05. srpna 2020 Zdraví a životní styl Moderní léčba a prevence Pro média Nemoci a diagnózy

Klíšťová encefalitida – riziko roste rychle, přístup k prevenci se mění pomalu

Nárůst nových případů o přibližně 25 % oproti loňskému roku – tak vypadá současný výskyt klíšťové encefalitidy v České republice. Do konce června se jedná podle statistiky ISIN (Informační systém infekčních nemocí) již o 158 onemocnění oproti 119 ve stejném období loňského roku. Jak jste na tom s ochrannými protilátkami a zda je na místě se nechat očkovat, zjistíte pomocí jednoduchého testu. Vybrat si můžete jedno z odběrových míst EUC Laboratoří po celé České republice.   

Klíšťata jsou aktivní dříve a do pozdějších období roku, osídlují nové a již i výše položené oblasti. Na zhoršení situace se podílí deštivé počasí a mírné zimy. Také počet dní v roce, kdy hrozí riziko nákazy, se oproti rokům minulým stále zvyšuje. V poslední době také roste popularita konzumace nepasterizovaného kravského, ovčího či kozího mléka a mléčných výrobků. Pokud je zvíře infikováno, virus se uvolňuje do mléka a u člověka může dojít k nákaze.

K nejvážnějším rizikům po přisátí klíštěte patří onemocnění boreliózou a klíšťovou encefalitidou. „Zatímco riziko boreliózy po přisátí klíštěte výrazně vzrůstá až po 24 hodinách, u klíšťové encefalitidy je virus přítomen přímo ve slinných žlázách klíštěte, přenos může být proto rychlý, a to v řádu hodin,“ vysvětluje MUDr. Petr Podroužek, CSc., odborný ředitel EUC Laboratoří, a doplňuje: „Po návratu z výletu do přírody a nálezu klíštěte na těle, může již být člověk nakažen.“

Onemocnění klíšťovou encefalitidou postihuje mozkové blány a mozek. Může proběhnout relativně lehce, dokonce i bez zjevných příznaků, až po život ohrožující stavy, výjimečně i úmrtí. Po jednom či dvou týdnech od nákazy se objeví příznaky podobné chřipce (zvýšená teplota, únava, bolesti hlavy, svalů a kloubů). Po malém odstupu dojde k druhé fázi onemocnění, kdy je zasažena centrální nervová soustava – objeví se vysoká horečka, bolesti hlavy, zvracení, ztuhnutí šíje, dezorientace. Může dojít i k dlouhodobým či doživotním následkům – ochrnutí, poruchám rovnováhy, soustředění, spánku nebo k depresím.

Na rozdíl od boreliózy existuje proti klíšťové encefalitidě očkování. I když si lidé už začínají riziko uvědomovat a počet očkovaných, zvláště u mladších ročníků, stále roste, proočkovanost české populace je podle loňských údajů nízká – kolem 29 %.  Sousední Rakousko, které má se svými téměř 9 miliony obyvatel z okolních států nejvyšší proočkovanost (80 %), eviduje ročně zhruba asi pětinu onemocnění klíšťovou encefalitidou oproti České republice.  Přitom české zdravotní pojišťovny na očkování významně přispívají. Podávají se 3 dávky, k dispozici jsou dvě vakcíny.

„Očkování však nezanechává celoživotní imunitu, ochranné protilátky po očkování časem klesají. Hladinu ochranných protilátek v krvi je vhodné ověřit asi po pěti letech (u mladých lidí) a po přibližně třech letech (u padesátníků a starších). Bude-li nízká, je na místě se nechat přeočkovat,“ připomíná MUDr. Petr Podroužek, CSc. Rychlost poklesu hladiny ochranných protilátek je velmi individuální. Zdravotnické laboratoře dnes běžně provádějí vyšetření a vyhodnocení hladiny ochranných protilátek typu IgG proti klíšťové encefalitidě i bez doporučení lékaře za přímou úhradu, cena v EUC Laboratořích činí 375 Kč + odběr u dospělého 48 Kč. Pokud je hladina protilátek nedostatečná, je zapotřebí přeočkování.  

Chci test na protilátky

Související články

Chřipka přichází náhle. Na prevenci je čas už nyní!

Tříselná kýla – příznaky, léčba a prevence

Bolest zad – druhy, příčiny, léčba a prevence

Pátá nemoc – výskyt, příznaky, léčba a prevence