Nespavost – popis, příčiny a léčba

23. ledna 2023

Nespavost – popis, příčiny a léčba

Nespavost je nejčastěji se vyskytující spánkovou poruchou, jejíž hlavním příznakem bývá neschopnost usnout, přerušované spaní, časné buzení či náhlé narušení spánku doprovázené úzkostí. Nespavost se může vyskytovat samostatně, ale často za ní stojí jiné onemocnění (psychiatrické, kardiovaskulární, neurologické…). V článku si definujeme pojem nespavost, stručně popíšeme proces spánku, možné příčiny nespavosti i způsoby, jakými lze tento problém léčit.

Průměrně člověk potřebuje cca 7–8,5 hodin spánku denně. Doba potřebná k odpočinku se pochopitelně u každého jedince liší, což je zpravidla dané geneticky.

Co je vlastně nespavost?

Nespavost (insomnie nebo také hyposomnie) je definována jako porucha nočního spánku, tzn. neschopnost spánek navodit či udržet jej. Udává se, že různými poruchami spánku trpí až 40 % populace, přičemž zhruba 13 % z případů je vážných a mohou poškodit zdraví. Naprostá většina spánkových poruch je přitom psychického charakteru. Dle převažující příčiny se poruchy spánku dělí následovně:

  • insomnie neboli nespavost;
  • hypersomnie neboli nadměrná spavost;
  • poruchy cirkadiánního rytmu – poruchy střídání spánku a bdění;
  • parasomnie – chorobné stavy či jevy související se spánkem jako např. náměsíčnictví, mluvení ve spánku, noční křeče a další.

Z hlediska trvání pak insomnie dělíme na krátkodobé, občasné (intermitentní) a chronické, které trvají déle než 1 měsíc.

 

Začarovaný spánkový kruh

Průměrně člověk potřebuje cca 7–8,5 hodin spánku denně. Doba potřebná k odpočinku se pochopitelně u každého jedince liší, což je zpravidla dané geneticky. Spánkové návyky se však během života mohou měnit, říká MUDr. Jana Vyskočilová ze spánkové laboratoře EUC Kliniky Plzeň.

  • Za chorobný lze považovat stav, kdy spánek nepřináší adekvátní odpočinek a zotavení. Člověk se např. během noci několikrát budí či opakovaně nemůže usnout, důsledkem čehož pak přichází únava během dne. Tím vzniká jakýsi začarovaný kruh, kdy se dotyčný pokouší dohnat „promarněný“ čas denním odpočinkem a večer opět nemůže usnout. Podvědomě si tak vytváří návyk na spánek během dne a bdělost ve večerních, nočních, až ranních hodinách – odborníci tento jev nazývají ďábelský kruh.

 

Jednotlivé fáze spánku

Kvalita spánku se odvíjí nejen od délky spánku, ale také od jeho hloubky. Přičemž celý spánkový proces probíhá ve dvou odlišných režimech:

·   REM (Rapid Eye Movement), paradoxní fáze

Při této fázi je intenzita mozkové činnosti podobná jako za bdělého stavu, doprovází ji oční pohyby se zavřenými víčky a uvolňují se svaly.

·   NREM (Non REM), ortodoxní fáze

Tuto fázi charakterizuje útlum mozkové činnosti, tělesný klid a celkové uvolnění.

Fáze NREM se dále dělí na 3 další stádia dle hloubky spánku – lehký spánek, středně hluboký spánek a velmi hluboký spánek. Během noci pak dochází ke střídání těchto fází, přičemž zdravý jedinec stráví ve středně hlubokém spánku nejvíce času.

Foto: Unsplash.com

 

Příčiny nespavosti

Nespavost může mít řadu vyvolávajících faktorů, které lze rozdělit na zevní a vnitřní. Pro úspěšnou léčbu insomnie je pak nutné jejich řádné prozkoumání a vyhodnocení.

·    Zevní faktory nespavosti

Do této skupiny patří zejména stres pramenící nejčastěji z nadměrného pracovního vytížení. Dále různé vlivy prostředí (chlad, teplo, hluk, nevhodná matrace…) a nepřiměřená spánková hygiena, tzn. soubor opatření pro usnadnění usínání a podporu normálního průběhu spánku. Negativní vliv může mít též užívání stimulujících nápojů (káva, energetické nápoje a alkohol) nedlouho před usnutím, kouření a jiné návykové látky, ale také zvýšená aktivita/sport méně než 5 hodin před usnutím, či např. nedostatek železa.

·   Nespavost po alkoholu

Alkohol sice urychluje nástup spánku a ulehčuje proces usínání, dlouhodobě však i malá dávka alkoholu před spaním narušuje zdravý průběh spánku a zvyšuje riziko probuzení – tím snižuje jeho kvalitu.

·   Vnitřní faktory nespavosti

Vnitřní faktory zahrnují fyzické a psychické potíže. Může se tedy jednat o stavy spojené s přítomností nějaké choroby či bolesti, kvůli nimž pacient nemůže usnout (např. bolest svalů, kloubů atp., svědění, zažívací obtíže, endokrinními poruchy, pocení, kašel, astma, dušnost, arytmie …). Dále silné emoční zážitky, úzkost a jiné neduhy způsobující neklid.

Samostatnou kapitolu pak představuje již zmíněná chronická nespavost, která je definována obtížemi přetrvávajícími po dobu alespoň 1 měsíce, kdy se problémy se spánkem objevují třikrát za týden a vícekrát. Pokud tento stav přetrvává v horizontu let, vedle hrozby závažných zdravotních komplikací pak ve finálním důsledku zvyšuje též riziko předčasné smrti.

