EUC Psychiatrie
Psychiatrie je medicínský obor, který se zabývá prevencí, diagnostikou a léčbou duševních poruch a nemocí. Zahrnuje psychiatrii dospělých, dětí a dorostu, gerontopsychiatrii, psychiatrickou adiktologii, psychiatrickou sexuologii a psychiatrickou rehabilitaci.
Dětská psychiatrie
Dětská psychiatrie se věnuje léčbě a diagnostické péči pro děti a adolescenty. Spektrum problémů, se kterými přicházejí rodiče se svými potomky, je velmi široké: mezi časté diagnózy patří úzkostné poruchy, deprese, ale i poruchy chování, poruchy příjmu potravy, poruchy autistického spektra ad. Méně časté jsou psychotické poruchy, mentální retardace. Dětská a adolescentní psychiatrie nezřídka řeší i závislosti na různých psychoaktivních látkách, v dnešní době i závislost na digitálních technologiích.
Co může psychické problémy způsobovat?
Spouštěčem psychických obtíží mohou být problémy v rodině, neúspěchy ve škole, problémy v dětském kolektivu, šikana. Důležitou roli hrají genetické, sociální a výchovné faktory. Dětský psychiatr často spolupracuje s psychologem, ale obvykle se snaží i o spolupráci se školou, případně i s institucemi, jako je OSPOD nebo ČSSZ.
Psychiatrie – ambulance
Psychiatrická péče se obvykle poskytuje ambulantně. Ambulance psychiatrie jsou ve státních zdravotnických zařízeních i soukromých praxích psychiatrů, kam klienti docházejí na pravidelné konzultace. Nejčastěji se u psychiatra léčí úzkostné stavy a deprese, méně často již psychotická onemocnění, obsese, sledovat lze dnes nárůst různých typů poruch paměti. Ve státních ambulancích je základní psychiatrická péče plně hrazena zdravotními pojišťovnami. Ambulantní léčba může probíhat i na klinikách psychiatrie většiny nemocnic. O pacienty s duševními potížemi se starají psychiatři a psychologové.
Rozdíl mezi psychologem a psychiatrem
Na rozdíl od psychologa, který s pacientem obvykle pracuje pomocí různých psychoterapeutických přístupů a případně na vyžádání lékaře provádí psychologické vyšetření, psychiatr může léčit duševní nemoci i prostředky medicínskými, tedy medikamentózně. V psychiatrii se stále léčí i elektrokonvulzivní terapií, lidově nazývanou elektrošoky, tu ve světě ročně podstoupí milion lidí s duševními problémy. Přestože patří mezi nejvíc stigmatizované způsoby léčby, elektrošoky v psychiatrii patří mezi nejúčinnější formu léčby pacientů s těžkými depresemi či farmakorezistentní schizofrenií. V současnosti je zcela bezbolestná, probíhá v celkové anestezii a pacientům přináší relativně rychlou úlevu od potíží. Novější metodou je repetitivní transkraniální magnetická stimulace – opět se využívá spíše u farmakorezistentních stavů nebo u léčby obsedantně-kompulzivní poruchy.
Pokud není v nemocnici psychiatrické oddělení, ambulantní psychiatr vykonává i konziliární vyšetření v nemocnici. Řada somatických dekompenzací totiž může vyvolat stavy, kdy je třeba využít efektu psychofarmak.
Obor psychiatrie spolupracuje s dalšími specialisty a institucemi
Častá je spolupráce s psychology. Pro psychiatra je spolupráce s psychology stěžejní, ale i psychiatr má k dispozici psychiatrické testy – jejich výsledky jsou ale spíše jen hrubě orientační. Dále psychiatři spolupracují s praktickými lékaři, neurology, ale i lékaři jiných oborů. Důležitá je také spolupráce s institucemi zaměřenými na sociální problematiku.
V rámci reformy psychiatrie vznikají nová CDZ (centra duševního zdraví), ale i rozšířené ambulantní psychiatrie, kde je spolupráce psychiatra s psychologem a sociálním pracovníkem již samozřejmostí.
