Vegetariánství a veganství: Jak na vyváženou stravu bez zdravotních komplikací?
03. února 2024 Pro média Zdraví a životní styl Nemoci a diagnózy
Vegetariánský či veganský způsob stravování přináší tělu řadu výhod – má však i svá úskalí. Jídelníček postavený především na rostlinných produktech sice může pozitivně účinkovat na zdraví, zároveň ale může znamenat i některá potenciální zdravotní rizika. Aby tělo správně fungovalo, je důležité zajistit mu přísun všech důležitých látek. Které vitamíny tělu scházejí a co z jídelníčku naopak vynechat spolehlivě určí třeba laboratorní vyšetření.
Koncept vegetariánství nebo veganství není jen o konkrétní dietě. Pojí se s ním většinou i určitá životní filosofie a touha po zdravém životním stylu. K omezení konzumace určitých druhů potravin, ať už masa či například mléčných výrobků, mohou každého vegetariána či vegana vést různé důvody. Nejčastěji jde o etické přesvědčení, jindy dotyčnému maso nechutná, a tím pádem ho nevyhledává, někdy bezmasé stravování vyžaduje zdravotní stav člověka.
Zatímco vegetariáni se vymezují především proti konzumaci masa a dalších produktů ze zvířat – například sádla, želatiny apod., vegani striktně nejedí nic, co je živočišného původu – maso, mléčné produkty, vejce, případně ani med. Preference jsou ovšem čistě individuální – stoprocentně „správný“ jídelníček zkrátka neexistuje. Označení vegan/vegetarián tak spíše vyjadřují různé přístupy ke stravování.
Na co si dát pozor
Studie ukazují, že rostlinné produkty jsou spojeny s mnoha pozitivními účinky na zdraví. Může s sebou přinášet ale i určitá rizika. Zejména u veganství bývá zpravidla náročné zajistit tělu dostatek určitých složek stravy.[1] „Vynecháme-li v jídelníčku konkrétní potraviny, je potřeba zajistit tělu adekvátní přísun nezbytných složek, důležitých pro správné fungování organismu. Nedostatek živin totiž může v těle rozvinout poruchu metabolických dějů. Oba způsoby stravování, vegetariánství i veganství, by proto měly zahrnovat širokou škálu obilovin, ovoce, zeleniny, ořechů, luštěnin a semínek,“ vysvětluje MUDr. Jaroslava Čiefová, praktická lékařka z EUC Kliniky Praha – Šustova.
Důležité doplňky stravy
Základem je především vitamin B12, který je v lidském těle nezbytný pro krvetvorbu, správné fungování nervového systému a obnovu buněk[2]. Nahradit jej lze tabletami, které jsou dostupné v každé lékárně. Doplňky stravy, které přirozený balanc vitamínů a dalších důležitých látek v těle dokážou podpořit, je vhodné užívat především v zimních měsících. Jindy pomohou i vcelku běžné potraviny – například jodidovaná sůl vyrovná množství jódu v organismu, jehož nedostatek může způsobit problémy se štítnou žlázou. Nízká hladina selenu zase poškozuje imunitu a bývá i příčinou častějšího výskytu kardiovaskulárních chorob. Přirozenou cestou lze selen získat třeba z lesních hub či para oříšků, je ale možné sáhnout také po speciálních suplementech. Poněkud neobvyklý je vitamín D, ten totiž jako jediný dokáže organismus vstřebat vlivem UV záření, například při opalování či pobytu na slunci. Důležitý je přitom především pro svou schopnost podporovat proces mineralizace kostních tkání.[3]
„Zvláště vegani by si měli dát pozor na hodnoty vápníku. Vegetariáni jej přijímají především z mléčných produktů. Vápník je nejen důležitým prvkem pro stavbu kostí a zubů, ale i pro tvorbu tkání a jejich správné fungování. Podporuje rovněž správnou srážlivost krve. Ve veganském jídelníčku jej najdeme například v brokolici. Je ovšem rovněž vhodné správnou hladinu doplňovat doplňky stravy ve formě tablet,“ upřesňuje MUDr. Jaroslava Čiefová.
Jídelníček z laboratoře?