 

Nespavost u dětí

U dětí, zejména u kojenců, bývá nespavost spíše vzácná. Spánkový režim se utváří s růstem dítěte, proto je zde na místě především trpělivost rodičů.

Pokud však příznaky nespavosti přetrvávají po delší dobu, s největší pravděpodobností souvisejí s nevhodnými uspávacími návyky. Je-li tedy naučený uspávací rituál (např. chování v náruči, houpání atp.) narušen, mohou problémy s usínáním či buzením během noci nastat. Tyto potíže lze většinou celkem lehce odstranit návratem k zažitému uspávacímu rituálu.

 

Nespavost v těhotenství

Zvýšená únava je běžnou součástí těhotenství a mají ji na svědomí hormony, obvykle tedy není důvodem k návštěvě lékaře – ani v případě, že ji ženy pociťují i během dne. Mezi varovné příznaky však patří dlouhodobá nespavost, časté noční buzení, usínání déle než cca 30 minut, spánek kratší než 6 hodin, spánková apnoe, chrápání, bolest nohou, extrémní únava během dne a deprese související s únavou.

Foto: Unsplash.com

 

Léčba nespavosti

Existuje celá řada léčebných postupů, jak na nespavost vyzrát. Základem je však úprava životního stylu spánkových návyků. Při problémech se spánkem tedy lékaři doporučují dodržovat několik jednoduchých pravidel, která napomáhají k dostatečné produkci melatoninu, tedy hormonu vznikajícímu v mozkové epifýze a navozujícímu nástup spánku.

  • Snažit se o pravidelný režim – čili ulehat každý den ve stejnou dobu;
  • obecně eliminovat stres;
  • jíst nejpozději 2 hodiny před spánkem;
  • sporty a jiné aktivity provozovat nejpozději 5 hodin před spánkem;
  • před usnutím neposlouchat hlasité zvuky;
  • vyhnout se práci těsně před spánkem;
  • vynechat kouření, alkohol, kávu, energetické nápoje atp. (zvláště před ulehnutím);
  • užívat kvalitní matrace a prodyšné lůžkoviny;
  • usínat v dobře větraném prostoru;
  • vyhýbat se spánku během dne;
  • během dne provozovat přiměřenou fyzickou aktivitu.

Pokud nepomůže úprava životního stylu, nácvik spánkové hygieny či vytvoření vlastních spánkových rituálů, často se přistupuje se k léčbě farmakologické. Ta zahrnuje podávání léků ze skupiny hypnotik, při úzkostných příčinách se podávají anxiolytika. Porucha střídání spánku a bdění se pak řeší podáváním zmíněného melatoninu.

Nicméně předpokladem správné a efektivní léčby nespavosti je především její přesná diagnostika. Je-li tedy nespavost způsobena psychickými příčinami, vhodnou hlavní léčebnou metodou je psychoterapie zvolená dle druhu poruchy. (hypnoterapeutické bloky, kognitivně-behaviorální terapie a další.).

Přičemž psychoterapeutický proces lze podpořit i šetrnými léky, které nezpůsobují závislost. Ty k dlouhodobějšímu užívání by pak měl předepisovat psychoterapeut, nikoliv praktický lékař.

TIP: Mezi babské a bylinkové rady, jak na nespavost patří např. meduňkový čaj cca 2 hodiny před spánkem či např. teplé mléko s medem. Dále může eventuálně pomoci odvar z kozlíku lékařského či horká koupel.

Foto: Unsplash.com

Komplikace a prevence nespavosti

Hlavní komplikací je pochopitelně denní únava a psychické potíže s insomnií související. Chronická únava pak může vyústit např. ve velmi nebezpečné mikrospánky či celkově sníženou schopnost koncentrace v práci nebo ve škole. Strach z neschopnosti usnout pak může vyvolávat narůstající úzkost, která může vést až k depresím,vysvětluje MUDr. Vyskočilová.

Jak již padlo, z hlediska prevence je důležitá zejména úprava životního stylu a spánkových návyků, odstranění faktorů ohrožujících plnohodnotný spánek a včasné řešení již nastalých problémů. Pokud se tedy s nespavostí potýkáte dlouhodobě, neodkládejte návštěvu lékaře, který pomůže správně určit příčinu obtíží a zvolit vhodnou metodu léčby dle konkrétního druhu poruchy. Obrátit se můžete také na odborníky z kliniky EUC.

Lékaři a ordinace EUC

Zdroje: cpzp.cz, svl.cz, medicinapropraxi.cz, adicare.cz, vitalion.cz

Často kladené otázky

Nespavost (insomnie nebo také hyposomnie) je definována jako porucha nočního spánku. Jde o nejčastější skupinu spánkových poruch, jejíž hlavním příznakem bývá neschopnost usnout, přerušované spaní, časné buzení bez schopnosti pokračovat ve spánku či jeho náhlé přerušení s atakou úzkosti.

Příčin způsobujících nespavost může být nespočet. Mezi nejčastější faktory pak patří stres, dále např. negativní vlivy prostředí jako hluk, světlo, nepohodlná matrace, chlad či teplo, ale také faktory vnitřní jako přítomnost choroby, bolesti, alergie atp.

Ta je definována obtížemi přetrvávajícími po dobu alespoň 1 měsíce, kdy se problémy se spánkem objevují třikrát týdně či častěji. Pokud tento stav přetrvává v horizontu několika let, vedle hrozby závažných zdravotních komplikací pak ve finálním důsledku zvyšuje též riziko předčasné smrti.

Související články