Jak pečovat o chronickou ránu v létě? Zaměřte se na správnou výživu!

04. července 2024 Centrum hojení chronických ran

Jak pečovat o chronickou ránu v létě? Zaměřte se na správnou výživu!

Slunce, voda, nečistoty. I pohodová dovolená u moře nebo výlet do lesa mohou být pro pacienty s chronickou ránou nepříjemnou zkušeností. Zdánlivě banální problémy mohou přerůst v závažné komplikace, kvůli kterým je následná léčba zdlouhavější i nákladnější. Jak chránit ránu během letních aktivit a co dělat, abyste si mohli užít léto bez obav? Odborníci radí nespoléhat jen na vlastní úsudek – a organismu dodávat vyváženou kombinaci důležitých živin. 

Léto je tu, a s ním i příležitost k provozování aktivit, které v chladném období zkrátka nebyly možné. Kdo by nechtěl vyrazit na dovolenou k moři, na festival nebo za aktivním sportem? Letní radovánky nám ale mohou komplikovat zranění, která je potřeba dlouhodobě léčit. Vlétě častěji trávíme čas venku, čímž se ovšem vystavujeme i většímu riziku narušení rány. Okolností, které mohou proces hojení rány ohrozit, na nás číhá celá řada. Nejčastějšími viníky jsou slunce, voda, nečistoty a mechanické poškození. Aktivním cvičením, ale také zdánlivě pohodovým odpočinkem na sluníčku se může stav chronické rány zhoršit, což vede ke vzniku komplikací, jako je rozestup rány nebo infekce,“ vysvětluje Mgr. Vladislava Boušková z Centra hojení ran v Ústí nad Labem. 

I sluneční paprsky umí být zákeřné 

Dopad slunečních paprsků na naši pokožku může vyvolávat příjemný pocit, a navíc nám také pomáhá získávat do těla důležitý vitamín D. Na rány má ovšem velmi nežádoucí efekt. Slunce rány vysušuje, a při vysokých teplotách může dojít také k jejich zapaření. V případech, kdy si oslabené místo na kůži ničím dostatečně nekryjeme, může dojít i k popálení hojící se tkáně. Odborníci proto doporučují rány v období léta udržovat v mírně vlhkém prostředí o tělesné teplotě.1 

Omývání rány a kontakt s tekoucí vodou – například při sprchování – je v rámci procesu hojení velmi žádoucí. Zbavuje totiž postižené místo nečistot i odumřelých tkání. Jiná pravidla ale platí v případě koupání. Napadne-li nás například ránu zchladit v bazénu nebo v moři, riskujeme, že se její stav zhorší a přivodíme si její infekci. I když se hladina zdá průzračná, voda může obsahovat nečistoty a bakterie. V případě bazénů je její složkou také řada chemických přípravků, které mohou pokožku podráždit. Pokud se s chronickou ránou pod vodu přece jen ponoříme, měli bychom přinejmenším zajistit její vhodné krytí. Existují řešení, která vám umožní bez rizika navštívit moře či bazén. Speciální materiál ovšem s jistotou chrání pouze tehdy, kdy je správně a za odborného dohledu aplikován. Zároveň je důležité obvazy pravidelně měnit – vhodný interval určí lékař. S výběrem těch správných obvazů a náplastí vždy nejlépe poradí odborníci ze specializovaného centra hojení chronických ran. 

„V suchu“ nejsme ani na souši 

Velká část letních aktivit nás vystavuje prostředí plnému nečistot. V případě dovolené na pláží je to především všudypřítomný písek, který může proniknout i do sebemenších skulin. Také při běžném pohybu či sportování na venkovním povrchu ale může ránu kontaminovat řada nečistot, což může vést k dalším komplikacím a bolestivosti rány. Podobně jako v případě koupání se proto doporučuje použít vhodný krycí materiál – tedy speciální obvazy nebo náplasti, jejichž pravidelná výměna by měla probíhat v čistém prostředí. 

Neméně závažným rizikem je mechanické poškození rány. Mnohdy se i během procesu léčby snažíme v dobré víře věnovat sportu – a právem. Střídmá dávka pohybu může zlepšit cirkulaci krve v postiženém místě a uvést do pohybu důležité svaly. Naopak prudkými pohyby a přílišnou zátěži si ale zaděláváme na pořádný problém. „Oslabená tkáň se v důsledku pohybu začne roztahovat, čímž může dojít ke znovuotevření zacelující se rány. Příčinou tohoto typu poškození bývá hlavně příliš těsné oblečení a špatná obuv. Při pohybu pak dochází ke tření, které může narušit integritu rány,“ říká Mgr. Boušková a dodává, že při aktivním pohybu může být nežádoucím dráždivým prvkem v ráně také pot. 

Léčbu uspíší vhodné minerály – a hydratace! 

Nemějte obavy. Přítomnost chronické rány ještě neznamená, že je všem radovánkám konec. Podstatné je udržovat organismus v klidu, a nenamáhat oblasti těla, kde se rána nachází. Kvůli letním teplotám je rovněž důležité dodržovat zásady správné hydratace – tedy především pitný režim. Léčbu chronické rány mohou rovněž doprovázet přidružené komplikace, které vedou k zvýšené ztrátě vody z organismu – například průjem, ale také situace, kdy je v ráně zaveden drén. Dehydratace negativně ovlivňuje hojení ran. Potřeba tekutin u dospělého člověka je okolo 30 až 40 ml/kg/den. V průměru je tedy nezbytné vypít minimálně 2 litry denně. Na zvýšení příjmu tekutin by měli myslet především senioři. 