Historie psychiatrie
O tom, že duševní nemoci řešili lidé od nepaměti, svědčí historie psychiatrie. Psychiatrické nemoci jsou jedněmi z prvně popsaných nemocí, pojem psychiatrie byl poprvé použit německým lékařem Johannem Christianem Reilem v roce 1808. Už Hippokrates se zabýval duševními nemocemi, jako jsou choroby mozku, od roku 1821 se vyučovalo chorobomyslnictví, ale až ve 20. století se začalo seriózně bádat ve vědách a přístupech psychiatrických.
Česká psychiatrie
Základy současné české psychiatrie položil císař Josef II., který založil Všeobecnou nemocnici v Praze a jako její část zřídil i azyl pro šílence. První českou učebnici psychiatrie s bohatým slovníkem českých profesionálních výrazů a s obdivuhodnou přesností a plasticitou klinických popisů napsal a v letech 1887 a 1890 publikoval Karel Kuffner (1858–1940). Klinickou psychiatrií rozuměli první čeští psychiatři medicínský obor s biologickými základy, který od lékaře vyžaduje jak velké množství psychologické citlivosti, tak metodologickou přesnost k tomu, aby mohla být úspěšně praktikována. Klinika psychiatrie v Praze měla v čele slavné osobnosti, mezi něž patří Zdeněk Mysliveček (1881–1974) a jeho následovník Vladimír Vondráček (1895–1978). Milníkem se pro českou psychiatrii po 2. světové válce stalo založení Výzkumného ústavu psychiatrického v roce 1961.
Hospitalizace na psychiatrii
Kromě ambulantních konzultací a pravidelných psychiatrických sezení je možné léčit i v rámci hospitalizace. Psychiatrie pak k léčbě využívá léky, terapii i rehabilitační aktivity. Pacientům jsou k dispozici dílny pracovní terapie, tělocvičny, venkovní prostory, terapeutické místnosti či výtvarné ateliéry. Pokud pacient odmítá hospitalizaci, může podepsat negativní revers, tedy vyjádření nesouhlasu s hospitalizací či jejím pokračováním. Pokud ale pacient ohrožuje sebe nebo jinou osobu, může být soudem rozhodnuto o jeho hospitalizaci v nemocnici i proti jeho vůli.
Pohotovost psychiatrie
Jako v případě jiných nemocí, i u psychiatrických diagnóz se může náhle zhoršit psychický stav pacienta natolik, že je třeba akutní vyhledání psychiatra, ovšem vzhledem k riziku prodlení při současné přetíženosti psychiatrů a psychologů je ještě další možností okamžitá návštěva praktického lékaře či vyhledání ambulance psychiatrického oddělení nemocnice, kde je péče dostupná 24/7. Především v pedopsychiatrii je situace kritická.
Další šancí na rychlou intervenci je krizová linka psychiatrie, zavolat je možné bezplatně nonstop například na Linku důvěry, Linku bezpečí, Linku pro rodinu a školu, Linku první psychické pomoci, RIAPS. Vždy je dobré, když blízké okolí nemocného včas odhalí, že je třeba vyhledat odbornou pomoc. Dostupné jsou i různé online psychoterapeutické služby, je ale třeba si pohlídat odbornost terapeuta.
Příznaky psychologických poruch
Veřejnost se často domnívá, že pacienti psychiatrie bývají agresivní, často se zaměňují termíny jako psychóza a psychopatie. Agresivní jednání je spíše doménou psychopatů, psychiatričtí pacienti jsou spíše nebezpeční sami sobě a okolí je často využívá. Depresivní onemocnění nebo schizofrenie mohou člověka dovést k fatálnímu rozhodnutí, ale sebedestruktivní jsou i jiné psychiatrické nemoci, např. porucha příjmu potravy, či jsou v dnešní době časté různé formy sebepoškozování zejména u dětí a adolescentů.
Soudní psychiatrie a další obory
V případě, že pachatele trestného činu není možné stíhat pro jejich nepříčetnost, duševní poruchu či užívání návykových látek, využívá se ochranné léčení (detence). S tím souvisí i forenzní psychiatrie – jedna z aplikovaných disciplín, která se využívá v soudní praxi, při vypracovávání soudních znaleckých posudků pro zjišťování psychických charakteristik obviněných. Zkoumá mimo jiné příčetnost v době konání trestné činnosti. Ke slovu v takových případech přichází soudní psychiatrie – obor, který přesahuje rámec klinické psychiatrie a dotýká se oblastí somatické medicíny, právních věd, kriminologie či kriminalistiky.