Syfilis – přenos, příznaky, stadia a léčba

25. listopadu 2022

Syfilis – přenos, příznaky, stadia a léčba

Syfilis je infekční onemocnění, které patří mezi nejznámější pohlavně přenosné choroby. Postihuje orgány včetně kůže, oběhového systému, svalového a kosterního aparátu a centrálního nervového systému. Typickým prvotním projevem je ulcus, tedy vřed v místě vstupu infekce, dále dochází ke zduření mízních uzlin. Léčba se odvíjí od stadia, v němž je nemoc odhalena, přičemž bez jejího včasného zahájení může syfilis končit fatálně. V článku se dočtete o původci, přenosu, příznacích i mechanismu léčby.

Nejčastější cestou přenosu je pohlavní styk včetně análního a orálního, jelikož rezistence bakterie je velmi nízká a rychle zaniká při pobytu mimo organismus. Likviduje ji kyslík, teplota nad 39 °C a běžné dezinfekční prostředky, proto je zde přenos kontaminovanými předměty velmi nepravděpodobný.

Co je syfilis

Syfilis (syfilida, příjice, lues či Lues venerea) je chronické systémové onemocnění, které je celosvětově rozšířené a v minulosti si vyžádálo spoustu životů. Přenáší se zejména pohlavně a jeho původcem je bakterie Treponema pallidum – anaerobní spirochetová bakterie vláknitého tvaru. Ta proniká kůží a sliznicemi v oblasti genitálií, řitního otvoru i úst a po napadení organismu způsobuje primární projev a rozvoj řady dalších nepříjemných příznaků.

Díky svému tvaru, vývrtkovitému pohybu a specifickým vlastnostem umí bakterie rychle prostoupit tkáněmi do lymfatických uzlin, krevního oběhu a daří se jí unikat imunitnímu systému, který ji neumí zcela zahubit. Proto se syfilis léčí antibiotiky za současné hospitalizace, vysvětluje MUDr. Daniela Ďurďa Kluchová z EUC Kliniky Ostrava.

Jak se syfilis přenáší

Přirozeně patogenní (způsobující onemocnění) je Treponema pallidum pouze pro člověka. Existují 4 možné cesty přenosu:

  • pohlavní styk,
  • přenos z matky na dítě,
  • krevní přenos,
  • přenos kontaminovanými předměty.

Nejčastější cestou přenosu je pohlavní styk včetně análního a orálního, jelikož rezistence bakterie je velmi nízká a rychle zaniká při pobytu mimo organismus. Likviduje ji kyslík, teplota nad 39 °C a běžné dezinfekční prostředky, proto je zde přenos kontaminovanými předměty velmi nepravděpodobný.

Přenos infekce z matky na dítě může proběhnout přes placentu během těhotenství, při porodu či prostřednictvím mateřského mléka. Zde hovoříme o adnátní/kongenitální neboli vrozené syfilis (podrobněji níže).

V případě přenosu krevní cestou jsou nejrizikovější skupinou narkomani, kteří sdílejí injekční jehly. Nákaza přes krevní transfuzi je zde nereálná – krev dárců je přísně testována, navíc Treponema pallidum v krevních konzervách hyne zhruba do 4 hodin.

V největším ohrožení jsou tak promiskuitní osoby, osoby provozující nechráněný pohlavní styk, či drogově závislí.Je tedy nesmírně důležité držet se preventivních opatření, mezi které lze zařadit např. pečlivý výběr sexuálních partnerů, používání bariérové ochrany – kondomů a dodržování hygienických pravidel.

Foto: Unsplash.com

Příznaky syfilis a jednotlivá stadia

Syfilis tedy může být vrozená nebo získaná. Získaná forma se dále dělí do 4 stadií s konkrétními specifiky. S posledním terciárním stádiem se v současnosti již takřka nesetkáváme, a to díky dostupné zdravotní péči a možnosti antibiotické léčby.

