Všechny naše kliniky a lékárny fungují v běžném rozsahu dle aktuální provozní situace. Vstupujte s nasazeným respirátorem FFP2.

Astma – příznaky a léčba

19. listopadu 2020

Astma – příznaky a léčba

Astma je chronické onemocnění dýchacích cest, při němž dochází opakovaně k zúžení průdušek v reakci na různé podněty. Tato náchylnost ke stahování průdušek je do jisté míry předurčena geneticky. Jako spouštěč se pak uplatňují infekce dýchacích cest, alergeny, fyzická zátěž, znečištěné prostředí, atmosférické změny. Astma se projevuje opakovanými pískoty při dýchání, dušností, tlakem na hrudi a kašlem.

Při vzniku astmatu hraje roli kombinace několika faktorů, k nimž patří například genetické predispozice, činitelé vnějšího prostředí i vývojové vlivy.

Čím je astma způsobeno

Astma neboli průduškové astma (astma bronchiale) patří mezi jednu z nejčastějších chronických chorob dýchacích cest. Stěna průdušek u astmatu je postižena zvláštním druhem neinfekčního zánětu, který vede ke zvýšené dráždivosti průdušek na různé podněty projevující se zúžením. Astma může být spojeno s alergií, ale není to podmínkou. I těžké astma může být zcela nealergické. Při reakci průdušek dochází také k otoku sliznice a nadměrné tvorbě hlenu.

Při vzniku astmatu hraje roli kombinace několika faktorů, k nimž patří například genetické predispozice, činitelé vnějšího prostředí i vývojové vlivy. Souhra těchto okolností pak mocně ovlivňuje intenzitu příznaků a odpověď organismu na léčbu.

U neléčeného nebo nesprávně léčeného astmatu může dojít k nevratným změnám stěny průdušek (ztrátě jejich pružnosti a trvalému zúžení). Následkem těchto změn je pak trvale zhoršené dýchání a jeho špatná ovlivnitelnost léčbou.

Astmatické příznaky

Mezi příznaky astmatu patří:

  • ztížené dýchání,
  • pískoty a sípání při dýchání,
  • dráždivý suchý kašel,
  • svíravý pocit na hrudi,
  • výdechová dušnost,
  • tvorba hlenu, který lze těžko vykašlat,
  • pocit nedostatku vzduchu.

Projevy astmatu se obvykle zhoršují v brzkých ranních a večerních hodinách.  Astma se může projevovat nejen náhlým záchvatem, ale i chronickým kašlem nebo námahovou dušností (zejména při delším běhu). Těžký astmatický záchvat může být život ohrožující a vyžaduje hospitalizaci a podání kyslíku.

Při alergickém astmatu je kašel nebo dušnost vyvolána kontaktem s alergenem (zvířata, prach, pyly, roztoči, plísně…). 

Astma u dětí

Astma je jedno z nejčastějších chronických onemocnění také u dětí. Může se projevit v jakémkoliv věku, většinou se tak děje kolem 5. roku života. Je tedy důležité všímat si některých jevů a případně neodkladně navštívit lékaře. Záchvaty kašle se u dítěte často objevují během hry, v noci nebo při smíchu. Přičemž i samotný kašel bez dalších projevů může být příznakem začínajícího astmatu. Vyskytnout se může také:

  • méně energie během hry, dítě fyzicky nestačí vrstevníkům;
  • zrychlené dýchání;
  • bolest a tlak na hrudi;
  • pískavé zvuky při nádechu či výdechu;
  • dušnost;
  • ztuhlé krční a hrudní svalstvo;
  • celková slabost a vyčerpanost.

Myslete vždy na to, že každé dítě může mít jiné příznaky, ne každé zakašlání však znamená astma. U dětí do 5 let je nejčastějším spouštěčem astmatu respirační infekce, zejména virová. Má-li vaše dítě problémy s dýcháním, neprodleně mu sjednejte lékařskou prohlídku.

Mezi příznaky astmatu patří dušnost, zrychlené dýchání při námaze a kašel. Foto: Julia Larson, Pexels

Léčba astmatu

Astma není možné zcela vyléčit, ale díky moderní inhalační léčbě lze ve většině případů minimalizovat potíže, a hlavně zabránit trvalým změnám v průduškách. Správně léčený astmatik pak může vést celkem normální život včetně sportu.

Kromě vhodné medikace je však nezbytné rozpoznání faktorů, které astma spouštějí nebo zhoršují, aby se jim nemocný mohl co nejvíce vyhýbat. K tomu je nutná konzultace s praktickým lékařem, alergologem či pneumologem.

