Jarní alergie potrápí až čtvrtinu obyvatel. Příznaky nedoporučuji v žádném případě podceňovat, varuje lékař

03. dubna 2024

Jarní alergie potrápí až čtvrtinu obyvatel. Příznaky nedoporučuji v žádném případě podceňovat, varuje lékař

V České republice žije více než 2,5 milionu alergiků.[1] S blížícím se jarním obdobím a nástupem pylové sezóny začne „trápení“ s alergickou rýmou až čtvrtině Čechů.[2] Mnoho lidí však své příznaky podceňuje a mylně je přisuzuje nachlazení. Neléčená alergie ale může vést až k průduškovému astmatu. Odhaduje se, že počet alergiků bude stoupat – podle dat bude v roce 2025 více než 50 % Evropanů trpět nějakou formou alergie.[3] Diagnostika onemocnění je přitom rychlá a jednoduchá.

Jarní sezóna klepe na dveře, ale alergici ji příliš neocení, ba naopak. Mezi nejčastější příznaky, s nimiž se v tomto období potýkají, patří svědění těla, vodnatá rýma nebo kýchání. Velmi často se může přidat i zánět spojivek. Pacienty dokáže potrápit také teplota, únava a vyčerpání. Podle průzkumu vnímají alergii jako obtěžující až 2/3 Čechů.[4] V Evropě se s touto nepříjemnou diagnózou setkalo až 150 milionů lidí.[5] Pro porovnání – například v Německu se s alergií léčí 30 % osob[6], ve Velké Británii je to téměř polovina obyvatel.[7]

Alergie není banální onemocnění

„Alergie je vlastně nepřiměřená reakce imunitního systému. Zpočátku si ji mnoho lidí může plést s nachlazením, a tak většina pacientů přichází na cílené alergologické vyšetření pozdě. Mezi typické příznaky se řadí zarudnutí pokožky, svědění kůže a očí i otoky. Proto alergii nedoporučuji v žádném případě přecházet – v nejvážnějších případech může nastat až život ohrožující stav – anafylaktický šok,“ varuje MUDr. Martin Hospodka, vedoucí lékař alergologie a imunologie z Canadian Medical, a dodává: „Významnou roli hraje i rodinná anamnéza. Pokud jsou oba rodiče alergici, šance, že se s ní bude léčit i jejich potomek, je více než 50%.“

Pylové alergeny jsou nejrozšířenější

Pylové alergeny se do těla dostávají velmi snadno, na svědomí posléze mívají takzvané inhalační alergie. Zdrojem pylu jsou zejména trávy, obiloviny, stromy a byliny. „Pylové neboli inhalační alergie se do těla dostávají skrze dýchací cesty. Jejich závažnost souvisí s koncentrací pylu. Jedná se o velmi nebezpečné formy alergie, jelikož se mohou rozvinout až v astma. Naštěstí jsme schopni pomocí alergologických testů včas určit diagnózu a pacienta začít léčit. Léčba závisí na konkrétním druhu alergie a její intenzitě,“ přibližuje MUDr. Martin Hospodka.

I přesto, že genetické predispozice hrají velkou roli, můžeme i my sami ovlivnit, zda se s alergií budeme léčit. Mezi rizikové faktory rozvoje onemocnění totiž patří i kouření, obezita, nedostatek fyzické aktivity nebo nezdravá strava.

Laboratorní vyšetření odhalí až 295 alergenů

Pokud máme podezření na alergii, můžeme si pomocí laboratorního testu Alex 2 nechat z malého množství krve vyšetřit najednou až 295 alergenů. Jedná se v současnosti o jediné vyšetření, které umožňuje prověřit takto široký profil alergií pacienta.

Laboratorní test Alex 2

[1] https://www.zzmv.cz/svetovy-den-alergie-a-astmatu

[2] https://www.em.muni.cz/vite/4207-prichazi-jaro-a-s-nim-i-pylove-alergie

[3] https://www.veroval.info/-/media/diagnostics/files/knowledge/eaaci_advocacy_manifesto.pdf

[4] https://www.ipsos.com/cs-cz/projevy-alergie-zaznamenalo-9-z-10-cechu

[5] Parliamentary question | Allergy prevention, support and research policies in the EU | E-002242/2022 | European Parliament (europa.eu)

[6] https://www.ecarf.org/en/information-portal/general-allergy-info/allergien-zahlen-und-fakten/

[7] https://www.allergyuk.org/about-allergy/statistics-and-figures/

Související články