Vitamin D – účinky, dávkování a následky jeho nedostatku

Nejpřirozenější zdroj vitaminu D je sluneční záření. Foto: Julian Jagtenberg, Pexels

Účinky a následky nedostatku vitaminu D

Typickým a mnoho let známým účinkem vitaminu D je podpora vstřebávání vápníku a fosforu ve střevě a vliv na zdraví kostí a zubů. Nové poznatky však dokládají dopad na funkci většiny lidských buněk. Vitamin D se podílí na správném fungování imunitního systému, slouží jako prevence a součást léčby autoimunitních, onkologických či kardiovaskulárních onemocnění a diabetu I. a II. typu.

Nedostatek vitaminu D vede u dětí k malformacím známým jako rachitida (křivice). U dospělých způsobuje narušení skladby kostí (osteoporózu, osteopenii) a zvýšený výskyt zlomenin. Nedostatek vitaminu D je velmi častý u starších lidí a zapříčiňuje osteoporózu, nižší svalovou sílu a hmotu (sarkopenii), nižší fyzickou aktivitu a častější pády. Nové studie pak v důsledku nedostatku vitaminu D poukazují na zvýšený výskyt autoimunitních, onkologických, kardiovaskulárních a dalších civilizačních onemocnění (např. diabetu). 

Nedostatek vitaminu D přitom není ojedinělým problémem. Deficitem vitaminu D je v Evropě v současné době ohroženo 30–50 % populace včetně dětí.

Nedostatek vitaminu D ohrožuje zejména děti a seniory. Foto: Pixabay, Pexels

Zdroje vitaminu D

Nejpřirozenějším zdrojem vitaminu D je sluneční záření. V zimním období jsme mu však vystavováni méně, a tak je obvykle potřeba doplňovat vitamin také z potravin a případně i z vitaminových doplňků. Najdeme ho zejména v tučných rybách, v menší míře pak v mléce, vaječném žloutku a vepřovém sádle.

Dávkování vitaminu D a rizika předávkování

Doporučená denní dávka vitaminu D se liší v závislosti na mnoha faktorech: vstupní hladina 25-hydroxyvitaminu D (forma vitaminu představující hlavní zásobárnu vitaminu D v těle, měřitelná z rozboru krve), Body Mass Index (BMI), podíl tukové tkáně, expozice slunečnímu záření, fyzická zátěž a další. Evropské doporučení (EFSA) udává potřebnou denní dávku vitaminu D3 (cholekalciferolu) ve stravě nebo suplementaci u dospělých 15 µg/den (600 IU/den), u dospělých v zimním období k doplnění vitaminu někteří odborníci raději doporučují 25 µg/den (1000 IU/den).

Na trhu je mnoho doplňků stravy obsahujících vitamin D3, obvykle v síle 2000 IU v jedné tobolce. Užívá se dle doporučení 1x denně a není vhodný pro děti do 12 let. Alternativou pro děti je vitamin D3 v kapkách. Silnější léky obsahující vitamin D jsou dostupné pouze na předpis. K jejich použití musí být lékařem odůvodněná diagnóza (obvykle jako prevence a léčba hypovitaminózy, křivice, osteomalacie a osteoporózy) a při užívání je nutné vzhledem k riziku předávkování dodržovat dávkování stanovené lékařem.

K předávkování vitaminem D může dojít až při výrazném nadužívání vitaminového doplňku stravy. Důsledkem předávkování je nadměrné vstřebávání vápníku ze střeva a růst jeho hladiny v krvi. To se může projevit jako nevolnost, zvracení, slabost či závratě. Dlouhodobé zvýšení hladiny vápníku pak může vést k nežádoucím účinkům ­(ovlivňování účinku některých léků, tvorbě močových kamenů apod.).

Vitamin D pro děti

Zvýšenou pozornost při doplňování vitaminu D je potřeba věnovat u dětí do 1 roku. Ty totiž nesmějí být vystavovány slunečnímu záření a ani z potravy nezískají vitaminu dostatek. Obvykle se proto doporučuje ve věku 7–11 měsíců 10 µg/denně (400 IU/den) ve formě kapek.

Nízká hladina vitaminu D u dětí může být spojena s vyšším výskytem alergií, astmatu, atopické dermatitidy a ekzému. Jeho nedostatek též zhoršuje průběh diabetu 2. typu, zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění a hypertenze. Pro vývoj plodu je důležitý řádný příjem vitaminu D v těhotenství.

Laboratorní test na vitamin D