04. května 2020 Moderní léčba a prevence Nemoci a diagnózy

Rozhovor s vedoucí odběrových míst EUC Laboratoří, Libuší Vitkovou, o testování nového typu koronaviru

Ze zvědavosti, ve snaze předejít nákaze v rodině nebo proto, aby se firma po týdnech home office mohla sejít v práci bez obav. Motivace pro testy na nový typ koronaviru máme různé. V Praze je provádí například EUC Laboratoře. A zájem o ně den ode dne stoupá.

Libuše Vitková je vedoucí oddělení odběrových míst. Denně se setká se sedmdesáti lidmi, kterým odebírá vzorky na zjištění nákazy novým typem koronaviru. Popsala nám, jak odběry probíhají, kdy se dozvíme výsledky i to, čeho se nejvíce bojíme.

O samotných odběrech jsem četla už spoustu věcí. Je výtěr bolestivý?

Na rovinu: výtěr z nosohltanu je velice nepříjemný, bolestivý ale ne. Spočívá v tom, že se speciální tyčinka zasune do zadní části nosu a tam se musí malinko ohnout. Lidem většinou vyhrknou slzičky, zamrkají, někdo se pak vysmrká a pokračujeme výtěrem ještě z krku. Nosohltan je ale stěžejní, tam se zachytává nejvíce virů.

Bojí se přicházející lidé, co je čeká?

Bojí. Především ten, kdo má větší dávivý reflex. Dokonce bych řekla, že se lidé více bojí samotných odběrů než eventuálního pozitivního výsledku testu. Ale opravdu se snažíme s nimi předem komunikovat, říct, co je čeká. Prodýchávám to s nimi, předem se snažím si z toho dělat už legraci a trochu to zlehčovat, pomoct jim. Příjemné to není, ale žádná tragédie také ne. Dokonce jsme zvládli udělat výtěr i půlročnímu miminku.

K vám mohou přijet i rodiče s dětmi?

Ano, ne na všech místech to tak ale je. Zatím jsme to vždycky zvládli. Děti byly skvělé. Rodiče si je vezmou na klín, opřou o sebe, podrží jim hlavu a ruce. Dosud jsme neměli žádný problém.

Jedna skupina jsou lidé, které na odběry pošle z nějakého důvodu lékař. Co ale samoplátci? Co je k vám vede především?

Motivy jsou různé, je to rozmanitá skupina lidí. Třeba ti, co pracují v zahraničí a mají určitou obavu, že se mohli nakazit. Nebo naopak ti, kdo byli třeba kvůli práci nějaký čas na ubytovně a teď se vracejí domů a chtějí se ujistit, že jsou v pořádku. Chodí k nám podnikatelé, firmy objednávají testy pro zaměstnance. Pak se hlásí preventivně ti, kdo se starají o seniory v rodině a mají strach o ně. Ale přijela k nám i rodina s dvěma dětmi, čistě ze zvědavosti a ujistit se, že jsou v pořádku.

Jako samoplátce může tedy přijít kdokoliv? Kolik stojí v takovém případě testy?

Samoplátce ale nepřijímají na všech místech, kde se testuje. Určitě doporučuji informovat se předem, třeba na stránkách ministerstva zdravotnictví. Také je třeba si všímat toho, jaký typ odběrů se, na kterém místě provádí – zda výtěr nebo krevní testy. I těch je více druhů.

Můžete nám v tom udělat jasno? Máme jít spíš “na krev” nebo na výtěr?

I k nám chodí často lidé v domnění, že provádíme krevní testy. K tomu ale odběrový stan není uzpůsobený. Výtěr z nosohltanu a krku je nejjistější a rychlá metoda dozvědět se, zda jste zasaženi novým tipem koronaviru. Z krve se dělají rychlotesty, ty zjišťují přítomnost protilátek, tedy že jste nemoc prodělala – máte protilátky nebo ne. Pak jsou ještě odběry krve z žíly, které stanovují přesné hladiny protilátek, to jsou už specifické odběry. Pro základní informaci je výtěr tou nejlepší volbou. Stojí dva tisíce pět set korun, platí se na místě a ideálně kartou.

