Trombóza – příčiny, příznaky, komplikace a léčba

Trombóza je stav, kdy dochází k tvorbě krevní sraženiny neboli trombu v cévě a k ucpání příslušné žíly či tepny – následky jsou však různé.

Co je to trombóza

„Krev se běžně sráží pouze při narušení cévní stěny – tehdy nastupuje velmi složitý proces srážení krve, tzv. koagulační kaskáda. Někdy však krevní sraženiny vznikají bez poranění, v nesprávný čas a na nesprávném místě, kde mohou ucpávat cévy, brzdit krevní oběh a blokovat přirozený průtok krve,“ vysvětluje MUDr. Jakub Zápeca, kardiolog z EUC Kliniky Zlín.

„Trombóza je tedy stav, kdy dochází k tvorbě krevní sraženiny neboli trombu v cévě a k ucpání příslušné žíly či tepny – následky jsou však různé. Při uzávěru tepny trombem dochází k ischemii čili neprokrvenosti tkáně, kterou daná tepna zásobuje, např. při srdečním infarktu,“ říká MUDr. Zápeca. Např. tzv. koronární trombóza tak často vede k infarktu myokardu. V případě žilní trombózy se zhoršuje odtok krve, která se kvůli překážce hromadí (venostáza). 

Trombóza a embolie

Jak již bylo zmíněno, velkým rizikem je zde uvolnění trombu, který může cestovat krevním řečištěm po těle až do úzké cévy – často jde o místo v mozku či v plicích. Takový stav se označuje jako embolie, přičemž plicní embolie často končí smrtí pacienta.

Jak poznat trombózu

Trombóza může proběhnout absolutně bez příznaků, nebo se naopak projevit výraznými či netypickými příznaky. Nejčastěji však lze trombózu poznat dle následující projevů:

• počáteční pocit tíhy, napětí či tepla v postižené noze
• relativně náhlý a bolestivý otok na jedné dolní končetině
• bolest v klidu i při námaze a ztvrdnutí lýtka
• pozdější zmodrání či zčervenání pokožky

„Pokud se navíc objeví dušnost, horečka, kašel, bolest na hrudi, zrychlená srdeční frekvence, případně namodralé rty a prsty vlivem nedostatku kyslíku, znamená to závažný problém – pravděpodobně již došlo k plicní embolii.V těžkých případech hrozí stav bezvědomí, který může mít bez lékařského zásahu za následek pacientovu rychlou smrt,“ konstatuje MUDr. Zápeca.

Foto: Freepik.com

Typy trombóz a jejich příznaky

Trombóza postihuje převážně lidi v předdůchodovém či důchodovém věku, častěji pak ženy. Ačkoliv je tento stav typický především pro dolní končetiny (trombóza v noze či lýtku) a pánevní oblast, postihnout může též cévy v pažích (trombóza ruky), hrudníku či krku. Důležité je zde rozlišovat 2 základní typy trombózy – povrchovou (tzv. tromboflebitidu) a hlubokou (tzv. flebotrombózu).

Povrchová žilní trombóza

Povrchová žilní trombóza (tromboflebitida či také varikoflebitida) se projevuje bolestivým začervenáním podél povrchových žil, a to zejména dolních končetin. Často ji též doprovázejí křečové žíly (varixy), vznikající rozšířením žíly následkem zpětného toku krve nedomykavými žilními chlopněmi.

Foto: Freepik.com

Tento stav leckdy nebývá nebezpečný, studie z poslední doby však u pacientů s povrchovou trombózou prokázaly vysoký výskyt současné či následné hluboké žilní trombózy, či dokonce plicní embolie. Při povrchové trombóze se tedy doporučuje provedení ultrazvukového vyšetření povrchových i hlubokých žil obou dolních končetin. Doporučení pro léčbu povrchové žilní trombózy nejsou zcela jednoznačná, většinou však bývá doporučována antikoagulační (protisrážlivá) léčba.  

Rizikové faktory vzniku povrchové trombózy se značně překrývají s rizikovými faktory hluboké žilní trombózy (viz níže).

Hluboká žilní trombóza

Hluboká žilní trombóza (dále HŽT) je nejzávažnějším onemocněním žil. Kromě nebezpečí vzniku život ohrožující plicní embolie totiž nese také riziko vzniku posttrombotického syndromu (viz níže), který je spojen s celoživotními následky.

Průběh HŽT

HŽT tedy značí proces, během nějž dochází ke vzniku trombů v hlubokých žilách. Krevní sraženina pak ucpe žílu, tím pádem skrze ni nemůže odtékat krev, případně je její průtok značně snížen. Jak již bylo řečeno, trombóza může postihnout jakoukoliv cévu, zvláště náchylné jsou k ní však žíly dolních končetin a pánevní oblasti. Vznikne-li v žíle krevní sraženina, může dojít k následujícím stavům:

1. Sraženina se samovolně, rychle a bez následků rozpustí.
2. Sraženina se odtrhne od stěny žíly a cestuje krevním řečištěm – zvláště nebezpečné je, pokud se dostane až do plic a způsobí životu nebezpečný uzávěr plicní tepny, tedy plicní embolii.
3. Sraženina setrvá na místě vzniku a obklopí se pojivovou tkání, což vede k trvalému snížení průtoku krve postiženým místem, nadměrným namáháním pak k poškození žilní chlopně a nakonec k pozdní komplikaci nazývané chronická žilní nedostatečnost (insuficience) nebo také posttrombotický syndrom.