Léčba astmatu je individuální, takže každý pacient by měl se svým ošetřujícím lékařem sestavit specifický léčebný plán. Ten by měl obsahovat také informace o postupu při náhlém zhoršení obtíží a o tom, kdy je nutné vyhledat lékařskou pomoc. Pacient by měl zároveň zaznamenávat každodenní situaci – četnost záchvatů, intenzitu, jejich vazbu na určité podněty, výskyt během noci,“ vysvětluje MUDr. Martina Spaziererová, praktická lékařka pro děti a dorost z EUC Kliniky Kladno.

Léky na astma

Lékaři rozlišují 2 hlavní skupiny farmak, která by měla pacientovi pomoci jeho onemocnění lépe zvládnout. Jedná se o úlevové léky s krátkodobým účinkem a protizánětlivé preventivní léky, které pomáhají situaci kontrolovat. Obě tyto skupiny léků máme v inhalační podobě, což zaručuje rychlé dopravení účinné látky do cílové tkáně (průdušek), bez ovlivnění ostatních orgánů.  Na trhu je celá řada moderních a účinných inhalačních systémů (spreje, disky, inhalační kapsle ad.).

  • Úlevové léky, bronchodilatační (= průdušky rozšiřující) se používají k rychlému a účinnému potlačení akutních projevů astmatu. Zmírňují dušnost rychlým rozšířením průdušek, proto jsou to léky první volby. Patří sem hlavně krátkodobě či dlouhodobě působící inhalační beta-2-agonisté neboli beta-2-mimetika (SABA, LABA) – třeba salbutamol nebo formoterol, salmeterol. Používají se i další bronchodilatační léky, anticholinergní léky, teofyliny.
  • Preventivní léky, protizánětlivé – účinek se projevuje až po nějakém čase, jejich užívání by mělo být dlouhodobé. Mezi nejznámější a nejúčinnější patří inhalační kortikosteroidy (IKS), často v kombinaci s dlouhodobě působícími beta-2-agonisty (LABA) – salmeterol nebo formoterol. Dále se někdy používají antileukotrieny, či kombinace léků.
  • U alergického typu astmatu je samozřejmě nutno užívat i antialergické léky.

Všechny zmíněné léky se přednostně podávají formou inhalace, jen výjimečně je nutné užívat je perorálně. Pacient tedy musí mít neustále při ruce svůj inhalátor na astma, přičemž správnou techniku inhalace by s ním měl nacvičit lékař.

Dlouhodobá inhalační léčba by měla vést ke stabilizaci nemoci – k získání kontroly nad nemocí. To znamená zredukovat a zmírnit záchvaty dušnosti a tím minimalizovat používání úlevové akutní léčby. Pacient by měl dobře rozumět strategii a taktice léčby a dobře ovládat techniku inhalace.

Díky inhalátorům na astma putuje léčivo přímo k průduškám. Foto: Lucy, Pexels

Astmatický záchvat – první pomoc

Dojde-li k záchvatu, je nutné držet se doporučeného postupu. Ten by měl být popsán ve specifickém léčebném plánu, který pacient dostane od lékaře. Bývá následující: 

  • uvolnit postiženému těsný oděv,
  • přimět ho použít inhalátor, který by měl mít vždy u sebe,
  • uložit ho do Fowlerovy polohy (v polosedu),
  • sledovat jeho stav – zda se zlepšuje, nebo naopak zhoršuje,
  • v případě stagnace či zhoršování stavu ihned přivolat záchrannou službu.

Astma cardiale

Pojmenování astma se používá pro bronchiální astma (astma bronchiale), existuje však také astma cardiale, neboli srdeční astma. Jedná se o srdeční selhání, kdy levá srdeční komora nezvládá odčerpávat krev z plic a ta se v nich hromadí. Nemocný mívá problémy s dýcháním, trápí ho dušnost, bolest na hrudi a otoky.

Pozor na rizika neléčeného astmatu

Neléčené astma pacienta často omezuje v běžných denních aktivitách, kdy je limitujícím projevem zhoršené dýchání. Zároveň dochází k trvalému poškození průdušek a plic. Ročně u nás na astma umírá kolem 100 osob.

Sledujete-li tedy u sebe či svého dítěte potíže napovídající astmatu, neváhejte vyhledat lékařskou pomoc. Na odborníky ze sítě EUC můžete téma astma konzultovat i online:

Lékař online 24/7  

Můžete také využít pomoc některého z praktických lékařů ze sítě EUC:

Praktičtí lékaři EUC

 

 

Související články