Rány vznikající v důsledku rakoviny: Jak jim předejít, jak a kde je léčit?

03. května 2024 Centrum hojení chronických ran

Rány vznikající v důsledku rakoviny: Jak jim předejít, jak a kde je léčit?

Onkologické rány jsou jednou z podskupin chronických ran – tedy takových, které se hojí déle než 6 týdnů[1]. Objevují se obvykle v důsledku onkologické léčby, a to i v případech, kdy je tento proces úspěšný. Až u 95 % pacientů vznikají rány následkem radioterapie. Projevy mohou být různé – od jemného zarudnutí až po nekrózu. V péči o pacienta je přitom zásadní multidisciplinární přístup. Svěří-li se do rukou odborníků v některém z Center pro léčbu chronických ran, terapie může probíhat ve spolupráci s onkologem i dalšími specialisty. Díky tomu lze dosáhnout výrazně lepších výsledků a účinně předcházet komplikacím.

Počet onkologických pacientů dlouhodobě roste. V roce 2020 jich v České republice bylo téměř 600 000.[1] Podle některých statistik onemocní během svého života rakovinou jeden ze tří obyvatel České republiky.[2] Boj s nádorem samotným však není jediným zdravotním rizikem. Pacienti v rámci onkologické léčby podstupují například ozařování, farmakoterapii či různé chirurgické zákroky, které s sebou mnohdy nesou komplikace v podobě ran či nekróz. Péče o tyto rány vyžaduje specifický a odborný přístup, a v mnohých případech jim díky spolupráci s odborníky lze i účinně předcházet. Které typy ran jsou nejčastější?

Komplikace při onkologické léčbě

Mezi typické onkologické rány patří tzv. poradiační dermatitida, což je poškození kůže v důsledku ozařování. „Těmito komplikacemi trpí až 95 %[3] onkologických pacientů, kteří radiaci podstupují. Dochází při ní k trvalému poškození potních a mazových žláz, což vede k vysušování pokožky. K projevům patří svědění, zarudnutí, pálení a bolest v místě postižení, v krajním případě i nekróza tkáně. V případě léčby dermatitidy využíváme vlhkého hojení,“ vysvětluje Jindřiška Kasalová, zdravotní sestra z Centra hojení chronických ran Plzeň.

Další z častých komplikací představuje extravazace cytostatik – tedy stav, kdy léčiva, která mají omezit růst nádorových buněk, uniknou mimo cévní systém do tkání, kam by normálně patřit neměla. V těchto místech pak dochází k rozsáhlým poškozením. Při onkologickém onemocnění může dojít i k rozpadu nádoru, tedy náhlému uvolnění nádorových buněk do krevního oběhu, což je spojeno s vysokým rizikem infekce a provázeno silným zápachem, sekrecí či krvácením z rány. Stav pacienta může nakonec vyžadovat i dialýzu.

Během operací, při nichž jsou z těla odstraňovány nádory, vznikají chirurgické rány – například po řezu skalpelem. Přes veškerou důslednost při operaci může i u nich následně dojít ke komplikacím v podobě zánětů, píštělí či rozestupů. V důsledku chemoterapie či radioterapie může rovněž dojít k poškození sliznice (mukozitidě). Na rtech a jazyku začnou jejím vlivem vznikat zánětlivá ložiska a puchýře. Onemocnění je obzvláště zákeřné hlavně kvůli tomu, že pacientovi ztěžuje přijímání potravy.

Neméně nás mohou potrápit i komplikace, které vznikají při onkologickém onemocnění druhotně – například proleženiny, bércové vředy a řada dalších. Společným znakem všech druhů chronických ran je ale to, že vyžadují dlouhodobou a specializovanou péči.

Jedna konzultace nestačí

Léčba onkologických onemocnění vyžaduje multidisciplinární přístup, a hojení ran by mělo být jeho součástí. Na pacienta by měl dohlížet tým složený z odborníků z více lékařských disciplín, aby péče obsáhla všechny aspekty onemocnění. V rámci skupiny odborníků, kteří se o pacienta dlouhodobě starají, může působit například klinický a radiační onkolog, odborník na péči o chronické rány, chirurg či dermatolog. Dále jej však může doplnit i nutriční terapeut, sociální pracovník, psycholog nebo algeziolog, který pomůže s léčbou bolesti. Nezbytná je též součinnost s praktickým lékařem[4].