Foto: Freepik.com

Hlavní rizikové faktory vzniku hluboké žilní trombózy

Přesné příčiny vzniku HŽT nejsou dosud zcela objasněny. Mezi hlavní rizikové faktory pak patří následující:

• Změny ve složení krve

Mohou nastat např. vlivem poruch srážlivosti (vrozených či vzniklých po operaci, porodu atp.), užívání jistých léků, těhotenství, dehydratace (zejména v kombinaci s vyšším příjmem alkoholu) a též následkem některých autoimunitních či nádorových onemocnění.

• Zpomalení toku krve

Např. následkem křečových žil, imobility, ale také třeba dlouhodobého sezení či delších cest letadlem apod.

• Poškození vnitřních žilních stěn

Může jej způsobit např. zranění, zánět, stárnutí, ale i diabetes, oxid uhelnatý (při kouření), vrozená slabost cévní stěny či nádorové onemocnění.

• Další faktory

Riziko vzniku hlubokých trombů pak zvyšuje i těhotenství, kouření v kombinaci s užíváním hormonální antikoncepce, dále též věk a obezita.

Hluboká žilní trombóza: léčba a diagnostika

Pokud fyzikální vyšetření potvrdí podezření na HŽT, lékař ihned zahájí další vyšetření – ambulantně či hospitalizačně. Nejdůležitějším a zpravidla jediným nezbytným vyšetřením je duplexní sonografie. Dále může být vhodný rozbor krve pro stanovení indikátorů probíhajícího či proběhlého srážení krve a srdeční činnosti, elektrokardiografie, venografie, při podezření na embolii i výpočetní tomografie nebo scintigrafie plic.

Cílem léčby je kromě zmírnění příznaků také prevence vzniku plicní embolie či opakované trombózy a též prevence vzniku trvalého poškození. Jak se léčí trombóza? 

• Antikoagulační léčba – použití léků snižujících srážlivost krve, a to ve formě tablet (např. Xarelto, Pradaxa, Eliquis), v některých případech injekčně (nízkomolekulární heparin). Po HŽT je tato léčba nutná po dobu minimálně půl roku, často se však individuálně doporučuje její dlouhodobější pokračování. 
• Komprese – použití kompresních punčoch, u jejichž výběru je nutné dbát na splnění parametrů předepsaných lékařem. V některých specializovaných obchodech se zdravotnickými potřebami je lze objednat na míru.
• Rozpouštění trombů – ve vzácných případech se přistupuje k rozpouštění sraženin takzvanými fibrinolytiky.

Foto: Freepik.com

Prevence trombózy a opatření

V rámci rekonvalescence po trombóze je důležité, aby se pacient co nejdříve začal znovu a dostatečně pohybovat. Pro prevenci další trombózy se doporučuje pravidelné cvičení vleže se zvednutýma nohama a rovněž pravidelné provozování fyzických aktivit, jako je např. turistika, jízda na kole, plavání atp.

Před dlouhými cestami autem či letadlem může být užitečná jednorázová aplikace heparinové injekce. Zvláštní opatrnost je pak nutné věnovat pacientům dlouhodobě upoutaným na lůžko, včetně těch, jež čeká plánovaná operace.

Trombóza nohy vs. trombóza ruky

Hluboká žilní trombóza horní končetiny je desetkrát méně častá v porovnání s HŽT dolních končetin. Tento stav se projevuje zarudnutím a bolestivým zduřením podél povrchních žil předloktí.  

Zpravidla se nejedná o závažné onemocnění, často odezní samo, ale přesto je lepší podávání protisrážlivých léků. Závažnější však mohou být záněty hlubokých žil v oblasti paže a podklíčku způsobené útlakem žilního řečiště. Zde je jednoznačně nutné nasadit protisrážlivé léky.

Komplikace žilní trombózy

Akutní komplikace – k nim patří již známá plicní embolie. Riziko jejího rozvoje je nejvyšší na počátku vzniku trombózy, kdy člověk ještě většinou nebývá léčen. Po zaléčení léky na ředění krve pak toto riziko rychle klesá. Pokud se objeví známky plicní embolie (viz výše), je vždy nutné bezodkladně přivolat záchrannou službu. 

Pozdní komplikace – po HŽT se až u 50 % případů vyvine již zmiňovaný posttrombotický syndrom, charakterizovaný trvalým poškozením žilních chlopní a tvorbou otoků. Postižení trpí chronickým otokem kotníku nebo bérce a bolestmi nohou, zvláště po delším stání. V závažných případech se objevují kožní vředy, hlavně bércové. Další pozdní komplikací je možnost vzniku opakované trombózy ve stejném místě, zpravidla se projevující stejnými příznaky.

Prevence žilní trombózy

Riziko vzniku trombózy snižují následující činnosti a opatření:

1. pravidelný a dostatečný pohyb
2. cvičení nohou při dlouhém stání nebo sezení
3. správné zhodnocení rizika před případnou plánovanou operací
4. používání jiné než hormonální antikoncepce
5. vyvarování se kouření, stresu a vyvážená strava

Trombóza: Příznaky vyžadují okamžité jednání

Hluboká žilní trombóza je obvykle akutní a závažná událost, zejména kvůli riziku vzniku plicní embolie. Proto při jakýchkoliv popsaných příznacích, případně při podezření na HTŽ z jiných důvodů neprodleně vyhledejte lékaře, který provede patřičné vyšetření. S návštěvou lékaře neotálejte zejména v případě, že otok jedné končetiny vznikl po delší cestě či při znehybnění končetiny např. po operaci.

Obrátit se můžete také na odborníky z klinik EUC.

Lékaři a ordinace EUC

Často kladené otázky

autor:

MUDr. Jakub Zápeca