1.    Primární fáze syfilis

Udává se, že inkubační doba syfilis je 9 až 90 dnů. Prvotní příznaky se pak většinou objeví zhruba 21 dnů (či déle) po vystavení organismu infekci, tedy zpravidla po rizikovém pohlavním styku. Níže si popíšeme typické projevy prvního stadia.

  • Vřed v místě vstupu infekce – zhruba u 90 % nakažených se objeví v oblasti genitálu či konečníku. Muži mívají vřed kdekoliv na penisu, ženy na vnějším genitálu, ve vagíně nebo na děložním čípku. Ojediněle se však může objevit i na rtech, v krku nebo na mandlích. U pacientů trpících infekcí HIV mohou být léze i vícečetné.
  • Zduření spádových lymfatických uzlin – objevuje se 1 až 2 týdny po utvoření vředu, nejčastěji dochází k otoku tříselných uzlin.

Syfilitický vřed (šankr) nejprve vypadá jako plochá papula, ta se postupně mění v erozi, následně ve vřed. Ten dorůstá velikosti 1 mm až 2 cm, má temně rudou spodinu a vyvýšené okraje. Je tuhý, nebolestivý a po samovolném zhojení během několika týdnů (nehledě na zahájení/nezahájení léčby) zanechává depigmentovanou jizvu.

Vřed však může vypadat i jinak, u některých pacientů též vzniká pouze jakási oděrka, kterou často přehlédnou. Bez nasazení vhodné léčby se nemoc posouvá do sekundárního stadia.

2.    Sekundární fáze syfilis

Zde se příznaky rozvíjejí cca 4 až 10 týdnů po výskytu vředu, který mizí a infekce se šíří do těla. Komplikace se ovšem mohou objevit i později, tj. kdykoliv v průběhu 2 let od nákazy. Níže si popíšeme charakteristické příznaky druhého stadia.

  • Vyrážka – objevuje se po celém těle včetně dlaní a plosek nohou. Tvoří ji drobné červenohnědé skvrny až pupínky, které jsou vysoce nakažlivé.
  • Bradavičnaté výrůstky – tzv. condylomata lata se vyskytují např. v oblasti genitálií a konečníku. Tyto vystouplé pupence pokryté bílošedým zapáchajícím povlakem jsou také infekční. Podobný povlak se může objevit i na sliznici úst či genitálu.
  • Alopecie – tvoří se menší okrouhlá ložiska bez vlasů či ochlupení, zde hovoříme o tzv. Alopecia areolaris

Výše zmíněné projevy navíc doprovází systémové příznakyzvýšená teplota, bolest svalů, kloubů, hlavy a krku, celková únava, zvětšené mízní uzliny, často pokles váhy. Již v sekundárním stádiu se mohou začít projevovat ineurologické obtíže. Nespecifické i specifické protilátky v krvi jsou zde 100% detekovatelné. Není-li zahájena léčba, syfilis přechází v latentní formu.

3.    Časná latentní fáze syfilis

Časné latentní stádium je období sekundární fáze syfilis, kdy příznaky většinou odezní. Toto období bývá bez příznaků, případně s mírnými projevy, v krvi jsou však sérologicky prokazatelné protilátky a neléčený pacient je infekční. Nemocný přechází po 2 letech od infekce do latentní fáze, zde je možný pouze transplacentární přenos, jinak je pacient neinfekční. Po 4 letech je pacient prakticky neinfekční.

Zhruba u třetiny neléčených v sekundárním stadiu se následně rozvíjí terciární stadium.

4.    Terciární fáze syfilis

Terciární fáze nastává s odstupem 3-7 let a více od sekundárního stádia, což je však velmi individuální. Toto stadium má 3 formy, které se mohou projevovat jednotlivě i kombinovaně. Žádná z nich není infekční, ačkoliv zde dochází k aktivním projevům nemoci.

Jak již padlo, do terciární fáze se syfilis překlene cca u třetiny nakažených – asi třetina se uzdraví po primárním infektu i bez léčby, u další třetiny zůstane infekce latentní bez klinických projevů. V tomto stadiu již v těle nejsou přítomny bakterie Treponema pallidum, poškození orgánů tak souvisí primárně s reakcí vlastního imunitního systému.

