Bolest kolene – druhy, příčiny, projevy a léčba

Stavba lidského kolena

Na stavbě kolenního kloubu se podílí dolní konec kosti stehenní, horní konec kosti holenní, kost lýtková a čéška. Tyto kostní struktury jsou stabilizovány kloubním pouzdrem, vnitřním a zevním postranním vazem a tzv. nitrokloubními stabilizátory – menisky (větší vnitřní, menší vnější) a zkřížené vazy.

Stejně důležité jsou i dynamické stabilizátory – svaly. Na přední straně je to tzv. čtyřhlavý sval způsobující natažení kolene, svaly zadní skupiny zase odpovídají za jeho ohyb. Kromě toho se svalové skupiny podílejí i na tzv. posturální funkci – umožňují vzpřímenou polohu těla.

Protože je koleno tolik namáhané, je také velmi náchylné k poškození. To zpravidla vede k různým bolestem, jejichž charakter se odvíjí od konkrétní příčiny a závažnosti stavu.

Druhy bolesti kolene dle lokalizace

Bolest se tedy může objevit na různých místech v oblasti kolene a bývá specifická pro rozdílné potíže. Pacienty pak nejčastěji trápí následující lokalizace bolesti:

• bolest kolene na vnitřní straně,
• bolest kolene na vnější straně,
• bolest čéšky, bolest kolene pod čéškou,
• bolest pod kolenem vzadu či vpředu,
• bolest kolene zezadu.

Bolest se také často objevuje během či po různých aktivitách a pohybech, v různých situacích či trvale a bez zjevných spouštěčů. Nejčastěji se jedná o následující případy:

• bolest kolene v klidu (klidová bolest kolene, např. v noci),
• dlouhodobá bolest kolene,
• bolest kolene při ohnutí nebo natažení nohy,
• bolest kolene při chůzi,
• bolest kolene při chůzi z kopce či ze schodů,
• bolest kolene při chůzi do kopce či schodů,
• bolest kolene po cvičení nebo při cvičení,
• bolest kolene při běhu, po běhu, případně po/při jiném sportu,
• bolest kolene při kleknutí, dřepu, při vstávání, kopnutí atp.

Nejčastější příčiny bolesti kolene

Jak již padlo, kolena mohou bolet z mnoha důvodů. Ať už jde o mírnou a dlouhodobou, nebo naopak o náhlou, ostrou a bodavou či píchavou bolest v koleni, vznikají tyto problémy nejčastěji na základě následujících příčin:

• prodělané úrazy a zranění kolene,
• zvýšené svalové napětí,
• mechanické opotřebení ze sportu,
• nemoci kolenního kloubu a pohybového aparátu.

Níže si popíšeme několik nejčastějších typů bolestí a jejich konkrétních příčin, jak je rozeznat a u některých krátce zmíníme i možnosti léčby.

Poranění menisku – bolest kolene z boku či v jeho centru

Menisky jsou vazivové ploténky, které tlumí nárazy a pomáhají stabilizovat kolenní kloub. Nejčastější mechanismem jejich poranění je pohyb, při němž dochází k rychlému otáčení částí nohy nad kolenem, kdy spodní část zůstává nehybná (např. pád při lyžování). Dále je to nadměrná a dlouhodobá fyzická zátěž (např. dřepy s vysokou váhou).

Výsledkem pak může být natržení či odtržení části menisku, která v koleni překáží a blokuje pohyb. Jaké příznaky mohou provázet poranění menisku?

• bolest z boku nebo v centru kolene,
• ostrá bolest při rotačním pohybu,
• bolest kolene v dřepu či např. v tureckém sedu,
• lupání a pocit vybočení či bloku kolene,
• otok – často se opakovaně objevuje po zátěži,
• neschopnost koleno zcela ohnout,
• pocity nestability při pohybu.

Poranění menisku odhalí speciální testy u ortopeda či fyzioterapeuta. Někdy se doporučuje operace, která většinou probíhá artroskopicky – přes 2 malé otvory se sešijí nebo odstraní části či celý poškozený meniskus a očistí se poškozené chrupavky.

Foto: Freepik.com

Poranění vazů v koleni – náhlá bolest při úrazu

Vazy jsou elastickou tkání, která spojuje kosti a zajišťuje stabilitu a pevnost kloubu – v koleni jsou 4 hlavní vazy s různými funkcemi. Poranění kolenních vazů pak často souvisí s poraněním menisků.

