodu, nejíst jídlo na ulici, nepít pití s ledem. Proti hepatitidě A existuje očkování.

• Virová hepatitida B – nejčastější příčina akutní virové hepatitidy v severní Americe a v Evropě. Přenáší se krví, pohlavním stykem a z matky na dítě. Příznaky jsou podobné hepatitidě A. Většinou samovolně odezní, někdy však přechází v chronickou infekci a chronické progresivní onemocnění jater, což může pramenit v cirhózu jater či rakovinu jater. Zvláště ohrožené jsou osoby s oslabenou imunitou a novorozenci. Proti hepatitidě B se dá očkovat, preventivně se provádí u zdravotnického personálu a u dialyzovaných pacientů. Prevencí je chráněný sex, u injekčních drog užívat jen jehlu jednou (nejlepší varianta je ale samozřejmě nebrat drogy vůbec), pečlivě vybírat tetovací salón.

• Virová hepatitida C – je velmi závažné onemocnění, šíří se hlavně kontaminovanou krví a velmi rozšířená je u narkomanů. Nemoc má inkubační dobu cca 2 měsíce, akutní forma se většinou neprojevuje žádnými příznaky, žloutenka často vůbec nevzniká. U většiny nemocných přechází do chronického stádia s velkým rizikem postupného vzniku cirhózy a rakoviny jater. Prevencí je neužívat drogy nitrožilně vůbec, případně užívat jehly jen jednou a nesdílet je s ostatními narkomany. Očkováni proti hepatitidě C bohužel neexistuje.

• Virová hepatitida D a E – vzácnější, ale např. výskyt typu E v ČR narůstá. Hepatitida D se vyskytuje jen u pacientů s hepatitidou B, je způsobena virem, který není schopen samostatně napadnout játra. Vyskytuje se velmi vzácně v ČR. Hepatitida E je podobná žloutence typu A.

• Ostatní hepatitidy – infekční postižení jater nacházíme i u viru EBV a CMV (cytomegalovirus).

Foto: Depositphotos.com

Cirhóza jater

Jde o velmi závažné progresivní onemocnění, při němž dochází k nevratným změnám jaterní tkáně.

Jde o důsledek chronického poškození jaterní tkáně, které vzniká obvykle na podkladě dlouhodobého kontaktu s toxickými sloučeninami (typicky alkohol), chronickým zánětem apod. Denní dávka alkoholu, při které cirhóza časem vznikne, je velmi individuální a bývá nižší u žen než u mužů. Játra na chronické poškození reagují regenerací, která se ale stává chaotickou, vede k fibrotizaci a narušení struktury a funkce jaterní tkáně.

V časných případech se cirhóza neprojevuje žádnými příznaky. Mezi klasické projevy u pokročilejších forem cirhózy patří žloutenka, jícnové varixy, hromadění tekutiny v dutině břišní, poškození mozku, poškození funkce ledvin, pavoučkové névy a zvýšená krvácivost. V cirhotických játrech často vzniká zhoubný nebezpečný nádor jater.

Cirhóza žádnými léky ani běžnými postupy léčitelná není. Je zde jen jediná možnost, a tou je transplantace jater.

Steatóza jater

Steatóza jater je poměrně častý stav postihující jaterní tkáň. Jedná se o hromadění tukových částic v játrech, které může narušit jejich funkci. Nejčastější příčinou je nadměrné požívání alkoholu, vyšší riziko usazování tuku v játrech mají i jedinci obézní s vysokým cholesterolem v krvi. Způsobit ji může i požití některých sloučenin, jako jsou silné léky (kortikoidy) a jedy (mochomůrka zelená). Samotné ztukovatění jater se většinou nijak neprojevuje a bývá náhodným nálezem při vyšetření.

Rakovina jater

Poměrně často se v játrech objevují nádory benigní, hemangiomy a adenomy, stejně tak metastázy ostatních nádorů. Primární maligní nádory jsou vzácnější, tzv. hepatocelulární karcinomy či cholangiokarcinomy.

Pacienti s cirhózou by měly být pravidelně kontrolováni pomocí ultrazvukového vyšetření kvůli možnému rozvoji rakoviny jater.

 Selhání jater

• Akutní selhání jater – bývá způsobeno poškozením jaterní tkáně zevním činitelem. To mohou být infekční hepatitidy (např. žloutenka typu B), autoimunitní hepatitidy, metabolická onemocnění, léky, alkohol a jiné jedy, případně např. kombinace alkoholu a léků. Akutní selhání jater se projevuje hlavně neschopností zbavovat tělo škodlivin a jejich hromaděním v organismu (amoniak a jiné dusíkaté látky). Tím může dojít k poškození mozku, poruše vědomí až ke smrti. Dalším důležitým projevem je žloutenka jako důsledek poruchy zpracování bilirubinu. Je zde nezbytná hospitalizace na JIP, dále se léčba se zaměřuje na zmírnění příznaků postižených životné důležitých orgánů, event. léčit příčinu selhání. Šance na přežití pak značně zvyšuje transplantace jater.
• Chronické selhávání jater – to má obvykle na svědomí cirhóza jater. Projevuje se jícnovými varixy, tekutinou v dutinou břišní, zvýšenou krvácivostí, pavoučkovými névy na kůži. Přítomna může být žloutenka, poškození mozku, změna osobnosti až demence. Typický je zápach z úst a třes rukou. V případě chronického selhávání jater se aplikuje komplexní léčba – kvalitní strava bohatá na bílkoviny, podávání vitamínu K proti krvácení a případně též preventivní léčba proti žaludečním vředům.

Genetická onemocnění jater

Zde je nejčastější hemochromatóza, což je genetické onemocnění jater způsobené nadměrným ukládáním železa, nejčastěji diagnostikované u dospělých. Řada genetických onemocnění jater však postihuje i děti, např. deficience alfa 1-antitrypsinu.

Většina genetických chorob jater má na svědomí chybějící enzym (bílkovina), což vede k poškození jater ukládáním materiálu.

Foto: Depositphotos.com

Základní prevence pro zdravá játra

Základem pro zdraví jater je střídmost, a to v rámci jídla, alkoholu i v užívání léků, např. volně dostupných analgetik jako paracetamol či ibuprofen. Dále pochopitelně zdravý životní styl a pravidelná kontrola jaterních funkcí formou preventivních prohlídek, tedy z hlediska včasného odhalení případného jaterního onemocnění. Proti některým typům virových hepatitid se lze chránit také očkováním, s čímž vám nejlépe poradí váš lékař.

Obrátit se můžete také na odborníky z klinik EUC.

Lékaři a ordinace EUC

Zdroje:

• nzip.cz
• labtestonline.cz
• wikiskripta.eu

Často kladené otázky

autor:

MUDr. Kateřina Kučerová