Následující 3 formy syfilis v terciárním stadiu rozlišujeme dle oblasti, kterou projevy nemoci aktuálně postihují.

·       Gumatózní syfilis

Zde je postižena hlavně pokožka a nejtypičtějším projevem jsou tzv. gummata – různě rozsáhlá zánětlivá červenofialová ložiska se žlutavou tekutinou. Ta při perforaci vytéká ven, čímž vznikají otevřené vředy.

·       Kardiovaskulární syfilis

Nastupuje 15 až 30 let po infekci a postihuje zejména vzestupnou aortu s odstupujícími koronárními cévami, se vznikem aneurysmat, postiženy mohou být i játra a jiné orgány.

·       Neurosyfilis

Projevy syfilidy postihují zejména CNS. Jedná se o nejzávažnější komplikace. Neurosyfilis se objevuje 5 až 35 let po prvotní infekci a dělí se na další podtypy.

o   Neurosyphilis meningovasculosa

Objevuje se 5 až 10 let od ústupu sekundárního stadia. Jde o zánět mozkových obalů a cév, který zasahuje také míšní a mozkové nervy. Projevy mohou být částečná obrna svalů, pálení kůže, někdy až úplná ztráta citlivosti. Přidávají se silné bolesti hlavy a v pozdější fázi hrozí záchvaty mozkové mrtvice.

o   Neurosyphilis parenchymatosa

Vzniká za 15 až 20 let od sekundární syfilidy a souvisí se sníženou imunitní reakcí

Tabes dorsalis (poddruh neurosyfilis) postihuje zadní kořeny a provazce míšní či optický nerv. To se projevuje např. škubavou chůzí a vymizením reflexů dolních končetin. Připojují se další komplikace včetně možného částečného oslepnutí a hluchoty.

Nejzávažnějším stupněm syfilis je Paralysis progressiva s neurologickými a psychopatologickými příznaky. Klinicky jde o meningoencefalitidu, která postihuje mozkovou kůru. Tato forma se vyznačuje nespočtem komplikací – např. zvýšená dráždivost, nesoustředěnost, ztráta koordinace pohybů, poruchy paměti a celkové obtíže s vegetativním fungováním organismu. Dochází ke změně chování, osobnosti, mohou se objevit i maniodepresivní stavy a halucinace. Tyto změny mohou vést k demenci a vlivem dalších komplikací až ke smrti.

Vrozená syfilis

Postihuje plod nebo novorozence, který se nakazí od matky – přes placentu, během porodu či při kojení. Následkem může být spontánní potrat, předčasný porod i narození nemocného jedince. Rozlišujeme zde následující druhy:

  • Syphilis congenita praecox – projevuje se v novorozeneckém věku zvětšením jater a sleziny, kostními abnormalitami, zánětlivými ložisky v orgánech, syfilitickou vyrážkou po těle a dalšími obtížemi. Tato forma zpravidla končí smrtí dítěte do 2. roku od narození.
  • Syphilis congenita tarda – zpravidla se objevuje od 5 let věku dítěte až do období adolescence. Je typická vznikem tzv. Hutchinsonovy triády, kam patří hluchota, slepota a deformace kostí a zubů. Může se objevit i Tabes dorsalis a progresivní paralýza (viz třetí stadium syfilis).

Foto: Unsplash.com

Diagnostika a léčba syfilis

Diagnostika dle raných příznaků je obtížná. Potvrdit, či vyvrátit podezření mohou krevní testy (treponemový či netreponemový) nebo přímá vizuální kontrola za využití mikroskopie (zástinová mikroskopie, fluorescenční test na přítomnost protilátek či test amplifikace nukleových kyselin).