Obvyklou příčinou je zde poranění při sportu. Nejčastěji pak dochází k natažení či přetržení předního zkříženého vazu při náhlém rotačním pohybu (lyžování, basketbal, fotbal). Může však dojít i k poranění zadního vazu nebo vnitřního či vnějšího postranního vazu. Poranění kolenních vazů se může projevit následovně:

• náhlá bolest spojená s úrazem,
• hlasité prasknutí během zranění,
• otok přetrvávající několik dní po zranění,
• pocit nestability v koleni,
• neschopnost zatížit kloub bez bolesti,
• neschopnost koleno zcela ohnout či narovnat.

Při projevech výše je vhodné vyhledat ortopeda, který koleno vyšetří a rozhodne o dalším postupu, pomoci může i fyzioterapeut. Léčba zde může být konzervativní (bez operace) nebo chirurgická.

Běžecké koleno – bolest pod čéškou

Dalším častým důvodem bolesti kolena je chondropatie čéšky neboli běžecké koleno (femoropatelární syndrom). Tento stav se vyvíjí postupně a nejčastěji se objevuje při silném zatěžování svalů stehna – bolest kolene zde způsobuje přílišná a nevyvážená aktivita svalů kolenního kloubu.

To vyvíjí nadměrný tlak na chrupavku čéšky, která je pak při pohybu tlačena do kolene a spodní částí dře o zbytek kloubu. Úkolem chrupavky je tlumit nárazy, poškozením však její povrch zdrsní a pohyb vyvolává bolest pod čéškou. Dále může mít vliv i špatná sportovní technika, svalová nerovnováha v oblasti kolene, nestabilita kolene po úrazu či vývojové vady. Jaké projevy se k chondropatii vážou?

• bolest v okolí čéšky nebo pod ní zhoršující se s pohybem,
• vrzání, pocit dření v koleni při pohybu,
• otok spíše výjimečně,
• bolest při delším sezení s pokrčenými koleny,
• bolesti při delší námaze.

Cílem léčby je zde snížit tlak a nadměrné zatížení na kolenní kloub a čéšku. V zásadě zde existují 3 hlavní způsoby léčby – klidový režim, rehabilitace/fyzioterapie a případná chirurgická léčba (nejčastěji tzv. laterální uvolnění čéšky).

Skokanské koleno – bolest pod kolenem

Bolest předního kolene je nejčastěji způsobena přetížením vazu mezi čéškou a holení. Dalším důvodem může být přetížení úponu tohoto vazu kousek pod kolenem, tzv. Osgood-Schlatterova choroba. Ta se nejčastěji vyskytuje u mladých sportovců ve věku 10 až 15 let, kteří dělají sport vyžadující časté doskoky nebo běh po tvrdém povrchu. Skokanské koleno se může projevit následovně:

• bolest v oblasti dolního pólu čéšky,
• bolest při natažení nohy nebo při odrazu,
• otok v oblasti vazu mezi čéškou a holení kostí.

ITBS – bolest kolene na vnější straně

Syndrom iliotibiálního traktu (ITBS) bývá označován jako 2. nejčastější běžecké poranění. Bolest se objevuje v průběhu aktivity ve vnější části kolene, často se zhoršuje při běhu z kopce a někdy přichází i při cvičení, v klidu však není přítomna.

Mechanismem vzniku je opět nadměrná zátěž a dlouhodobé přetěžování. Zpravidla se vyskytuje u dlouhotraťových běžců či cyklistů, tedy při opakovanému střídání ohnutí a natažení v kolenním kloubu. Bolest kolene z vnější strany se může projevit následovně:

• bolest či pálení vnější strany kolene při zátěži,
• někdy cvakání nebo přeskakování,
• zvýšená teplota, až zarudnutí bolavého místa.

Zvýšené napětí svalů – bolest kolene na vnitřní straně

Bolest kolene z vnitřní strany vzniká důsledkem zvýšeného napětí svalů, které se upínají na vnitřní stranu kolene. Může být způsobeno poruchami kyčelních kloubů, špatným postavením pánve nebo dokonce zablokováním páteřních obratlů. K bolesti na vnitřní straně kolene se obvykle přidružuje i hmatatelný otok.

Příčiny bolesti zadního kolene

Příčiny bolesti kolene zezadu mohou být rozmanité. Objevit se může náhlá, nebo naopak postupná bolest, někdy též otok a zánět či obtíže s propnutím kolene. Nejčastější příčiny bolesti zadního kolene bývají:

• Bakerova cysta – bulka v podkolenní oblasti naplněná synoviální tekutinou,
• bolest úponů pod kolenem – drobné trhliny ve svalu stehna či lýtka, které mohou způsobit zánět,
• poranění uvnitř kloubu – poškození chrupavky, poranění menisků, poškození zadního zkříženého vazu či jako příznak začínající artrózy kolene.

Foto: Freepik.com

Přesnou příčinu bolesti zadního kolene určí ortoped, který navrhne i vhodnou léčbu. Nápomocen může být též fyzioterapeut.