Špičkovou multidisciplinární péči o onkologické rány poskytují vysoce specializovaná centra, jako je například Centrum hojení chronických ran EUC Klinika Plzeň. „Prevence i léčba každého typu onkologické rány jsou velmi specifické a vyžadují důslednou péči a zkušenost ošetřujícího personálu. Dopady zanedbané nebo neodborné péče jsou zejména v onkologii velmi závažné. V Centrech hojení chronických ran umíme pacientům takovou provázanost poskytnout na základě individuálních nároků každého z nich. Díky tomu jsme schopni v léčbě dosahovat mnohem lepších výsledků ve značně kratším čase,“ zdůrazňuje Jindřiška Kasalová z Centra hojení chronických ran EUC Klinika Plzeň. Z léčebných metod, které lze využít, jmenuje především různé způsoby hydratace postižených tkání, které předcházejí vysušování ran, chrání před infekcí a napomáhají rychlejšímu zhojení. Vedle nich se pro některé problémy využívají také antibiotika či léky pro tlumení bolesti.

Prevence vzniku ran u onkologických pacientů

Rány vzniklé onkologickou léčbou zkrátka umí potrápit. Jak tedy nejspolehlivěji zajistit, že komplikace vůbec nenastanou? Ačkoliv jsou pro každý typ rány preventivní opatření velmi individuální, jedno mají všechny společné – a to důkladnou hygienu. Zásadní je používat mýdla s vyváženým pH nebo předepsané oplachové roztoky. Neméně důležitá je i dostatečná hydratace pokožky a nošení volného oblečení, abychom kůži nedráždili a zbytečně se nevystavovali slunečnímu záření a vysokým či naopak příliš nízkým teplotám. To může znít jednoduše, avšak v otázkách prevence a péče o onkologické rány je vždy vhodné nespoléhat na vlastní odhady a raději se poradit s odborníkem. Jedině tak lze účinně zamezit vzniku ran v plném rozsahu.

S prevencí by pacienti navíc měli začít dokonce před zahájením samotné onkologické léčby. Odborníci z Centra hojení chronických ran jim totiž dokáží poradit, jak řadě komplikací zcela předejít, a jak se správně připravit na léčbu. „Před ozařováním pacienty informujeme o průběhu a důsledcích léčby, ale také o tom, jak se na ni mohou připravit už v prostředí domova. Jsme tak schopni předcházet řadě chyb a omylů, kterých se pacienti dopouštějí – například používání nevhodných krémů či sprejů, nebo holení pokožky ozařovaného místa v průběhu docházení na radioterapii,“ vysvětluje závěrem Jindřiška Kasalová a dodává, že pravidelné konzultace v Centru chronických ran si pacienti chválí i proto, že jim výrazně zkracují dobu potřebnou pro zotavení.

Plzeňské centrum hojení chronických ran získalo v roce 2023 certifikát Garance kvality od České společnosti pro léčbu rány. Získání tohoto prestižního certifikátu potvrzuje, že centrum splňuje přísné normy a standardy v oblasti léčby ran a péče o pacienty. Česká společnost pro léčbu rány uděluje certifikáty pouze těm institucím, které prokázaly excelentní úroveň péče a inovativní přístup k léčbě.

Centra hojení chronických ran EUC

[1] https://www.horizontevropa.cz/files_public/elfinder/3746/OECD-Onkologick%C3%BD%20profil%20CR2023.pdf

[2] https://www.linkos.cz/narodni-onkologicky-program/co-musite-vedet/ceska-republika-a-rakovina-v-cislech/

[3]https://woundcareadvisor.com/understanding-radiation-dermatitis/

[4] https://www.linkos.cz/files/klinicka-onkologie/511/6126.pdf

Související články

Více článků