Vzhledem k závažnosti onemocnění je vyšetření na přítomnost syfilidy nutné nejen v případě reálného podezření, ale zároveň je součástí obligátních schémat v rámci prenatální péče o těhotné, u dárců krve, tkání i orgánů, v rámci předoperační přípravy a při hospitalizaci.

Při podezřelých příznacích je tedy vždy nutné co nejrychleji vyhledat lékaře. Kvůli vysoké infekčnosti je nakažený ze zákona povinen podrobit se vyšetření, nahlásit se na hygienickém úřadě a absolvovat léčbu. Vyšetření či léčbě syfilidy se pak musí podrobit i všechny reálně ohrožené osoby z okolí nakaženého.

Léčba syfilis

Rané stádium syfilidy lze léčit pomocí antibiotik – do svalu se aplikuje dávka penicilinu G. U osob s alergií na penicilin to může být také orální azitromycin, tetracyklin nebo doxycyklin.

Právě penicilin představuje vhodný způsob léčby pro všechna příznaková stadia syfilidy, liší se pouze doba podávání. U primární a sekundární fáze trvá léčba zhruba 2 týdny, u skryté syfilidy pak cca 3 týdny.

V případě neurosyfilis se podávají vysoké dávky nitrožilního penicilinu po dobu min. 10 dnů. Další projevy lze léčit nitrosvalovým podáváním penicilinu G. Léčba v tomto pokročilém stádiu může zamezit dalšímu šíření nemoci, ale nemůže napravit již proběhlé poškození organismu.

Syfilis je vysoce infekční onemocnění, které je vždy hlášeno hygienickému úřadu v dané oblasti. Pacient je sledován po celou dobu léčby a po jejím dokončení dochází na krevní testy. Jsou-li všechna vyšetření po 2 letech od zaléčení negativní, může být pacient vyřazen z evidence.

Vedlejší účinky léčby

Mezi potenciální vedlejší účinky léčby patří Jarisch-Herxheimerova reakce, kdy endotoxin z rozpadajících se treponemat způsobuje třesavku, horečku, bolesti hlavy a svalů a tachykardii. Proto bývají pacienti při léčbě často hospitalizováni. Tato reakce se zpravidla rozvíjí do hodiny po zahájení specifické léčby a může trvat celý den.

Syfilis a prevence

Nejdůležitější součástí prevence syfilis je pochopitelně bezpečné a zodpovědné sexuální chování. To zahrnuje pečlivý výběr sexuálních partnerů, vyvarování se promiskuitnímu chování, používání bariérové ochrany a dodržování základních hygienických pravidel. Těhotné by pak měly podstoupit všechna povinná vyšetření. V případě podezřelých příznaků je pak vždy nutné co nejrychleji vyhledat lékaře.

Obrátit se můžete také na odborníky z kliniky EUC.

Lékaři a ordinace EUC

 

Zdroje: wikiskripta.eu, venerologie.cz, zdravi.euro.cz

 

Často kladené otázky

Nejčastější cestou přenosu je pohlavní styk, a to včetně análního a orálního. Dále je možný přenos z matky na dítě (přes placentu, při porodu či kojením), krevní přenos (např. u narkomanů sdílejících jehlu) a nejméně pravděpodobný přenos kontaminovanými předměty.

Udává se, že inkubační doba syfilis je 9 až 90 dnů. Prvotní příznaky se většinou objeví zhruba 21 dnů (či déle) po vystavení organismu infekci. Jedná se většinou o vřed v místě vstupu infekce do těla a zduření spádových lymfatických uzlin (nejčastěji tříselných) 1 až 2 týdny po utvoření vředu.

Léčba se odvíjí od stadia, v němž je nemoc odhalena. Ranou fázi syfilidy lze léčit pomocí antibiotik, kdy se do svalu aplikuje dávka penicilinu G. Právě penicilin představuje vhodný způsob léčby pro všechna příznaková stadia syfilidy – liší se zde pouze doba podávání. Léčba pokročilé syfilidy může zamezit dalšímu šíření nemoci, ale nenapraví již vzniklé poškození organismu.

Související články