Zácpa: Příznaky, příčiny a léčba

Zácpa a její příčiny

Zácpu lze definovat jako obtížné vyprazdňování tuhé stolice až nemožnost spontánního vyprázdnění. Zácpa (obstipace) je porucha střevní motility a defekace a podle příčin jejího vzniku se rozděluje na několik typů. Může se jednat o samostatný problém, nebo o příznak provázející jiné onemocnění.

Obvykle k zácpě dochází důsledkem nedostatečného příjmu tekutin a vlákniny v kombinaci s nedostatkem pohybu. Může ovšem být zapříčiněná také poruchou činnosti jater, nedostatkem pohybu, depresí, cukrovkou, sníženou činností štítné žlázy či některými léky. Dále může signalizovat onemocnění trávicího traktu (rakovinu tlustého střeva, střevní záněty apod.).

Na vzniku zácpy se tedy mohou podílet různé faktory – snížený obsah vody ve stolici, prodloužený čas průchodu trávicím traktem, případně přítomnost mechanické překážky v koncové části trávicího traktu. Podle délky trvání dělíme zácpu na akutní a chronickou, přičemž tyto druhy se dále specifičtěji větví.

Příznaky zácpy

Frekvence vyprazdňování je pochopitelně u každého jiná. Za zácpu se obecně považuje stav, kdy je stolice vylučována méně často než 2× až 3× týdně. Doprovázet ji může pocit nadýmání či nedostatečného vyprázdnění, případně bolest břicha.

Akutní zácpa

• Akutní funkční zácpa – nevinná epizoda provázející např. cestování, změny prostředí atp.
• Akutní střevní obstrukce – náhle vzniklá zácpa může být příznakem střevní neprůchodnosti. Dalšími příznaky jsou pak kolikovité bolesti a zástava odchodu plynů. Často tento stav doprovází nafouklé břicho.

Chronická zácpa

• Prostá, návyková zácpa – vzniká útlumem defekačního reflexu v důsledku málo objemné stolice při nedostatku vlákniny a tekutin, nedostatku pohybu, případně při zadržování potřeby vykonat stolici.
• Spastická zácpa – jedna z forem syndromu dráždivého tračníku. Bývá doprovázena křečemi před/po vyprazdňování. Typický je pocit nedostatečného vyprázdnění.
• Inertní tračník (zácpa z hypomotility, Laneův syndrom) – vyskytuje se u mladých žen a příčina útlumu defekačního reflexu je neznámá. Zácpa se vyvíjí pomalu a nereaguje na terapii.
• Konstituční zácpa – v tomto případě zácpou trpí více členů rodiny, obvykle již od dětství.

Zácpa z porušené evakuace v rektoanální oblasti – ta vzniká na podkladu rektálního prolapsu, intususcepce či rektokély, nebo při dyssynergii pánevního dna (u žen po těžkém porodu).

Akutní zácpa trápí jen epizodně, chronická vyžaduje pozornost lékaře. Foto: Hello I'm Nik, Unsplash

Léčba aneb Co na zácpu?

Při zácpě obecně pomáhá úprava životosprávy – dodržování pitného režimu a zvýšení příjmu vlákniny. Na občasnou a krátkodobou léčbu je možné využít projímadlo.

„Při dlouhodobějších problémech nebo chronické zácpě ale hrozí při užívání projímadel poškození střeva. Proto v takovém případě doporučujeme konzultovat léčbu s lékařem, který doporučí šetrnější léky, úpravu životosprávy a případně odhalí reálnou příčinu potíží a navrhne komplexní léčbu,“ vysvětluje MUDr. Petra Bomberová Kánská, praktická lékařka pro dospělé a vedoucí lékařka služby Lékař online 24/7. Při následujících obtížích je tedy nezbytné vyhledat lékaře:

• zácpa trvá déle než 14 dní,
• doprovází ji horečka a silná bolest břicha,
• ve stolici se objeví krev nebo přejde ve zvracení a průjem,
• dochází ke střídání zácpy a průjmu.

Léky na zácpu jako okamžitá pomoc

K prvotně využívaným preparátům patří projímadla dostupná ve formě čajů, tablet, kapek nebo čípků. Projímadla však nejsou vhodná k dlouhodobému užívání, při takových potížích se tedy neváhejte obrátit na lékaře.

Na zácpu mohou pomoci probiotika a další doplňky stravy

Jako prevence zácpy mohou sloužit probiotika. Tyto léky obsahují ve střevech se přirozeně vyskytující bakterie, čímž podporují jejich správné fungování. Kromě probiotik obsažených v lécích lze k léčbě zácpy přispět konzumací na probiotika bohatých zakysaných mléčných výrobků.

Při svalových křečích, které mohou zácpu doprovázet, pomůže jako prevence hořčík. Pro dokonalou rovnováhu vitamínů je vhodné k němu užívat i vápník. K dostání je ve formě tablet, které obsahují oba vitamíny.

Domácí léčba zácpy

Pokud nechcete nebo nemůžete využít léky z lékárny, vyzkoušejte na zácpu babské rady. Při domácí léčbě zácpy se hodí běžně dostupné potraviny, bylinky i čaje.