Neméně důležitý je pro tělo pacienta s chronickou ránou příjem živin a minerálů. Ačkoliv se optimální jídelníček dle charakteru problému liší, obecně platí, že proces hojení je pro tělo energeticky velmi náročný. Pacient by proto měl přijímat alespoň 35 kilokalorií (kcal) na každý kilogram své tělesné hmotnosti a den. Vedle toho je nutné zajistit i dostatečný příjem bílkovin, ideálně organického původu, které jsou základní stavební hmotou tkání. Jejich nedostatek vede naopak k prodloužení procesu hojení.2 

Strava pacienta s chronickou ránou by také měla obsahovat klíčové mikronutrienty. Které jsou ty nejdůležitější? 

  • Vitamín C je důležitý pro tvorbu kolagenu, a navíc má také antioxidační účinky 
  • Vitamín A platí za pomyslný stavební kámen, který pomáhá při vývoji buněk a tkání. Má rovněž blahodárný vliv na funkci imunitního systému 
  • Vitamín E je rovněž jedním z důležitých antioxidantů, který působí v buněčné membráně 
  • Zinek je součástí téměř dvou set důležitých enzymů a je nutný pro buněčnou imunitu i tvorbu nových buněk 
  • Měď pomáhá při tvorbě pojivových tkání a je potřebná i pro vznik nových cév v místě hojení 
  • Selen je rovněž součástí antioxidačních enzymů – a jeho hladinu navíc snadno brzy vyčerpáme. Obzvláště náchylní jsou lidé s nižším příjmem bílkovin – například vegani 

„Zásoby důležitých živin jsou u pacientů s chronickými ranami mnohdy vyčerpány v důsledku předcházející léčby nebo přidružených komplikací či nechutenství. Je u nich proto potřeba počítat s příjmem nutrientů, který převyšuje obvyklé doporučené denní dávky. Základem ovšem zůstává pestrá a vyvážená strava, kterou lze kombinovat s podpůrnými přípravky v podobě kapslí nebo kapek,“ doplňuje Mgr. Vladislava Boušková 

A na co se pacienti s chronickými ranami v létě nejčastěji ptají? S praktickými tipy nejen pro období dovolených radí Mgr. Boušková: 

Jak by měl vypadat můj ideální jídelníček? 

„V létě je zcela nejzásadnější dostatečný příjem tekutin. Dále bychom neměli zapomínat na čerstvou zeleninu a ovoce, které můžeme během horkých dnů konzumovat i v podobě smoothie nebo ovocných pohárů a salátů. Bílkoviny nejlépe získáme z čerstvého masa či vajec. Doporučuje se rovněž konzumace mléčných výrobků, a to především těch, které obsahují menší podíl vody – například sýrů. Vhodné je použití nutričních doplňků stravy. Tyto doplňky jsou obohaceny nejen o bílkoviny, ale i vitamíny a stopové prvky. S výběrem těchto doplňků vám ochotně poradíme.“ 

Mohu jet na dovolenou k moři, pokud mám bércové vředy? 

„Koupání v moři nemusí být v případě bércových vředů nebezpečnou aktivitou. Pokud použijeme nepropustný krycí materiál, slaná voda ráně neublíží. To ovšem neplatí pro bazény. V každém případě je nutné před odjezdem konzultovat Váš zdravotní stav s odborníkem.“ 

Mohu se opalovat, když mám na těle jizvu? 

„V první řadě záleží na stáří jizvy. Sluneční paprsky mohou obecně proces hojení zpomalit, doporučuji proto před nimi místo s jizvou chránit – nejlépe jej zcela zakrýt vrstvou lehké a nedráždivé látky. Pokud se jedná o starší či letitou jizvu, která je zcela zhojená, žádné komplikace z opalování již neplynou.“ 

Kdo mi poradí, jak se o ránu starat, když jsem na dovolené? 

„Určitě nespoléhejte na ‚babské rady‘ ani internetové poradny. Před odjezdem navštivte svého ošetřujícího lékaře, který vám poradí, jak se v případě potřeby o ránu postarat, a doporučí vám vhodné pomůcky. Odbornou konzultaci s praktickým lékařem na dálku a v češtině umí zprostředkovat také služba Lékař online 24/7.“ 

Není nad radu odborníka 

Nemoci zkrátka prázdniny nemají. Abychom si naše období volna zbytečně nenarušili bolestivými komplikacemi, vyplatí se investovat čas do pravidelných návštěv center chronických ran. Díky odbornému dohledu a péči ve sterilním a plně vybaveném prostředí se totiž rána hojí lépe a rychleji. Specialisté navíc mohou pomoci s přípravou individuálního výživového plánu – a se sestavením správného a vyváženého jídelníčku. „Prevence i léčba každého typu rány je velmi specifická a vyžaduje odborný dohled – bez ohledu na roční období. V Centrech chronických ran umíme pacientům poskytnout špičkovou péči, která je co nejrychleji vrátí zpět do běžného režimu a navíc zajistí, že se komplikace již znovu neobjeví,“ zdůrazňuje Mgr. Vladislava Boušková z Centra hojení ran Ústí nad Labem. 

Centra hojení chronických ran

Související články

Více článků