Jak je to s výsledky, kdy se je dozvíme?

Do čtyřiceti osmi hodin se je dozví samoplátci. Poskytnou nám mail a telefonní číslo. Do mailu přijdou výsledky v zabezpečené příloze, na telefon pak pin kód. Pokud na vyšetření posílá lékař, doporučujeme mu zavolat za dva až tři dny. Výsledky jsou samozřejmě to, co lidi na místě zajímá jako první a vyptávají se nás. Často se i s ledasčím svěřují, zajímá je, jestli mohou mít pozitivní výsledek testů. Občas se i zapovídáme, ale samozřejmě ne na úkor čekání ostatních.

Kde provádíte odběry na zjištění nákazou novým typem koronaviru?

Odběrový stan je umístěný v Praze na Veleslavíně na nádvoří zámečku, kde bývalo zdravotnické zařízení. Je to krásně přístupné autem, ale i městkou hromadnou dopravou nebo pěšky. Snažili jsme se vybrat místo, kde nebude vysoká koncentrace lidí, ale každý se sem v pohodě dostane.

Jak to vypadá uvnitř a kolik zdravotníků tu pracuje?

Ve stanu máme stoleček, kde probíhá administrativa, ta je v případě samoplátců na trochu delší dobu, pro ty, kdo mají žádanku od lékaře, je to rychlý proces. Administrativu zajišťují tři lidé a dvě provádíme výtěry. Pro ty je vyhrazené místo za zástěnou, tady máme všechny pomůcky – výběrové sady, štětičky, dezinfekci, ochranné prostředky, rukavice, ale většinu odběrů provádíme venku přímo z auta.

Orientace na místě je pro přijíždějící snadná? Nečekají se fronty?

Vše probíhá tak, že hned o vchodu a vjezdu je pracovník, který všechny nasměruje především podle toho, zda jde o samoplátce nebo zájemce s žádankou od lékaře. Tím se řídí, z které strany stanu si ho přebereme my zdravotníci. Potřebujeme žádanku, pokud je vystavená, kartičku pojištění. Vyřídíme nezbytnosti. I pro pacienty máme připravené rukavice, abychom nesahali společně na stejné věci. Pak provedeme výtěr z nosohltanu a krku a pacienti odjíždí nebo odchází. Všechno je otázka pár minut a s dobrou organizací na místě se nečeká.

Jak jste chráněni vy zdravotníci?

Vypadáme “krásně.” Na sobě máme overaly, respirátory, ochranné brýle, štít, rukavice a návleky na boty. Je nám horko a máme žízeň, ale dá se to vydržet. Ochranným pomůckám věřím, že nás chrání dobře. Když někdo opravdu kašle, raději se ještě postříkáme dezinfekcí.

Daří se zájemce odbavit průběžně?

Testovat jsme začínali 23. března, zpočátku s deseti lidmi denně. Teď je to kolem sedmdesáti příchozích. Fungujeme denně od osmi do dvanácti a všechno se daří průběžně, když tak si pospíšíme my, ale najednou tu byla nejvíce čtyři auta. Kapacitně můžeme zvládnout až sto vzorků denně a možná to nastane, protože zájem o testy pořád stoupá.

Zvládáte i zásobování, máte dost vzorků?

To je obecně problém. Třeba štětičky na výtěry musí být opravdu tenounké, abychom lidem neublížili. Ty, které jsme původně dostali, byly navíc bavlněné a tady je zapotřebí syntetický materiál. Ty se nedají moc objednat, protože se vyrábějí v Itálii. Naštěstí máme skvělý tým lidí, kteří umí všechno zařídit, takže máme s čím pracovat.

Rozhovor uskutečnila redakce Vitalia.cz