• Pampeliška – dá se využít květ, listy i kořen. K léčbě zácpy je nejvhodnější kořen, ze kterého se připravuje čaj.
• Jitrocel blešníkový – dodává velké množství vlákniny, je ale nutné ho zapíjet větším množstvím tekutin. Seženete ho v různých variacích.
• Sušené a kompotované švestky – působí jemně na zažívací problémy a lze je konzumovat každodenně i v kombinaci s jinými přípravky.
• Olivový olej – změkčuje stolici, uvolňuje žluč a celkově stabilizuje trávení. Proti zácpě pomáhá vypít 30 ml olivového oleje přímo, nebo ho smíchejte s citronovou šťávou či jogurtem.

Na léčbu má vliv i skladba běžného jídelníčku. Při zácpě se doporučuje jíst co nejvíce potraviny bohaté na vlákninu, tedy ovoce, zeleninu, obiloviny, celozrnné potraviny a luštěniny. K přírodním projímadlům patří kompoty, kefíry a jogurty. Vyhněte se naopak nezralým banánům, mrkvi, rýži a červenému masu.

Na zácpu pomáhá odvar z pampelišky (smetánky lékařské). Foto: Natalia Luchanko, Unsplash

Cvičení jako prevence zácpy

Zácpu můžete zaléčit také „zvenku“ několika jednoduchými cviky. Pomáhají třeba úklony střídavě na pravou a levou stranu nebo několikaminutová masáž břicha krouživými pohyby ve směru hodinových ručiček. Pokud máte možnost cvičit vleže, položte se na zem, rozpažte a dlaně položte směrem dolů. Přitáhněte kolena k břichu, spusťte je těsně nad zem a hlavu otočte na druhou stranu. Několik vteřin v této pozici setrvejte a zhluboka dýchejte. Poté přesuňte nohy na druhou stranu a takto několikrát vystřídejte.

Zácpa u malých dětí a miminek

Zácpa se běžně objevuje u kojenců krmených umělým mlékem a později v souvislosti se zaváděním příkrmů. Za zácpu se u dětí považuje vyprazdňování po delší době než 3 dnech, nebo pokud je stolice častější, ale tuhá a dítě má s vyprazdňováním potíže. U plně kojených miminek naopak není ničím výjimečným stolice po delší době než týdnu, a pokud je dítě jinak spokojené a nemá další obtíže (bolesti břicha, zvracení), není potřeba se jím znepokojovat.

Příčinou zácpy u dětí a miminek může být špatné složení jídelníčku, stresové situace (například při nástupu do školky) nebo drobná ranka u konečníku způsobující bolest. Rizikové období nastává mezi 2. a 5. rokem života, kdy se děti postupně osamostatňují a zácpa může být projevem období vzdoru.

Pokud zácpa u dítěte neodezní sama během několika dnů, je vhodné problém konzultovat s lékařem a případně upravit jídelníček, zvýšit množství tekutin a zajistit dostatek pohybu. Stolici změkčí třeba meruňky nebo sušené švestky. Pomoci mohou také laktobacily pro děti, které podporují správné osídlení střev bakteriemi.

Zácpa v těhotenství a po porodu

Zácpu v těhotenství mají na svědomí hormony, jejichž úlohou je uvolňování svalstva dělohy. Při této své funkci totiž uvolňují i hladké svalstvo střev – jejich pohyb je tak pomalejší, obsah v nich zůstává déle a stěny střeva z něj vstřebají více vody. Výsledkem je pak tužší stolice.

Správné trávení nabourává také rostoucí děloha. Zejména po komplikovaném porodu může být zácpa i psychická záležitost. Dlouhodobou zácpu je na místě včas řešit, může totiž způsobit další obtíže, např. hemoroidy.

Během těhotenství a po porodu mohou ulehčit vyprazdňování např. různá semínka (chia, konopná, lněná semínka nebo také psyllium). Dále pak konzumace ovoce, zeleniny, kvalitního celozrnného pečiva či zakysaných nápojů. Rozhodně však hned nesahejte po projímadlu, to je až úplně posledním řešením. A i tehdy ponechte jejich výběr a dávkování na lékaři.

Zácpa u seniorů

Zácpa bývá často nepříjemností doprovázející stáří, postihuje zhruba třetinu seniorů. Důvodem je nižší míra pohybové aktivity, nevhodná skladba jídelníčku a nedostatek tekutin, ale také užívání některých léků a přirozené fyziologické změny na trávicí trubici. Léčba probíhá obdobně jako u jakékoli jiné skupiny nemocných. Lékaře je potřeba vyhledat zejména v případě, že zácpa sama neodezní nebo k ní dochází často.

Pozor na rizika neléčené zácpy

Neléčená zácpa může způsobit vznik divertiklů (výchlipek střevní stěny) či hemoroidů. Při nadměrném užívání projímadel hrozí poškození sliznice střeva, destrukce nervové pleteně a atrofie hladké svaloviny. Je-li zácpa příznakem jiné nemoci, bez léčby hrozí zhoršení i této choroby.

Pokud se tedy zácpa objeví občasně, není důvod k obavám – krátkodobě můžete sáhnout po projímadle. V případě chronické či bolestivé zácpy s dalšími příznaky doporučujeme hodit rozpaky za hlavu a vyhledat lékařskou pomoc. Pokud trpí těžkou či dlouhodobější zácpou dítě, kojenec nebo batole, doporučujeme návštěvu lékaře bezodkladně. 

Trápí vás zácpa? Můžete se poradit s našimi lékaři online:

Lékař online 24/7

Hledáte praktického lékaře, se kterým byste se mohli poradit? Můžete se registrovat k odborníkům ze sítě EUC:

Praktičtí lékaři EUC

Často kladené otázky