Přenesená bolest do kolene

Přenesená bolest je bolest pociťovaná na jisté části těla, která však není místem skutečného zdroje problému. Nejčastější zdroje, odkud může být bolest přenesena do kolene, jsou následující:

• z oblasti kyčle – např. při artróze kyčle,
• z přetížených svalů – viz část Zvýšené napětí svalů,
• z oblasti chodidel,
• z oblasti vnitřních orgánů či jizev – nejčastěji u problémů s ledvinami, žaludkem či v případě aktivních jizev po operacích v oblasti břicha.

Onemocnění spojená s bolestí kolen

Nemoci postihující pohybový aparát a degenerativní změny kloubní tkáně se taktéž mohou projevit různě silnými bolestmi kolene.

• Revmatoidní artritida – autoimunitní onemocnění napadající klouby, v nichž vyvolává chronický zánět. Projevuje se hlavně bolestí a ztuhlostí kloubů, zejména kolen a prstů. Zánět kolene často provází i otok a typická je zde bolest kolene v klidu, která bývá nejsilnější ráno.
• Osteoporóza – riziko vzniku osteoporózy neboli řídnutí kostí se zvyšuje s věkem, nejčastěji tak trápí pacienty ve věku nad 50 let, ženy o něco častěji. Vlivem osteoporózy kost ztrácí vápník a je náchylnější ke zlomeninám. Pacienti zde často pociťují bolest kolene zezadu.
• Artróza – nezánětlivé degenerativní onemocnění postihující hlavně kyčle a kolena. Hladká chrupavka, která spojuje konce kostí a umožňuje plynulý pohyb kloubu, se postupně ztenčuje a hrubne. V těch místech pak vznikají kostěné výrůstky a hromadí se tekutina, důsledkem čehož vzniká bolest kolene při chůzi či jiném pohybu. Kromě pokročilého věku je zde rizikovým faktorem také obezita.
• Dna – příčinou bolesti kolene může být též dna. Jedná se o metabolické onemocnění způsobené vznikem malých krystalků kyseliny močové v kloubu.

Další možnou příčinou bolesti kolene je krvácení do kloubní dutiny, které je způsobeno poruchou srážlivosti krve. Vliv mohou mít též infekční záněty kolene. Mezi možné příčiny zde patří bakterie – např. původci kapavky, tuberkulózy, lymeské boreliózy či revmatická horečka.

Někdy si pacientky stěžují na bolest kolen v těhotenství. Za tou může stát hormon zvaný relaxin, který způsobuje změkčení vazů, kloubů a pojivových tkání proto, aby byla pánev při porodu pružnější. Bolest kolene při chůzi se zde často objevuje i z důvodu rychlého přibývání na váze a následné změny držení těla.

Vzácnější, leč možnou příčinou bolesti v koleni či kolene je nádor dolní části kosti stehenní, který postihuje převážně mladé lidi ve věku 15 až 20 let.

Diagnostika a léčba bolesti kolene

Léčba se vždy odvíjí od reálné příčiny bolesti. Při akutních bolestech způsobených nepříliš vážným úrazem či přetížením vlivem sportu většinou zabírají režimová opatření či např. ledové obklady, tlakové obvazy apod. Pokud je přítomen otok, je třeba jej redukovat, např. pomocí volně prodejných přípravků s protizánětlivými účinky pro rychlou úlevu – různé lokálně působící masti na bolest kolene.

Lékař může též předepsat léky tlumící bolest, otok či zánět, případně doporučit fyzioterapii a speciální cvičení. U chronických bolestí kolen se doporučuje neodkládat návštěvu ortopeda, který vyšetří kolena fyzicky, zjistí případnou přítomnost zánětu a otestuje pohyblivost kolene. Při podezření na infekci, dnu či jiné onemocnění se provádí krevní testy či analýza tekutiny odebrané z kolene jehlou (punkce).

Mezi vyšetřovací metody kolene patří rentgenové vyšetření, CT (počítačová tomografie), MRI (magnetická rezonance) a ultrazvukové vyšetření. Při potížích závažnějšího charakteru či pokročilých stádiích onemocnění se přistupuje k různým operacím (viz jednotlivé příčiny bolesti).

Foto: Freepik.com

Bolest kolene se nevyplácí podceňovat

Za bolestí kolene či kolen může stát lehčí poranění, ale též některé z výše zmíněných onemocnění, ve vzácných případech pak dokonce nádor dolní části kosti stehenní.

Obrátit se můžete také na odborníky z klinik EUC.

Ortopedie a ordinace EUC

Zdroje: fyziosvet.cz, cpzp.cz, klouby-vazy.cz, rehabilitace.info

Často kladené otázky

autor:

MUDr. Tomáš Hudec