Pro správné nastavení zdravého jídelníčku je vždy potřeba znát přesné hodnoty všech důležitých látek v těle. Jedině touto cestou je možné spolehlivě zjistit, co tělu schází a čeho má naopak dostatek či přebytek, a vyvarovat se tak případným zdravotním komplikacím. Balíček „Zdraví vegetariána a vegana“ nabízí komplexní vyšetření, díky kterému lze snadno zjistit, zda organismus netrpí nízkou hladinou či úplným deficitem látek a vitamínů, které jsou pro zdraví potřebné.
Jak takové vyšetření probíhá, popisuje MUDr. Petr Podroužek, CSc., odborný ředitel EUC Laboratoří: „Při vyhodnocování se zaměřujeme na krevní obraz, zejména na červené krvinky. Zjišťujeme, zda tělo netrpí nízkou hladinou železa, s čímž se může pojit únava, slabost, malátnost či bolesti hlavy. Dále se při testování zaměřujeme na vitamin B12, vápník a kyselinu listovou, která je naprosto zásadní pro správné fungování metabolismu.“ Na vyšetření je potřeba přijít nalačno, tedy alespoň 12 hodin před odběrem nejíst. Po stejně dlouhou dobu by se pacienti měli vyvarovat i kouření. Vhodné je též vypít alespoň ¼ litru vody či neslazeného čaje. Vyšetření se provádí z odběru krve a moči. Výsledky je následně možné konzultovat s lékařem, a to i z pohodlí domova pomocí služby Lékař online 24/7, která je součástí věrnostní pacientské aplikace mojeEUC.
Více informací o laboratorním balíčku naleznete:
Laboratorní vyšetření Zdraví vegetariána a vegana
[1] https://www.vyzivaspol.cz/wp-content/uploads/2021/11/vegetari1.pdf
[2] https://casopisvnitrnilekarstvi.cz/pdfs/vnl/2021/89/01.pdf
[3] https://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2003/02/04.pdf
autor:
autor:
Související kategorie:
Související články
Chřipka – historie, příznaky, očkování a léčba
Chřipka je vysoce nakažlivé virové onemocnění dýchacího systému. V České republice každoročně způsobí onemocnění statisíců až 1 milionu obyvatel a souvisí s ní průměrně až 2 000 úmrtí. V článku stručně zmiňujeme nejvýznamnější chřipkové pandemie a epidemie, projevy a komplikace nemoci, možnosti léčby i prevence, a to zejména formou očkování proti chřipce.
více
Vitamin D – účinky, dávkování a následky jeho nedostatku
Věděli jste, že nedostatek vitaminu D je jedním z důvodů, proč v zimě či na jaře onemocníte chřipkou nebo jinými respiračními onemocněními? Právě v období chřipkových epidemií, kdy se spotřebují zásoby vitaminu D vytvořené díky slunečnímu záření v létě, bývá jeho hladina nejnižší. Zejména v zimních a jarních měsících trpí nedostatkem vitaminu D téměř 50 % naší populace.
více
Diabetes - hrozí mi cukrovka?
Diabetes mellitus neboli cukrovka je nemoc, která se projevuje poruchou metabolismu krevního cukru (glukózy). Glukóza je životně důležitá pro lidské zdraví, protože je zdrojem energie pro buňky. Pokud máte cukrovku, znamená to, že máte v krvi příliš mnoho glukózy, což je stav, který vám může způsobit vážné zdravotní problémy. V České republice dnes cukrovkou trpí asi 9 % populace. Alarmující je zejména rychlost nárůstu počtu onemocnění, od roku 1990 se počet nemocných již zdvojnásobil. K tomu je navíc třeba připočítat asi 200 000 lidí, kteří zatím o své nemoci nevědí.
více
Čepy na mandlích – příčiny, projevy a léčba
Čepy na mandlích (tonsilách) jsou bělavá až žlutá ložiska na povrchu krčních mandlí. Bývají jasně rozpoznatelné a objevují se při řadě onemocnění – nejčastěji jsou čepy spojené s infekčními procesy v dutině ústní postihující právě mandle. Vyvolat tyto procesy mohou bakterie, viry či plísně. V článku se dočtete o konkrétních příčinách vzniku čepů na mandlích a jejich projevech, diagnostice tohoto příznaku a možnostech léčby.
více